Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 21

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 20. 9. 2013 21:03 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Sýrie: Diplomacie, Írán a Izrael

Přesune se syrský konflikt z bojiště do diplomatických kuloárů? Ovlivní Írán Sýrii a Sýrie Írán? Izraelský postoj k Asadovu režimu.

Sýrie a Rusko pokračují ve svých nepravděpodobných tvrzeních o tom, že Asad nespáchal chemický útok, ale fakt, že Rusko souhlasí s chemickým odzbrojením Asada a nepožaduje ho po povstalcích a fakt, že Asad přiznal oficiálně své chemické zbraně, svědčí o tom, že se jedná jen o takové ty pokusy, kam až se dá zajít a ne o nějaký principiální boj o pravdu. Prostě se jen snaží s celé situace vytřískat co nejvíc. A tam, kde to nejde, kde je nutné nebo spíš výhodnější než trvat na svém ustoupit, ustupují. Přiznání chemických zbraní a souhlas s jejich zničením není žádné morální obrození Asada a Putina. Prostě si spočítali, že jim to přinese politické zisky.

Proto je potřeba obezřetně reagovat na informace ze Sýrie, že Asadův režim je ochoten uzavřít příměří a dokonce je ochoten souhlasit s dohledem mezinárodních jednotek. Že by to bylo přiznání toho, že bez chemických zbraní není schopen Asad potlačit? Anebo je to finta, jak udržet režim, s tím, že by ty mezinárodní jednotky měly být třeba ruské a íránské? To mě přijde jako pravděpodobné. Třeba Sýrie nabídne rozmístění mezinárodních sil a počítá s tím, že se na Západě proti tomu zvedne opozice. A tak to "zbude" na Rusku a Íránu.

Kdyby to však dopadlo dobře, znamenalo by to, že by se Obamovi podařilo pouhou hrozbou dosáhnout začátku řešení syrského problému. Ale není to moc pravděpodobné. Ale i kdyby se to stalo, ty karamboly a kotrmelce, které Obama kolem celé záležitosti předvedl, však západu hodně uškodily, i kdyby Sýrii pomohl. Strategicky by byl pořád v mínusu.

S tohoto důvodu je i předčasné se radovat na údajné oteplování vztahů mezi USA a Íránem. To už tady bylo mockrát. Je to jako nekonečný seriál. Musíme si počkat na něco konkrétnějšího. Já osobně si myslím, že  je zase další léčka na Obamu, jak mu podrbat jeho mírové ego a vytřískat s toho, co se dá. Jako v Sýrii. Může se stát, že Obamovo zahraničně politické neumětelství inspirovalo Írán a jemu podobné, ne k zvýšení vojenské hrozby, ale naopak k získávání vlivu mírovým způsobem. Výsledek pro oblast, Izrael i svět však budou stejně špatné.

 Izraelský velvyslanec v USA konstatoval, že si Izrael přeje Asadův pád. Ne pád "teroristů", ale pád Asada. Izrael si myslí, že Asad je větší nebezpečí než povstalci. Komu lepšímu bychom měli naslouchat? Pokud by Izrael byl takový, jak jej líčí jeho nepřátelé, ale i někteří přátelé, měl by být přešťastný, že poté co se Egypt potýká s problémy, tak poslední země, který by jej mohla vojensky pohrozit, se potopila do krve občanské války. Ale není. Přeje si její vyřešení a to jediným možným způsobem. Pádem Asada.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

1.prosince 1898 zemřel český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu bitva u Lipan

Translate