Kdo je online

Právě přítomno: 3168 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ZPRÁVY

Zveřejněno: 8. 1. 2014 19:07 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Fallúdža 2014, 2. díl, Reakce USA a co teď bude

pokračování předchozího článku: Jak reagovaly USA na poslední vývoj v Iráku. Reagovaly správně nebo ne? A co se může stát?

Ministr Kerry slíbil Iráčanům pomoc, ale jedním dechem dodal, že se"noha americké vojáka nedotkne Irácké země". Na druhou stranu jsou v médiích i jiné zprávy, které říkají, že Američané "zvažuji všechny možnosti". Ruku na srdce, když se však podíváme na Obamovo konání v posledních letech, je jasné, že nejspíše má pravdu Kerry. Zatím to nevadí, protož Iráčané zatím neukázali, jestli si dovedou s konvenční hrozbou teroristů poradit. Jejich útok je jistě překvapil, takže se musí nejprve vzpamatovat a uvidíme, jestli na to mají je porazit.

V této souvislosti stojí za to připomenout, že v roce 2008 samotná irácká armáda bez větší pomoci Američanů porazila milice Muktady Sadra v Basře. Irácká armáda je zkušená, zocelená bojem s teroristy, profesionální a moderně vyzbrojená a vystrojená. Určitě má proti Al Kajdě šanci.

Nikdy však není dobré stanovovat si hranice, kam jsme ochotni dojít. Kdyby Kerry prohlásil, že USA zvažují všechny možnosti, místo slibu, že americké vojáky do země nepošle, udělal by na Al kajdu určitě větší dojem. A úplně nejlepší by bylo, kdyby Američané přesunuli narychlo do oblasti nějakou, klidně stačí menší, vojenskou jednotku. Aby demonstrovali odhodlání Iráčanům pomoct. Opravdu by je nemuseli posílat do země. Jenže chtít tohle po Obamovi a jeho administrativě je holé sci-fi. Na to opravdu nemají.

A tak USA slíbili Irák alespoň další zbraně a podle posledních zpráv i další výcvik ve třetí zemi.

Obamovo váhání nad poslední iráckou krizí opět snižuje jeho kredit (lze to ještě?). Někteří samotní Iráčané to kritizují a mají pocit, že je hodil přes palubu. Nebo spíš prodal Íránu. Írán nabízí Iráku rovněž pomoc proti Al Kajdě. Pokud Írán Iráku pomůže více než USA, bude to strašná mezinárodně-politická katastrofa USA. Pokud šíitský Írán pomůže šíitské vládě proti sunnitským teroristům, hrozí to opravdovou náboženskou válkou a opakováním syrského scénáře. Bohužel Obamova politika do tohoto bodu směřuje. Domníval jsem se, že druhé  prezidentské období Obamy svět nějak přežije, ale teď vidím, že jeho naprostá pasivita může způsobit nepředvídané katastrofy. Už jen proto, že to není "Irácký boj", jak říká Kerry. Jedná se o Al Kajdu, proboha! Jakmile získá dostatečné území, začne plánovat boj proti Západu. Fajn, že se podařilo eliminovat teroristické základny v Afghánistánu, když vzniknou v Sýrii a Iráku. To je nepřípustné nejen pro Irák, ale i pro zbytek světa. Opravdu to nechá Obama dojít až tak daleko?

Existují jisté náznaky, ale přiznávám, že to je spíše má teorie, že jakási tajná pomoc USA Iráku probíhá i na jiné úrovni než jsou dodávky zbraní. Občas problesknou zprávy o tom, že v Iráku působí CIA nebo dokonce speciální jednotky. Situace kolem Fallúdži rovněž vykazuje jisté znaky toho, že by Iráčané mohli celou věc i na taktickém stupni minimálně konzultovat s Američany.

Navzdory prohlášením iráckých politiků a generálů o likvidaci teroristů do tří dnů k žádné odvetě zatím nedošlo. A to je dobře. Není možné chyby ve Fallúdži pořád opakovat. V roce 2004 se Američané po obdobném incidentu rozhodli okamžitě zaútočit na město s malými silami a nakonec museli svůj útok zastavit a město dlouho obléhat. Když pak provedli naplánovanou a dobře připravenou operaci teroristé neměli šanci, i když šlo o tvrdé boje. Každou hodinu, kdy Iráčané neutočí, se teroristé ve Falůdži opevňují. Ale pokud obě strany podniknou řádné přípravy k útoku, ta silnější a to je Irácká armáda musí získat převahu. Je potřeba zajistit okolí Fallúdži, zajistit si podporu, připravit operaci. To je rozumné. I když se budou média Iráčanům zřejmě vysmívat, tak jejich postup je moudrý. Buď sou tak dobří sami, nebo jim to radí USA. To je tedy znamení, že USA irácké vládě pomáhají více než by se mohlo zdát. Ale důkazy pro to nemám.

Myslím, že i v mainstreamových médiích muselo lidi zamrazit s toho, co se v Iráku děje, protože zřejmě se zkušeností ze Sýrie jsou teroristé z Al Kajdy konečně nazývání teroristy a ne partyzány nebo bojovníky. Samozřejmě, jak začínají média, přestaly jen přebírat agenturní zpravodajství a celou věc zpracovávat po svém, už slyšíme různé falešné tóny a dezinformace, ale řekl bych, že je to zatím v normě.

Celá věc je velmi nebezpečná a může skončit katastrofou. Celá situace se může rozrůst v chaos jako v Sýrii nebo dokonce větší. Ale tato situace se může rovněž stát katalyzátorem změn k lepšímu. Existuje slušná šance, že se Iráčanům podaří tento konvenční útok eliminovat. Terorismus bude ovšem pokračovat dál. Ale snad si irácké vedení uvědomí, že by mělo změnit svou politiku a vrátit se k pravidlům demokratického a právního státu a neřídit zemi na základě náboženských klíčů. Jestli si to irácká vláda uvědomí, tak to bude pozitivní výsledek něčeho, co teď vypadá velmi velmi špatně.

Bohužel, ale je velice smutné, že za to zaplatí životem další Iráčané.

KONEC

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

21.července 1773 – Bula papeže Klimenta XIV. Zrušila jezuitský řád. V Čechách tím byl omezen značný vliv církve a skončilo tak více než stoleté ničení „kacířských“ knih.

21.července 1938 byla uzavřena mírová smlouva, která ukončila války o Chaco mezi Bolivií a Paraguayí.