ZPRÁVY

Pákistán: Washington se přeorientoval na Indii

Tak jako v Egyptě, i pákistánské vojenské proamerické špičky jsou stále pevněji svírány islámisty  surfujícími na vlně, která sem šplíchá finance z Rijádu , a kruh se jistě  brzy  uzavře (v Pák.s výhledem masakrů pák. šíitů, pogromy na ně jsou stále častější …) . Pákistán se stal frontovou linií mezi Čistými (islámisty) a Nečistými (Západ všeobecně), na které pák. armáda svádí velmi rozporuplný a neefektivní boj.

 Washington již několik let vidí, že Islámábád není spolehlivý partner : nejenže šéf pák. jad. výzkumu s oficiálním svolením prodával  jaderné know-how všude po světě (Sev.Korea, Írán, Libye, Brazilie, JAR), ale posledních 30 let znovu ukázalo, že v Pákistánu armáda nikdy neví, kdy bude převálcována  miliónovými davy stoupenců islámistů, proto všichni pák. generálové, kteří v Pákistánu vládli, byli de facto jen loutkami islámistických stran …

Gen. Pervéz Mušarraf zpočátku úspěšně balancoval na tenkém ledě mezi Washingtonem, pák. politickými stranami a pák. islámisty, a zachránil, co se dalo, i svůj vlastní život  (téměř všichni pák. premiéři/prezidenti byli zavražděni, Mušarraf zatím žije, v roce 00 přežil atentát  Kamrama Atifa, údajně z Harqat –ul Mujaheddin al-Alami, odsouzeného k trestu smrti v roce 06, v 12/03 se jej islámističtí radikálové pokusili zabít v rozmezí 14 dnů 2x, jednou vybuchla bomba ,když jeho auto přejíždělo most v Rawalpindi, podruhé dva sebevražední atentátníci) .

Mušarraf si svůj puč, který pák. Nejvyšší soud posvětil pod podmínkou, že Mušarraf zorganizuje do 10/02 volby,  „legalizoval“  již v referendu v 4/02. Přísahat  věrnost pákistánské armádě však pák. ústavní soudci odmítli .

Do voleb v 10/02 se Mušarraf, hrající kartu jedné frakce Muslimské ligy, která se bratříčkovala s Akční koalici muslimských stran Mutahída Madžlis/MMA, soustředil na maximální oslabení mu nenakloněných polit. stran,které byly v nevýhodě již tím, že jejich hlavní vůdci, Nawaz Šaríf za Muslimskou ligu, a Benazír Bhuttová za Pák. lidovou stranu/PPP, museli trávit život v exilu , Šaríf v Rijádu, Bhuttová  v této době v LON …

Ve volbách v 10/02 zvítězila PPP, těsně za ní se dostala Mušarrafova frakce z Muslimské ligy,třetí byla MMA .Po měsíci rozvažování, jak z gordického uzlu ven, Mušarraf vytvořil vládu ze své frakce Muslimské ligy, rozšířenou o přeběhlíky z PPP … Zafarullaha Khana Jamali jmenoval premiérem.

 Po 9/11 dostal Islámábád od Washingtonu tříbodové ultimátum :

a)     zahájit válku proti talibancům

Mušarraf tudíž učinil z Pákistánu, přes protesty vlastních islámistů, frontový stát, který pomáhal Američanům, a po skončení jejich tažení uskutečnil proti talibancům několik vlastních ofenzív, čímž úkol splnil, aniž by dosáhl jakéhokoliv hmatatelného výsledku, čímž si zachoval dekorum i před islámisty  (které  vzápětí  naštval tím, že v parlamentu zvýšil počet křesel, které musí být obsazovány ženami ,a mnohé madrasy přinutil k úpadku tím, že jim zakázal přijímat peníze ze zahraničí, a přikázal vyučovat  „vládní balíček“ povinných předmětů, mj. výpočetní techniku, a jejich studenty ze zahraničí podrobil vízové povinnosti ) …  

Prez. Mušarraf rozčilil Washington nejen svoji knihou „Pamětí“ z roku 06 , ale i svým  nepřátelským postojem vůči bývalému poradci firmy UNOCAL,afghánskému prezidentu Hamidu Kárzáímu, kterého veřejně obvinil z toho, že Afghánistán vůbec nekontroluje a vládne jen v centru Kábulu, zatímco jeho paštunští islámisté  ovládli  citlivou Pák. severozápadní pohraniční provincii, což Bushe velmi rozlítilo, protože to byla pravda …

