Kdo je online

Právě přítomno: 2531 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ZPRÁVY

Zveřejněno: 23. 3. 2014 19:27 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Sýrie: další oběť Putinovy politiky

Západ může v Sýrii porazit Putina. Za pomoci Izraele. Existuje spojenecké velitelství řídicí operace povstalců v jižní Sýrii.

Díky krizi okolo Krymu Sýrie upadlo do absolutního zapomnění v povědomí veřejnosti. Sýrie je černou můrou pro svědomí světa a svět by na Sýrii nejraději zapomněl, ale Sýrie je reálná a ta temnota, do které se propadla taky. Je to jasný důkaz toho, jak to vypadá, když se nechají věci plynout bez "vměšování". Respektive, když se dovolí Íránu a Rusku podporovat diktátora typu Asada.

Rusko loni zabránilo slabému a váhajícímu Západu zakročit proti Aadovu režimu, který použil chemické zbraně na vlastní lidi. Nikdo mi nevymluví, že tato událost povzbudila Putina k jeho nynějšímu arogantnímu chování.

Situace v Sýrii je katastrofa nejen z humanitárního hlediska, ale je to konflikt, který ohrožuje celý region a okolní země, jako je Libanon nebo Irák. A samozřejmě, že taky Izrael. Ten nedávno opět bombardoval Sýrii. A všimněte si, že opět bombardoval vládní stranu, nikoliv syrské povstalce. Izrael již bombardoval Sýrii několikrát a ještě nikdy se nestalo, že by bombardoval povstalce. Pokaždé bombardoval vládní stranu.

Navzdory tomu, že loni Obama ustoupil v syrské otázce Rusku, tak existují náznaky, že se může americké politika v Sýrii změnit. USA vyhostili syrské diplomaty, což jasně ukazuje, že nepovažují Asada za legitimního vládce Sýrii a za partnera k jednání. Tento krok přišel se sankcemi, které USA uvalily na Rusko v rámci krymské krize, což vzbuzuje podezření, že by to mohlo souviset, i když Američané to do souvislosti nedávají. Je však jedno jestli to souvisí nebo ne. Podstatně je, že se to stalo a USA se nehodlají s Asadem bratříčkovat.

To však není zdaleka vše co USA a Západ hodlají v Sýrii dělat. Nutno podotknout, že následující plány  Západ přijal ještě před vypuknutím krymské krize a jsou vedeny čistě z důvodu přijatelného řešení syrské krize. A přijatelné řešení syrské krize pro západ, syřany i svět  je jen jedno. Pád Asada. Navzdory, že to vypadá, že se o Sýrii nikdo nestará, Západ se rozhodl pomoct Syřanům a to je dobrá zpráva. Ta pomoc je prováděna  skrytě jako za dob studené války. Nebylo to kvůli Rusku, ale kvůli veřejnému mínění. Světová situace a nálada se však mění a může se stát, že angažovanost západu v Sýrii bude stále přijatelnější pro více lidí. Což je dobře.

Jak tedy vypadá angažovanost Západu v Sýrii? Západ se nevzdal naděje na vyřešení syrském krize. USA  spolupracují s Jordánskem a Saudskou Arábií na podpoře umírněných sekulárních povstalců a to financování, dodávkami zbraní a zpravodajských informací. Poté co povstalci na jihu země obdrželi nové americké zbraně, zahájili ofenzívu. Zbraně, které jsou na jih dodávány, jsou zbraně pěchotní, ale obsahují i požadované protitankové řízené střely a tyk moderní rakouské útočné pušky Steyer AUG a dokonce terénní automobily vybavené kulomety.

Spojenci opustili povstalce na severu země, kde došlo k prorůstání džihádistů do sekulárních povstaleckých jednotek do takové míry, že není možné se v tamní situaci vyznat. Ale na jihu země v okolí Kunejtry jsou sekulární povstalci ještě silní. Respektive je to už poslední místo, kde sekulární povstalci mají hlavní slovo. Poslední jiskřička naděje pro Syřany i svět. A tak se pozornost západu soustředila zde.

Operace povstalců na jihu Sýrii řídí tajné spojenecké velitelství v jordánském Amánu, na kterém působí důstojníci ze čtrnácti zemí včetně USA, Velké Británie, arabských proti syrských zemí a Izraele. Ano prosím, nepřeskočte název této země. Opakuji znova. Izrael tajně podporuje syrské povstalce. To jen, aby nemohl nikdo říkat, že jde o podporu islamistů. Nebo opravdu si někdo může myslet, že Izrael bude podporovat islamisty?

V severním Jordánsku CIA vybudovala výcvikové centrum pro syrské povstalce.

Naproti tomu hostitelská země Jordánsko zintenzívnila svůj boj proti transferu islamistických povstalců na pomoc Sýrii přes  jeho území a tvrdě jej pronásleduje.

Izraelské letectvo mělo dokonce zasáhnout v koordinaci s tímto velitelstvím a bombardovat sklad syrských chemických zbraní, který patřil vládě, a hrozilo mu, že by padl do rukou islamistických povstalců.

Dokonce i pád dosavadního velitele syrské osvobozenecké armády generála Idríse a jeho nahrazení plukovníkem Bašírem může souviset s postupem Západu v Sýrii. Idrís byl totiž kritizován za to, že nezabánil infiltraci islamistů do Syrské svobodné armády. Jeho nahrazení by tedy mělo zajistit větší sekulárnost a umírněnost těchto jednotek. Aby to však nebylo tak jednoduché, tak ani ne všechny jednotky Syrské svobodné armády akceptují toto velitelství a některé dál vedou boj na vlastní pěst.

Na diplomatické frontě začaly USA svou politiku vůči Sýrii konečně koordinovat s Jordánskem, Saudskou Arábií a také Izraelem.

V Sýrii tedy existuje malá naděje, že válka nemusí skončit v nekonečných bojích, vítězstvím krvavého diktátora  nebo islamistických teroristů. A že ruská politika podpory diktátorů a teroristů prohraje. A že by se Putinovi konečně nemuselo něco podařit.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

24.července 1744 – Pruský král Fridrich II. a německý císař Karel VII. uzavřeli tzv. frankfurtskou spojeneckou smlouvu. Císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii.