Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 22

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Troubridge - Komentář v V-22 Osprey
Japnci začali provozovat své V-22 Osprey To make this happen, various members of the V-22 community came together inclu...
Australské F-111 už nejsou ve službě. Jsou doslova pohřbené. Viz článek níže. Here’s why Australia buried 23 F-111s aft...
28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 13. 9. 2013 20:58 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Egypt, NATO na jihu a NATO na severu

Boj za svobodu neprobíhá jen v Sýrii, ale i v Egyptě. NATO ještě nevyšlo z módy, ale Turecko mu dělá ostudu.

Možná to bude těžké pochopit Američanům, pro které je svoboda bez omezení. V USA si užívají svobody všichni včetně extrémistů, pokud nepáchají zločiny nebo je neplánují. V Evropě to máme jinak. Díky špatným historickým zkušenostem končí svoboda například u nacistů. Pro nacismus u nás neplatí v Evropě ani u nás svoboda slova, shromažďování ani jiné. Zkrátka je zakázán. V USA ne.

USA chápou, proč máme v Evropě takováto omezení, že je to dáno historickými specifiky. Stejně tak by měly chápat, že jsou specifika i v jiných regionech a že pokud je v dané zemi svoboda a demokracie měly by být taková specifika respektovány. Tím specifikem myslím islamismus. Pokud je země jako je Afghánistán, kde není nikdo lepší než umírnění islamisté typu Karzáího, nedá se nic dělat. Pokud je však země jako Egypt, která má na to, aby v ní mohla být sekulární demokracie, je jasné, že má právo zakázat islamisty jako "hnutí směřující k potlačování občanských svobod a práv", abych mluvil českým právním jazykem. Obama, který nemá dost odvahy postavit se diktátorovi Asadovi čelem, si vyskakuje na Egyptskou republiku, která není diktaturou a má tedy na rozdíl od Asada právo proti islamistům bojovat.

A Egypťané to, po svržení Mursího dělají velmi tvrdě. Kromě politické likvidace Muslimského bratrstva se pustili o do vojenské likvidace sinajských džihádistů. Džihádisté jsou na Sinaji stále agresivnější a jejich útoky se množí, ale egyptská armáda jich zabíjí v průměru 10 denně. Do bojů nasadila tanky a bitevní vrtulníky. Stejně tak bojuje i proti Hamásu. A to i proto, že Palestinci z Gazy bojují na straně sinajských teroristů.

Egypt omezil dodávky pohonných hmot do Gazy a omezil cestování z Gazy. Likviduje pašerácké tunely. Čisté vegetaci a likviduje domy, do kterých vedly tunely s Gazské strany a vyhání jejich obyvatele. I když egyptskému počínání fandím, nemohu si neodpustit poznámku, že kdyby toto dělali Izraelci, rozezněl by se globální hněv. Ale přejme Egypťanům svobodu bránit svou zem. V Gaze sílí protesty proti Hamásu a Egypt podporuje Abbáse v konfliktu s Hamásem.

Bohužel se tato činnost nesetkává s pochopením Obamy, který stále váha nad tím, ukončit vojenskou pomoc Egyptu. A to, i když s Mursího režimem vesele spolupracoval. Egyptu se však objevil nečekaný spojenec- Izrael. Izraelští diplomaté Obamovi i dalšímu Západu neustále vysvětlují, že Egypťané nepotlačují lidská práva, ale bojují s islamisty.

Ustupování v Sýrii a kritika Egypta nejsou jediné chyby, kterých se západ dopouští. Asi s tím nelze nic dělat, ale Turecko neustále blokuje spolupráci NATO a Izraele a to přesto, že se Izrael Turecku omluvil za něco, za co opravdu nemusel. Za násilné zastavení konvoje podporovatelů teroristů před třemi roky. Je to jeden z mála vstřícných kroků, které Izrael udělal a krutě se mu nevyplatil. Turecko v NATO zablokovalo společná cvičení, sdílení zpravodajských informací, vojenský výzkum.

Přes tyto problémy však NATO nepatří ještě do historie, jak by se mohlo někdy z médií zdát. Dosud tradičně neutrální Finsko a Švédsko silně uvažují o vstupu do NATO,  aby s nižšími náklady mohly lépe čelit možné strategické hrozbě z Ruska. I když je to ještě hudba vzdálené budoucnosti, podporuje to v těchto zemích stále více politických uskupení i lidí.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

2.prosince 1805 – Bitva u Slavkova, v níž Napoleon drtivě porazil rakousko-ruská vojska, ačkoliv byla v početní převaze. Bitva se také nazývá bitvou tří císařů – osobně se zúčastnili rakouský císař František I. Habsburský, ruský car Alexandr I. a francouzský císař Napoleon.

Translate