Pravdou však také je, že mistr v bruslení Mušarraf se o islámistický chaos v Severozápadní pohraniční provincii vydatně postaral svojí dvojakou hrou (pák,. armáda střídavě s místními kmenovými vůdci uzavírala dohody, či proti nim podnikala bezzubé útoky … Mušarraf zakázal extrémistické islámistické skupiny, a současně jim dal čas, aby se v klidu přeorganizovaly a přezbrojily ….).

Středověká pohraniční kmenová zóna nejrůznějších „horských“ paštunských kmenů Severozápadní pohraniční provincie (Islámábád ji nazývá FATA/Federal Autonomous Tribal Area o rozloze 27.200 km čtverečních,3.3 mil. obyvatel)  je pro pák. armádu tradičním tabu, kam nesmí vstoupit ( neodvažují se sem ani pák. civilní federální politici ) .

Jakýkoliv cizinec, který do tribální zóny vstoupí, a který se „nelíbí“ , třeba jen vzhledem, nějakému kmenovému vůdci (paštunsky málikovi), skončí s kulkou v hlavě (od 90. let by se sem US turista neodvážil ) …

Zákony Islámábádu zde neplatí, paštunský kodex chování spřízněných rodinných klanů ,Pashtunwali, upravuje zejména osobní čest .

Rudyard Kipling vojáky britského impéria strašil, aby si  poslední kulku v bojích s „krutými“ paštunskými horskými kmeny ponechali pro sebe …

Britové Paštuny nazývali Pathans a v britské armádě  byli na předním místě mezi tzv. bojovými rasami/martial races, ze kterých britská armáda tvořila úderná komanda.

Britové Paštunce rozdělili umělými hranicemi, tzv. Durandovou linii (viz Pák. stopa I), která se v roce 47 při vzniku Pákistánu stala, jako mnoho jiných umělých hranic, které Britové ve svých kolonií vytvořili, dnešní afghánsko-pák. hranicí , přičemž paštunské kmeny se k novému státnímu útvaru ,Pákistánu, připojily velmi neochotně, a to pod výslovnou podmínkou, zakotvenou v pák. ústavě, že ve FATA, kam nikdy pák. armáda nesmí vstoupit, budou mít absolutní autonomii .

Tuto ústavní podmínku, za tučnou US odměnu,  porušil až Mušarraf, který sem vyslal 80.000 vojáků , ale i ti "vlastizrádní" Paštunci ,kteří tradičně jak v pák. armádě, tak v pák. byrokracii zaujímají prominentní funkce .

Washington údajně  Mušarrafovi platil  100 mil. dolarů měsíčně, aby najímal „sepoys“ /paštunské rodáky z FATA, aby bojovali proti paštunským horalům ( duu Bush-Cheney + Company se však loajalitu paštunských šéfů nepodařilo koupit ani obnosem, činícím údajně 750 mil. dolarů  … ) .

Proto většina zatčených islámistů byla zadržena v pák. městech, nikoliv v tomto pohraničním pásmu , v němž od nepaměti nacházejí útočiště uprchlí Afghánci všeho druhu.

Avšak poté, co z tohoto kmenového pohraničního pásma neotalibanci v roce 03 opět zaplavili afghánský východ, Washington dal Mušarrafovi (kterého mezitím prez. Bush nazval svým „ věrným spojencem“ , čímž Mušarrafa uvedl do velkých rozpaků) jasně najevo,že musí přijmout daleko účinnější opatření ke kontrole zdejších pohraničních oblastí …  

