Kdo je online

Právě přítomno: 2550 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ZPRÁVY

Zveřejněno: 24. 3. 2012 13:41 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Afghanistán 2012 - situace na bojišti

Podrobnější popis vojenské situace v Afghanistánu a co by mělo být v roce 2012 z vojenského hlediska. Vysvětlení, proč by se Češi měli ocitnout na hlavním bojišti války.

V minulém příspěvku jsem psal o tom, že je pravděpodobné, že se vojáci AČR mohou ocitnout v centru dění v Afghanistánu. Nyní se pokusím vysvětlit proč a dodat další informace.

Situace v Afghanistánu je nyní taková, že nejbezpečnější je Kábul, kde je Taliban schopen provést maximálně několikrát do roka teroristický útok pro kamery západních médií. Zbytek Afghanistánu je pod kontrolou vlády, ale to neznamená, že tam Talibanci nepodnikají teroristické útoky k zastrašení místních obyvatel nebo tam nepůsobí jejich bojůvky. Ty se ale musí skrývat a v žádném případě toto území nekontrolují. Nejsilnější oblast těchto bojů jsou jižní provincie Hílmand a Kandahár, ale vzhledem k tomu, že Taliban měl tuto oblast pod kontrolou do roku 2010 je to pokrok, protože tam tuto kontrolu ztratil. To samozřejmě neznamená, že tam vůbec není. Ale když někde sem, tak to neznamená, že to tam kontroluji.

Nejhorší situace je na východě země. Východ Afghanistánu by se dal rozdělit na dvě části. Oblast východně od Kábulu, kde je plno malých horských údolí,  z nichž některé jsou skutečně pod kontrolou Talibanu a jiné ne.

Nejznámější je údolí Korangeral. Je to údolí, kde žijí Wahábité, nejvíce islámistická odnož muslimů. Tuto oblast se nepodařilo dobýt Sovětům ani za podpory tanků a bombardérů. Američané tam působili v letech 2005 - 2010 a za toto období měli v tomto údolí tak velké ztráty, že usoudili, že tyto oběti nestojí za těch pár vesnic. Navíc byla v roce 2010 přijata nová strategie, kdy generál Petraeus rozhodl neplýtvat na tyto odlehlá nevýznamná údolí úsilím a soustředit se právě na významnou oblast Hílmandu a Kandaháru. Tato strategie byla úspěšná. Korangeral však zůstal pod kontrolou Talibanu. A takových míst je v této oblasti více.

Další oblastí, je oblast jižně od Kábulu, provincie Wardak a Lógar, kde působí Češi a Gházní a Paktika. Touto oblasti prochází strategická silnice spojující Kábul a Kandahár. V loňském roce v této oblasti vzrostla aktivita Talibanu a z toho spojenecké velení usoudilo, že se tato oblast stane letos hlavním bojištěm, odkud se bude Taliban snažit dostat na Kábul.

NATO tedy tuto oblast posiluje a celkově se tady v letošním roce očekávají hlavní boje. NATO tuto oblast posiluje na úkor jihu i oblastí východně od Kábulu.

Zřejmě si říkáte, že Talibanci nejsou tak hloupí, aby si tyto informace nepřečetli v médiích a nezaútočili jinde. Jenže to není tak jednoduché. Takhle se válka v Afghanistánu nevede.

Talibanci nejsou místním opakem americké armády, nedovedou přesouvat své jednotky z místa na místo. Ostatně nemají ani nějaké pevně stanovené jednotky. Jádro Talibanců je tvořené sice zahraničními, především pákistánskými žoldáky, ale tito musí vždy spoléhat na jakousi místní pro talibanskou milici. Čili Taliban, pokud chce někde zaútočit, musí tam nejprve infiltrovat, zastrašit místní a přemluvit je k spojenectví. Spojenci zase proti Talibanu bojují tak, že místní přetahují na svou stranu. Čili tady nejde o nějaké překvapivé manévry vojsk, ale o dlouhodobé akce na získání obyvatelstva. Válka v Afghanistánu není válkou o území, ale válkou o lidi.

