Přihlášení
Kdo je online
Spřátelené weby
Poslední komentáře
ZPRÁVY
Nová budoucnost: USA, nová bitva o Atlantik a evropský boj o ropu
Co se všechno může stát díky novému nepřátelství s Ruskem. Co bude s USA. Dočkáme se další bitvy o Atlantik? Nebo evropské intervence kvůli ropě?
Jak hodnotit Obamu a jeho postoj vůči Rusku v době aktuální krize. Je to Mnichovan? Nebo se chová rozumně? Stane se USA bičem na Rusko a Evropa cukrem?
Já se domnívám, že Obama současnou situaci trpí, protože on sní svůj naivní levicový sen o míru a lásce, ale diktátoři a teroristé mu ho pořád kazí. Teď mu ho momentálně nejvíce kazí Putin. Obama jistě není žádný jestřáb a pna jeho politice se to projevuje. Jednoznačně dal najevo, že žádná revize radaru ve střední Evropě nebude a otázku zbraní pro Ukrajinu taky zahrává do autu. Navíc vyloučil vojenskou intervenci na Ukrajině. Opravdu si nikdo rozumný nemůže myslet, že USA dobudou Krym na Rusku násilím a předají ho Ukrajincům. Ale nemuseli jsme to Rusku říkat. V době hrozby není rozumné tomu, kdo hrozí slibovat, že proti němu nezasáhneme.
Na druhou stranu však jsou americké sankce účinnější než ty Evropské. A USA jsou stále nejvíc vojensky hrozit Rusku. A mají strategické zásob břidlicového plynu. Dokonce existují náznaky, že pokud by chtěl Západ vůči Rusku uplatnit zásadu cukru a biče, tak by EU se svými symbolickými sankcemi mohla být ten cukr a USA s přísnými sankcemi a vojenskou hrozbou bič.
Je však více méně jisté, že za Obamova prezidentování budou USA dělat jen to, co je nutné, ale že by vyvinuly nějakou zdrcující iniciativu vůči Rusku, na to si budeme muset ještě počkat.
Může se tedy Západ stále spoléhat na USA. Můžou dál existovat politiky zemí, které se za (první) Studené války orientovaly na USA a doufaly v jejich ochranu? Když vidíme, že v USA může vyhrát volby někdo jako Obama, který dovede svou zemi oslabit natolik, že se na ni mohou spojenci spolehnout jen stěží? Nadále nám (jim)nic jiného nezbývá. V této nové proamerické politice je však nutno počítat s občasnou obamizací USA: Proto by měla být zahraniční a bezpečnostní politika zemí taková, aby byly schopny dosáhnout svých cílu za jedno americké prezidentské období. A ty země by měly být tak silné nebo by měly být v takových mocenských blocích, aby vydržely bez pomoci USA dva americké prezidentská období. Například Evropa by měla být přes NATO a EU silná natolik, aby byla schopna až 8 let odolávat vnějšímu tlaku z východu bez pomoci USA. Buď být v takové mocenském bloku jako je NATO nebo být samostatnou silnou zemí, jako je Izrael. Ten má měně obyvatel než ČR a spoléhá se jen sám na sebe. Země, které chtějí být spojenci USA, by měly uvažovat být takovými částečnými Izraeli. Aby se mohli dva volební období spolehnout na sebe.
Nedovedu si totiž představit, že by v USA vládla po sobě dva takoví prezidenti, jako byl Obama.
S USA souvisí otázka břidličného plynu. Zatím se stále neví, jestli je USA budou do Evropy masivně vyvážet nebo ne. Ale mohly by být a technicky se to dá vyřešit řádově v době měsíců, maximálně pár let. Mohlo by to dokonce vypadat tak, že by do Evropy směřoval z USA jeden tanker za druhým. Kdyby však došlo k nějaké horší konfrontaci s Ruskem, stala by se tato námořní cesta velmi zranitelná. Čekala by pak svět Druhá bitva o Atlantik? Použili by rusové ponorkovou taktiku jako Němci za světových válek? A pluly by přes Atlantik konvoje břidlicových tankerů za doprovodu US NAVY? Zatím je to spíš představa do románu Toma Clancyho. Ale to byla okupace Krymu taky.
Jak však uvedla Česká televize, mohlo by to nakonec vypadat tak, že USA by vyvážely břidlicovým plyn do jihovýchodní Asie. Tím by bylo Rusko vyřazeno s čínského trhu surovin a ekonomicky by na tom prodělalo. A Evropa by mohla masívně odebírat ropu z Blízkého východu. To je ještě zajímavější situace. Jednak by se místo bitvy o Atlantik mohla stejným způsobem odehrát bitva o Pacifik. Ale zajímavější je to, že by se Blízký východ mohl stát strategickým místem pro Evropu. A absurdní, ale ne nereálné by bylo, kdyby země, které obviňovaly USA s intervence v Iráku kvůli ropě - Francie a Německo by vedly intervenci na Blízký východ kvůli ropě.
Komentáře
- Žádné komentáře nenalezeny
Vyhledávání
Dnešní den v historii
16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.
16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.
16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.
Poslední novinky
- Shrnutí za březen 2021
- Peru: Hledání cesty z nejistoty
- Košický vládní program (5.4.1945)
- Kroton: Ženijní systém pro plošné minování
- Shrnutí za únor 2021
- AEG G.IVk: První vzdušný lovec tanků
- Mauser HSP
- Útoky na základny Zeppelinů: První britské nálety z letadlových lodí
- Strach má jméno dron: Bezpilotní prostředky v rukou teroristů
- Centauro II