Konfrontace, která probíhala mezi Mušarrafem a pák. islámistickými předáky Kazi Husajn Ahmadem, šéfem uskupení Jamaat e-Islami, a Fazlur Rehmanem, šéfujícím jedné frakci Jamaat e- Ulema-e-Islam, maskovala subtilnější hru : islámističtí předáci kritizovali Mušarrafovu proamerickou politiku z důvodu,že Kábul , po US tažení z 10/01 a  po vyhnání talibanců, znovu ovládla  tradičně protipákistánská Severní aliance (kterou podporuje i MOW, její velitel Masúd byl zavražděný 9.9.01) … a jakoby to nestačilo, Američané ještě do Kábulu dosadili Kárzáího, jenž si , s Američany za zády, vůči Islámábádu mnohé dovoloval, zejména odmítal početnější zastoupení v kábulské vládě většinových Paštunů ( Paštuni jsou největším kmenem na světě, celkem jich je 45 mil. , z toho afghánských Paštunů je 15 mil., pák. Paštunů 30 mil. )   …

Navíc byli pák. islámističtí radikálové  znepokojeni, jak se do Afghánistánu vrátil vliv Indie …

Mušarraf z tohoto mocenskopolitického sporu s islámistickými jestřáby, kteří po něm požadovali, aby přinejmenším složil funkci náčelníka genštábu,  šikovně vybruslil : jeho frakce Muslimské ligy se spojila s „politicky pružnou“ MMA, takže muslimské strany ,které ovládly další pák. provincii sousedící s Afghánistánem, separatistický Balúčistán, jeho prezidentský mandát účelově posvětily.

b)     vést dialog s Indií o Kašmír, tj. nesponzorovat , ani do Kašmíru nevysílat islámistické teroristy (jde i o výstavbu přehrad na kašmírských řekách)

Vztahy s Indií se po převratu gen. Mušarrafa prudce zhoršily, protože již před převratem Mušarraf za zády premiéra Sharifa vyslal pák. jednotky do kašmírského Kargilu, čímž pošlapal veškeré snahy o normalizaci vzájemných vztahů, kterou se snažili dosáhnout svým jednáním v 2/99 v Lahore premiéři obou států …

Krvavý konflikt v Kargilu přiměl Indii, aby opět uvažovala o „omezené“ jad. válce … Proto po útoku proti parlamentu v New Delhi ze 13.12.01 Indie uvedla v bojovou pohotovost své jednotky kolem pák. hranic …

Po diplomatickém zásahu Washingtonu, se Mušarraf 12.1.02 veřejně zavázal, že Islámábád nebude podporovat džihád v Kašmíru, ale Indie k zahájení jednání s Mušarrafem požadovala „faktické zastavení infiltrace džihádistů do Kašmíru „ . Mušarraf infiltraci džihádistů do Kašmíru zastavil, a koncem roku 02 volby v Kašmíru a v Džamu "překvapivě" vyhrála zcela nová politická síla pod jménem Demokratická strana, která se spojila s Kongresovou stranou, a která se vyslovila pro národní dialog s islámistickými separatisty …Obě hlavní města si nato opět vyměnila velvyslance.

23.11.03 Mušarraf navrhl bezpodmínečnou dohodu o příměří podél kontrolované linie, což Indie přijala.V Indii navíc "nečekaně" prohrála volby nacionalistická Bharatiya Janata Party, a vítězná strana Indického národního kongresu Sonji Gandhiové se zavázala, že bude s Pákistánem jednat o vyřešení kašmírského problému.

6.1.04 se Mušarraf setkal s Vajpájem, a ve společném komuniké Mušarraf prohlásil, že z pák. území nestrpí žádné džihádistické výjezdy do Kašmíru, a že Islámábád již nepožaduje, aby se v Kašmíru konalo referendum, a že rezoluci OSN, požadující uspořádání referenda, s klidem hodí do koše ( nicméně ohlášené autobusové spojení mezi oběma metropolemi a Kargilem realizováno nebylo) …

Prohlášení Islámábádu o spolupráci s Indií však byla určena jen pro US média.

Ve skutečnosti Mušarraf opět zamítl jakékoli oficiální rozdělení Kašmíru, které navrhuje Indie , zatímco Indie paralelně s Mušarrafem jednala s jednou frakcí kašmírských separatistů, které se jí v roce 03 podařilo rozdělit,a zatímco Mušarraf současně veřejně ujistil Čínu, že zůstává historickým spojencem Islámábádu proti Indii , a s Pekingem zintenzívnil voj. spolupráci ( Mušarraf se stal prvním Pákistáncem, kterému Peking umožnil „exkurzi“ do jednoho ze svých nejtajnějších voj. zařízení … ) .  

Mušarraf opět rozjel  pák. vesmírný program, pozastavený v roce 96, který má Pákistánu, ve spolupráci s Čínou, umožnit vysílat do kosmu vlastní voj. družice …

Více než s Indií se Mušarraf sblížil s Izraelem, což završil svým projevem v NYC v 9/05  na setkání s prominenty US židovské lobby ( po svém puči v roce 99 si pro požehnání odjel do Rijádu, a protože za oponou světového jeviště spolupracuje každý s každým, v roce 06 přijel do Islámábádu saúdskoarabský král Abdulláh, jenž v 1/07 ozdobil Mušarrafovu hrudˇ nejvyšším saúdskoarabským vyznamenáním)  …

c)      podepsat smlouvu o nešíření jad. zbraní ( to dostala za úkol i Indie, ale oba státy svůj podpis váží na předchozí podpis toho druhého ) …

 Koncem roku 03 vypukl skandál kolem Mušarrafova poradce a pák. „národního hrdiny“ , dr. Ing. Abdula Kadira Khana, který Pákistánu dopomohl k jaderné bombě .

Islámábád byl nachytán při své bujné proliferaci jad. technologie in flagranti poté, co jej bez skrupulí ,na přání Washingtonu ,( Mušarraf, společně s Indií, po US intervenci v Iráku z 3/03 prohlásil, že „ bez mandátu OSN pák. jednotky do Iráku nevyšle … )  „ udal“ Teherán ( prezidentem v té době byl Muhammad. Chatámí, 97-05 ), jenž přijal inspekce MAAE …

Mušarraf mez. skandál vyřešil jednoduše : odmítl jakoukoliv odpovědnost vlády a armády za proliferaci jad. technologie, a veškerou vinu svalil na „soukromé“ aktivity dr. Khana, kterého poté vsadil do domácího vězení, ze kterého jej nepropustil ani poté, co se dr.Khan v 1/04 ke své „soukromé“  proliferaci v pák. TV  veřejně přiznal, a projevil lítost nad svými činy …

Třebaže jej Mušarraf v 2/02 „omilostnil“ , dr.Khanovi bylo domácí vězení zrušeno až po demisi Mušarrafa v 8/08 nařízením Nejvyššího soudu.

Mušarraf musel "za trest" v 3/ 04 uskutečnit s US pomocí teatrální voj. ofenzívu s cílem pochytat UBL a  Zawahiriho v kmenovém pohraniční pásmu Waziristánu, kam doposud pák. armáda nevkročila …  Mediálně masově prodávaná ofenzíva, simulující hon na UBL, v tichosti skončila bez jakýchkoliv výsledků 30.3.04.

Během této patetické ofenzívy Colin Powell,bývalý poradce národní bezpečnosti za Ronalda Reagana, a bývalý náčelník genštábu za Bushe Seniora, dne 18.3.04 v Islámábádu prohlásil, k údivu celého světa a k velkému zděšení Indie, že „bude na US Kongresu požadovat, aby věrný spojenec Washingtonu, Pákistán, byl povýšen do stavu „ významných“ spojenců USA, kteří nejsou členy NATO“  (V 1/05 Powell, jenž nesouhlasil s intervencí v Iráku, podal demisi - od 10/08 podporoval Obamu s tím, že McCain "ztratil rozum" , když si za svoji viceprezidentku vybral Sarah Palin) .

Této kategorii spojenců mohou US prodávat rozsáhlejší sortiment zbraní (Washington zrušil sankce vůči Islámábádu z roku 98 pro jeho podzemní jad. výbuchy, a taktéž proti Indii, hned druhý den po 9/11 ) …

 Americkým dobytím Kábulu tak Islámábád  „trochu „ ztratil na významu, třebaže tak jako v Egyptě,Alžírsku a Turecku jsou i vojáci v Pákistánu dominantní kastou a hrází proti snahám islámistických radikálů ovládnout zemi, v případě Pákistánu i jadernou bombu …

Jak plamenný islámista gen.  Haq, tak laický gen. Mušarraf, s islámem a s islámisty manipulovali ve jménu pák. strategických zájmů (kontrola nad Afghánistánem a funkční jad. bomba) .