To znamená, že pokud by chtěli Talibanci proniknout ke Kábulu z jiného směru, museli by zase někde jinde budovat své nástupiště. Buď tedy budou bojovat tam, kde je NATO čeká nebo budou muset začínat někde jinde. Je pravda, že počty vojáků NATO se v Afghanistánu snižují, ale počty Afghánských vojáků se zvyšují a jejich kvalita roste. Čili když Taliban bude chtít bojovat někde jinde, spojenci opět zaznamenají jeho aktivitu a přesunou se tam. Proto je velmi pravděpodobné, že Talibanci budou bojovat, kde píšu.

Je nepravděpodobné, že se budou získat zpět Kandahár a Hílmand, protože Taliban není jednolitá skupina. Taliban v podstatě působí právě v Kandaháru a Hílmandu a přestože tam působí stále jeho bandy, byl tam poražen, protože ztratil kontrolu nad místními. Na východě působí spíš tzv. síť Hakkání, což jsou islámisté sdružení kolem rodiny Hakkánijů. Tito se nebudou přesouvat na jih, protože to nějaký Mullah Omar chce. Budou bojovat tam, kde se narodili, na východě Afghanistánu.  A proč budou bojovat jižně od Kábulu a ne východně od něj jsem již vysvětlil.

Samozřejmě není to 100%. Talibanci se mohou rozhodnout, že tam bojovat nebudou a budou tedy budovat své nástupiště jinde. Ale jak jsem již uvedl není důvod. Mohli by to sice udělat z důvodu prodlužování války, ale zase zabijí míň Američanů a o to jim především jde, aby působili na veřejné mínění. A navíc z politického hlediska, co když už nebude příští rok prezident Obama, ale Romney? A ten stahovací politiku z Afghanistánu může změnit. Myslím si, že se Talibanci budou snažit dosáhnout co nejvíce letos. Proto se bude bojovat tam, kde jsou teď Češi a hodně.

Když se na celou věc podíváme z hlediska NATO, velitel spojenců v Afghanistánu generál Allen se rozhodl posílit oblast, kde nejvíce vzrostla aktivita Talibanu. Samozřejmě ideální by bylo, kdyby NATO bylo všude silné, ale na to již nemá díky Obamově politice dost sil. Jak, ale řekl, afghanská armáda zaznamenala takový kvalitativní a početní nárůst, že si může dovolit riskovat nechat oblast východně od Kábulu, Kandahár a Hílmand v její režii.

A jak to tedy dopadne s údolím Korangeral? Původně jsem se domníval, že se tam Američané vrátí. Vedlo mě k tomu to, že se podobná situace odehrála v sousedním údolí Péč. Američané se odtamtud stáhli ze stejných důvodů jako z údolí Korangeal, ale loni na podzim se tam vrátili a údolí dobyli zpět. Domníval jsem se, že to samé se stane v údolí Korangeral, ale asi už ne. Stane se tam něco jiného, což je pro vývoj války v Afghanistánu signifikantní.

Další údolí v oblasti je údolí Waygal. Situace je tam podobná jako v Korangeralu. S rozdílem, že tam Američané ani nevstoupili. V roce 2008 se tam pokusili vybudovat základnu, ale následoval útok Talibanců, který byl sice odražen, ale vyžádal si 8 mrtvých Američanů. Tato základna byla tedy zrušena. Taliban to oslavoval jako své vítězství, ale opět loni toto údolí ztratil. Ne díky Američanům, ale díky Afghanským comandos, kteří údolí bez problému znovu obsadili a Talibancům se je už odtamtud vyhnat nepodařilo. To samé se stane i v Korangeralu. Američané ho nikdy nedobudou. Dobudou ho Afghánci.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

24.července 1744 – Pruský král Fridrich II. a německý císař Karel VII. uzavřeli tzv. frankfurtskou spojeneckou smlouvu. Císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii.