Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 82

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 11. 11. 2012 19:18 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Generál Petraeus a Polní manuál 3-24

Dovolte mi, abych se  ještě jednou a podrobněji rozepsal o zásluhách generála Petraeuse, vycházejíc z blogu CNN a z článku Františka Šulce.

Podle CNN je Petraeus nejlepší americký generál od druhé světové války. A to protože vybruslil ze situace, která panovala v Iráku na přelomu let 2006-2007. V té době totiž zemi hrozila občanská válka a umíralo tam 90 civilistů denně. Irácké ministerstvo vnitra bylo domovem šíitských eskader smrti a stovky sebevražedných útočníků zase proudily z celého Blízkého východu na pomoc sunitské Al Kájdě. 20% Iráčanů uprchlo do zahraniční nebo na jiná místa v zemi. Tato situace panovala v celém Iráku kromě Mosulu a okolí v době, když byl tento pod kontrolou 101. výsadkové divize, když ji velel Petraeus. USA měly štěstí, že po vypršení turnusu jako velitele divize v poli byl Petraeus poslán sloužit na velitelství, které se mimo jiné zabývalo vypracováváním doktrín americké armády. Petraeus se spojil s Johnem Naglem, dalším veteránem z Iráku, ale zároveň držitelem doktorského titulu z Oxfordu. Dále se spojil s Conradem Cranem, vojenským historikem a společně se pustili do práce na tvorbě nového protipovstaleckého manuálu pro armádu. Nagel říká, že Petraeus měl hlavní vizi, veškeré rukopisy svých kolegů několikrát četl a redigoval je. Ze své práce vycházeli z díla Davida Galuly, což byl francouzský voják, který bojoval v Indočíně a Alžírsku a na základě francouzských chyb vypracoval principy protipovstaleckého boje.

Nutno podotknout, že kdyby si jeho knihu přečetli američtí generálové již v 60. letech, tak by se možná  jinak vyvíjela i válka ve Vietnamu.. Jenže tehdy Američané říkali "od Frantíků se nemá co učit, ti jen prohrávají", protože nepochopili, že nejvíce se můžeme poučit z minulých chyb. Takový člověk, který tohle pochopil, se objevil až za 40 let, což jen dokládá Petraeusovu výjimečnost.

Hlavní Galulyho teze spočívá v tom, že v protipovstaleckém boji se nebojuje o kontrolu nad územím jako v klasické válce, ale o kontrolu nad lidmi. Jakmile Petraeusův tým dopsal svůj manuál, poskytli ho 150-ti odborníkům, ať jej zkritizují. Dostali stohy papírů připomínek, které použili při dalším vybroušení svého díla. Zveřejněno bylo americkou armádou a námořní pěchotou na konci roku 2006. Kromě soustředění se na lidi a ne na území se v něm mluví o tom, že armáda se má místo pronásledování a zabíjení povstalců soustředit na zabezpečení bezpečnosti pro civilisty, že se nemají podnikat obrovské vojenské operace v oblastech s civilní populací a "okupační" armády nemají dřepět izolovány na obrovských základnách. Američtí velitelé si poprvé v historii přečetli takové rady jako "někdy nejlepší to, co se dá udělat je nedělat nic" nebo "když to dělá hostující země takovým způsobem, že to je tolerovatelné, je to vždy lepší než když to dělají americké síly perfektně".

Tato převratná kniha má velmi technický název "Polní manuál 3-24"  a zapsala se do dějin vojenské teorie.

S touto příručkou odjel Petraeus do Iráku jako vrchní velitel vojsk v zemi a přesvědčoval své podřízené, že Iráčané nejsou jejich nepřátelé, ale lidé, kterým je třeba pomoci. V té době docházelo v Iráku k 200 výbuchům sebevražedných útočníků a bomb v autech měsíčně. Petraeus vyhnal vojáky z bezpečných základen do toho pekla a řekl jim "mluvte s místními, hlídkujte mezi nimi pěšky, žijte s nimi." Sám se pak ujal přesvědčování politiků v USA, že by měli Iráku dát ještě šanci, protože hlasy o útěku Američanů ze země stále sílily.