Protiindické povstání v Kašmíru v roce 1989, zinscenované pák. ISI, otevřelo třetí frontu pák. velmocenských ambicí …

V době, kdy se ekonomická a voj. síla Indie přibližuje americké, není koncepce „ pákistánské velikosti “ již udržitelná, protože Pákistán, třebaže je vlastníkem jad. bomby, se s Indií nikdy nebude moci poměřovat  …  

První návštěva Bushe v Indii, významného člena „9/11 koalice“, v 2/06, tak odhalila, co bylo již pár let zjevné, tj. že US diplomacie změnila od 11/9 v oblasti jižní Ásie své priority, a povýšila Indii do hodnosti amerického strategického spojence v této oblasti číslo jedna , zatímco Islámábád se musel spokojit s oprášením svých závazků boje proti islámistickému terorismu a nereálného zavedení „demokracie“ v zemi  …

Bush tak Mušarrafovi, přezdívanému Busharraf (třebaže Mušarraf se nevyznal z obdivu k Bushovi, ale ke Kemalu Atatürkovi), vbodl dýku do zad, a islámisté se pák. generálům vysmáli, že byli Washingtonem opět využiti k dosažení vlastních cílů, a pak odhozeni jako nepotřební, jak prohlásil Kází Husajn Ahmad, šéf vlivné islámistické organizace  Džamát Islámí, jenž je současně i prezidentem Sdružení nábož. organizací. Současně pák. islámisté vyzvali pák. generály, aby jim předali politickou moc v zemi …

Pohnutý rok 07

Návrat Benazir Bhuttové , nebránící se dialogu s Indií, do Pákistánu z jejího miliardářského  sídla v Dubaji (vlastní nemovitosti ještě v LON + NYC) „předjednal“ Washington v 1/07, kdy Bhuttová Washington navštívila,a prohlásila, že za situace, kdy neotalibanci znovu dobývají Afghánistán, je připravena umožnit US armádě rozsáhlé voj. akce proti islámistickým extrémistům v obou Waziristánech, kde se situace Islámábádu vymkla z rukou …  .

Washington ze svého neúspěchu v Afghánistánu od samého počátku obviňoval Pákistán s tím, že Islámábád neotalibance znovuvyzbrojuje (stejně tak obviňoval svého času Kambodžu ze svého neúspěchu porazit severovietnamskou „Rudou armádu“, a posléze Kambodžu vojensky napadl) .

Na jaře 07 se množily spekulace, že Pentagon připravuje plány, jak celoplošně zaútočit posílenými US pozemními jednotkami za intenzívních náletů proti kmenové paštunské zóně v obou Waziristánech … V 7/07 US činitelé potvrdili, že údery proti teroristickým cílům v obou Waziristánech jsou velmi pravděpodobné .

Tyto hrozby měly Mušarrafa přimět, aby do boje proti Paštunům v obou Waziristánech vyslal početnější jednotky, a aby se US veřejné mínění připravilo na možné rozšíření války do Pákistánu ( US zatím „intervenovaly“ jen v malých státech, Grenada,Panama, Afghánistán,Irák, ale Pákistán má kolem 163 mil. obyvatel, a sice „chudě“ vyzbrojenou, ale islámisticky odhodlanou armádu o síle 550.000 mužů, navíc jsou US jednotky již moc po celé oblasti neúčelně roztažené  … ) .

US útok proti oběma Waziristánům by však nejen sjednotil protiamerickou paštunskou opozici, ale i pák. islámistické extrémisty .

Na druhé straně, situace v obou Waziristánech  se Islámábádu vymyká z kontroly, kdy hrozí, že vypukne  občanská válka za samostatný paštunský stát, Pashtunistan, jak naznačilo obsazení Červené mešity z 7/07, a letní vlna bombových útoků v roce 07 po celém Pákistánu .

