Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 11

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 18. 6. 2013 18:53 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Írán, Sýrie a Turecko

Je zvolení Rúháního jen fintou ajatolláhů? Obama pokračuje ve zmatcích kolem Sýrie. Turecko opouští Evropu a padá do Asie.

Má radost, že se objevila naděje, že jeden z konfliktů by mohl být zažehnán  mírovou cestou netrvala ani 24 hodin. Přečetl jsem si článek Gity Zbavitelové a musím uznat, že to co píše může být pravda. Dokonce je to velmi pravděpodobné.

Zbavitelová říká, že Rúhání vyhrál protože to chtěl ajatolláh Chameneí. "Rúhání je spíš pragmatický než umírněný. Bude nepochybně vstřícnější a jeho rétorika bude mírnější, ale jaderný program nezastaví ani se nesmíří s Izraelem. Také íránská podpora syrského režimu se pravděpodobně nezmění – o všech těchto otázkách rozhoduje Chameneí.", říká Zbavitelová. Rúhaního "vstřícnost a "vysvětlování" tak může naopak získat Teheránu čas potřebný k jeho dokončení. Právě tato taktika může být důvodem, proč nechal Chameneí Rúháního vyhrát. Když byl Rúhání v letech 2003 – 2005 jaderným vyjednavačem, zbrojní jaderný program pozastavil, ale podle izraelských zpravodajských služeb jen naoko. Vysloužil si tehdy pověst smířlivého vyjednavače ochotného k dialogu a to se teď Chameneímu hodí. Ajatolláh předvedl světu demokratické volby a Rúhání může obraz Íránu ve světě zlepšit ještě víc. Povahu režimu však Rúhání nezmění. Jeho zvolení nepřinese revoluci ani zásadní změnu v íránské zahraniční nebo domácí politice. Rúhání není reformista; byl jen kandidátem reformistů, protože nikoho méně konzervativního režim do boje nepustil."

No to dává smysl ne? Nezbývá než zklamaně souhlasit.

Dobrá zpráva je, že se Rusko na summitu G8 ve svém postoji vůči Sýrii octlo v izolaci. Je dobře, že se USA, Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada a Japonsko shodli na tom, že je potřeba nějaké formy zásahu v Sýrii a to i navzdory Rusku. Ostatně Rusko proč by zrovna Rusko mělo být proti dodávkám zbraní do Sýrie, když už je dodává celé měsíce. A Írán tam posílá tisíce vojáků. Ale to nikomu nevadí.

Špatná zpráva je, že Obamova politika vůči Sýrii, i když se odhodlal k nějakému kroku je stále zmatená a nekoncepční. V podstatě se vůbec neví, jak bude ta americká pomoc Sýrii vypadat. Mluví se od dodávek lehkých zbraní až po přímou vojenskou pomoc umírněným, zdůrazňuji umírněným povstalcům. Ale kdy to nastane, v jaké formě a intenzitě, v tom nemá v USA nikdo jasno. Ani Obama. Sýrie je Obamovou největší zahraničně politickou ostudou a dokonalým fušerstvím.

Jak píše server NATOaktual šéf sněmovního zpravodajského výboru Mike Rogers proto žádá po Obamově administrativě detailní plán, co chce vůbec v Sýrii dělat, aby kongres mohl pomoc rebelům schválit. „Vláda musí kongresu jasně říct, jaký je plán. Co budeme v Sýrii dělat? Čeho chceme dosáhnout? Některé věci, které administrativa v minulosti sdělila zpravodajskému výboru, prostě nejsou v souladu s tím, co chce dělat. Mají dobrou mediální strategii, ale nemají žádnou syrskou strategii."

Pokračují protesty v Turecku. Turecká vláda začala vyhrožovat nasazením armády. Turecká policie začala zatýkat lidi. Ale ne při demonstracích, ale normálně provádí razie v domech jako gestapo nebo STB a prostě zatýká lidi, kteří sou v pozici proti vládě. Chování turecké vlády se principiálně nijak neliší například od chování vlády Syrské. Samozřejmě s tím rozdílem, že v Tureckou se nevraždí. Zatím.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.října 1748 – Byl uzavřen mír v Cáchách, který ukončil válku o dědictví rakouské. Marie Terezie ztratila část italských provincií a získala všeobecné uznání pragmatické sankce.

18.října 1918 začíná bitva u Terronu v níž vítězí českoslovenští legionáři nad císařským vojskem i přes nasazení yperitu a několika protiútokům.

Translate