11.9.2007 byl Petraeus předvolán přes senátní komisi pro zahraniční věci, aby vypověděl jak, to vypadá ze situací v Iráku. V USA se takovému výslechu příznačně říká "grilování", což o něčem svědčí. Petraeus před komisí řekl, že v Iráku došlo k pokroku, ale členové komise z demokratické strany odmítli uznat, že je to pravda. Členka komise mu vpálila do očí, že se zastává politiky, která zkrachovala. V tom týdnu zaplatila jedna levicová organice inzerát v New York Times, kde stálo "Generál Petraeus nebo generál Betray as?", což je anglická slovní hříčka, která říká "generál Petraeus nebo generál Obelhává nás". V médiích se vynořilo mnoho "nezávislých statistik" a všechny říkaly, že Petraeusovo snažení v Iráku je marné a válka je prohraná.

Dovolte mi něco osobního. Od roku 2005 jsem měl blog jinde než na Idnes, kde jsem obhajoval válku v Iráku a tvrdil, že prohraná není. Na konci roku 2006 jsem svému bratrovi řekl, že už tomu nevěřím a na svém blogu jsem zveřejnil dlouhatánskou omluvu, že sem se spletl a že je jasné, že Američané v Iráku prohráli. Tak byla situace tehdy špatná.

Mezitím se Petraeus vrátil do Iráku a za pár týdnů až měsíců se ukázalo, jak se všichni mýlili. Jak se mýlil celý svět, včetně mě. Situace v Iráku se začala zlepšovat.

Po této zkušenosti se již nenechám přesvědčit o tom, že Západ prohrává nebo prohraje v Afghánistánu, i kdyby odtamtud zprávy chodily sebe horší. Není důležité co tvrdí média a co si myslí lidi, i kdyby to byli všichni lidé na světě. Důležité jsou racionální argumenty a skutečnost. I to je jeden z důvodů, proč tolik místa na svém blogu věnuji Petraeusovi.

Ale vraťme s k němu. V roce 2008 už násilí mezi šíity a sunnity kleslo na hodnotu označovanou za "nízkou" a stále klesá až do dnešních dnů. Petraeus využil k vítězství i dalšího faktoru. Ještě než se vrátil do země, vypuklo v Iráku povstání kmenů proti Al Kájdě, jejíž násilí proti civilistům překonalo veškerou fantazii. Kajdisté se odpalovali v mešitách a dokonce vyhazovali do povětří cisterny s jedovatým chlórem, aby zabili co nejvíce lidí. Petraeus toho ihned využil a navázal spolupráci s povstalci. Nakonec to dopadlo tak, že bez skrupulí začal platit žold těm bojovníkům, kteří předtím stříleli na Američany a nebyli to teroristé, aby teď stříleli na Al Kajdu. I tak vypadá protipovstalecký boj.

Ano Irák je stále i v roce 2012 nebezpečné místo, ale jak říká CNN, která nikdy válce v Iráku nefandila, tak občanská válka v zemi nehrozí a politické spory se řeší v parlamentu a ne na ulicích.

A ještě jedna věc. Ona komise, o které jsem se výše zmínil, že grilovala Petraeuse a která ho obviňovala z lhaní a z toho, že v Iráku nelze vyhrát. Víte, kterými senátory byla tvořena? Senátor Chritopher Dodd. senátor John McCain (ten negriloval-ano je to McCain, co kandidoval v roce 2008 proti Obamovi), senátorka Clintonová (ta co mu vyčetla, jaké pak politiky se to zastává), která je dnes ministryní zahraničí, senátor Joe Biden, který je dnes viceprezident USA a senátor ... senátor Barrack Hussein Obama, znovuzvolený prezident USA. To sou ti demokraté, kteří grilovali Petraeuse a kterým Petraeus dokázal, jak hluboce jsou mimo realitu. Myslím si, že Obama a Petraeus nikdy nebyli přáteli, nikdy si nerozuměli a dokonce si myslím, že tvoří jakési protipóly.

Pak byl Petraeus vyslán do Afghánistánu. Petraeusovi se zde podařilo vyhnat Talibán z jeho základen, kde se dlouhé roky držel proti náporu NATO - z provincií Híllmand a Kandahár. Speciální jednotky zlikvidovaly většinu talibánských velitelů a průměrný věk talibánského velitele poklesl z 35-ti na 25 let. Petraeus však nestihl svou práci v zemi dodělat. Byl Obamou odvolán a stal se ředitelem CIA.

V této funkci pobyl 14 měsíců. To čeho dosáhl v této funkci, se asi nikdy nedozvíme. Je to přece CIA. Každopádně, jak vidíme na příkladu Iráku, tak Petraeus nikdy neztrácí čas.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)