Kdo je online

Právě přítomno: 2672 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ZPRÁVY

Zveřejněno: 7. 9. 2012 23:47 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Útok na Írán

Pravděpodobnost útoku na Irán je velká. Letošní možný útok nepodporuji, ale ani neodsuzuji.

Jak píše Gita Zbavitelová, pravděpodobnost útoku na Írán je velká. Její článek shrnuje základní fakta, která je si nutno uvědomit.

Izrael nikdy nevěřil, půjde Írán odradit od atomové zbraně jinak než vojensky, jen poskytl čas na to, aby sankce ukázaly, jak fungují (respektive nefungují).

Obama a Evropa místo aby tlačily na Írán, tak tlačí na Izrael, aby na Írán neútočil.

Obecně se však soudí, že Írán se ještě pro výrobu atomové bomby nerozhodl. Ale jeho schopnosti ji vyrobit se zvyšují a odhaduje se, že když se k tomu rozhodne, potrvá to 18 měsíců.

Izraelští příznivci i odpůrci útoku se shodují na tom, že na Írán bude nutno zaútočit, ale tzv. odpůrci útoku usilují o to, aby to bylo později, zatímco příznivci, aby to bylo hned. Je nutno uznat, že odpor samotných Izraelců k útoku je velký a podstatný. S útokem nesouhlasí řada významných bezpečnostních činitelů a 46% Izraelců a jen 32% s ním souhlasí a to je vážné, protože izraelské veřejné mínění není jako to evropské nebo americké. Izraelci nepodléhají populistickému pacifismu a usmiřování s nepřítelem.

Odpůrci útoku v Izraeli chtějí, aby proběhl později, protože se Írán pro výrobu bomby ještě nerozhodl. Někteří však tvrdí, že Írán hrozbou není, a i když bude mít bombu, nepoužije ji. Bojí se mezinárodního odsouzení země, vzniklým sympatiím vůči Íránu a tím, že útok hrozbu jaderné zbraně stejně úplně neeliminuje. Panují taky velké obavy z ohromných ekonomických dopadů války na Izrael.

Příznivci rychlého útoku mají hlavní argument ten, že dále čekat je riskantní.

Další argumenty pro rychlý útok v citovaném článku nejsou.  Ale já bych měl. Myslím si, že hlavním důvodem proč Netanjahu a ministr obrany Barak s útokem na Írán tak spěchají je...

Obama

Jednoduše mu nevěří a obávají se, že Obamovy USA Izrael nepodpoří, případně se dokonce postaví (samozřejmě jen politicky) proti. Teď před volbami se Obama nemůže do Izraele za útok proti Íránu pustit, protože by ho republikáni a američtí židé roznesli na kopytech. A po volbách mu to už bude jedno. Čili do listopadu 2012 je Obama "na uzdě". A nikdo neví, co bude Obama vyvádět po volbách, pokud je vyhraje. Zda zůstane stejný, bude víc populistický nebo vše otočí směrem více k Bushovi. A Netanjahu-Barak prostě nechtějí tohle riskovat.

Proto je velmi pravděpodobné, že do amerických voleb k útoku dojde, ale pokud ano, téměř na 100% to nebude útok USA nebo Izraele a USA, ale jen Izraele.

Jestli na Írán zaútočit nebo ne, je věc morální či ideologická, jak chcete. Problém jestli však zaútočit hned nebo až příští rok je věc politická. Nelze ji morálně obhajovat, ani morálně odsuzovat. Je to čistá politika. Je to věc rozumového zvážení. Jednoduše řečeno, čím později útok na Írán bude, tím méně bude Netanjahu riskovat politicky, ale zase se bude zvětšovat ohrožení Izraele.

Myslím si, že rychlý útok na Írán nelze plamenně hájit a sympatizovat s ním, ale rovněž si myslím, že ho nelze z morálního hlediska odsoudit. Pro nás bezmocné pozorovatele tedy nezbývá jen se zatajeným dechem čekat, jak se to vyvine.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

17.července 1820 zemřel český lékař, anatom a fyziolog Jiří Prochaska. Významné jsou jeho objevy v oblasti funkce nervů (roku 1784 poprvé použil a vysvětlil pojem reflex).