Válečný chaos v jaderném Pákistánu, který by se dozajista rozhořel i v Kašmíru, kde islámističtí vůdcové koketují s maoismem, by jadernou Indii určitě nenechal chladnou …

Washington zjevně tlačil jak Bhuttovou, tak Mušarrafa do nějakého politického ujednání, na základě kterého by Mušarraf zůstal prezidentem, a Bhuttová by se stala premiérkou, nebo někdo, koho by jmenovala, aby v Islámábádu upevnil moc armády vůči  islámistickým  avanturistům všeho druhu, kterým by se jaderná bomba neměla dostat do ruky  …

Bhuttová se svojí demokratickou pověstí sice poskvrněnou, ale stále  ještě přitažlivou, mohla sehrát významnou úlohu při  sekularizaci země, tj. sjednotit haštěřící se prozápadní skupiny (její PPP je dodnes ve středních vrstvách velmi vlivná) …

Bhuttová byla pák. islámistickými extrémisty vyhlášena za veřejného nepřítele Pákistánu číslo jedna, a odsunula tak na vedlejší kolej samotného Mušarrafa.

Šéf pák. talibanců z Jižního Waziristánu, Baitullah Mahsud, vyhlásil finanční odměnu za její hlavu, a v době jejího očekávaného příletu do Karáčí, se chvástal, že do Karáčí vyslal tři sebevražednická komanda (později autorství masakru z 18.10.07 odmítl …) .   

V 3/07, před podzimními prezidentskými volbami,  Mušarraf prohlásil, že hodlá vládnout ještě dalších 5 let, načež Bhuttová hrozila, že se proti němu spojí třeba i s Nawazem Šarífem …

Nejvyšší soud na žádost největších polit. stran Mušarrafovi kandidovat v dalších prezidentských volbách zakázal , Mušarraf rozhodnutí Nejvyššího soudu odmítl, a odvolal předsedu Nejvyššího soudu Iftikhara Chaudhry, jenž proti němu vznesl obvinění z korupce .

V 5/07 Mušarraf Washingtonu vzkázal, že návrat Bhuttové do Pákistánu neumožní,a deportuje jí,  na což Bhuttová reagovala výzvou, aby Mušarraf odstoupil z funkce náčelníka genštábu a v prez. volbách již nekandidoval, protože jinak, hrozila, by se její strana PPP mohla připojit k opozici a prez. volby bojkotovat …

Bhuttová (54/07) prohlásila, že se do Pákistánu vrátí bez ohledu na to, zda se s Mušarrafem na dělbě moci dohodne, či nikoliv …

V 7/07  musel Mušarraf zakročit proti protalibanským fanatikům z islámábádské mešity Lal Masjid, jejímu šéfovi Maulanu Abdul Azízi, a jejím dalším klerikům, kteří vyhlásili paralelní soudní systém, šaríju , kterou hodlali uplatňovat přímo v Islámábádu. Vládě se nakonec podařilo osvobodit všech 1.300 rukojmích , žen a dětí, které islámisté v mešitě zadržovali ….

6.7.07 Mušarrafovo letadlo při vzletu z letiště v Rawalpindi ostřelovali neznámí útočníci z kulometu.

27.7.07 se Mušarraf na tajných jednáních setkal s Bhuttovovu (o tajném setkání informovala 8.8.07 v kanadském rozhlase sama Bhuttová ), když předtím uvolnil některá její zmrazená finanční aktiva …

Počátkem 9/07 se do Pákistánu vrátil bývalý premiér Nawaz Sharif, konkurent jak Bhuttové, tak Mušarrafa.

Byl okamžitě na letišti zatčen,vzat do vazby, a druhý den posazen na letadlo do LON ...

Vzápětí dorazili do Islámábádu 8.9.07 saúdskoarabský šéf tajných služeb princ Maqrin bin Abdul Azíz s poselstvím od krále Abdullaha, a libanonský politik Sajíd Hariri, jenž se Sharifem mluvil v LON .

Oba dva poté, po 2,5 hodinovém setkání s Mušarrafem, uspořádali bezprecedentní společnou tiskovou konferenci,na které prohlásili, že „ Nawaz Sharif s králem Abdulláhem svého času podepsal dohodu, že se do Pákistánu vrátí až po 10 letech exilu, a během těchto 10 let se nebude politicky angažovat , proto se Sharif vrátil zpět do Rijádu … „ .

14.9.07 Islámábád prohlásil, že Bhuttová po svém příjezdu nebude deportována jako Sharif, jenž porušil svoji dohodu s králem Abdulláhem ...

Týž den Bhuttová oznámila, že se po osmiletém exilu vrátí 18.10.07, kdy její letadlo přistane na letišti v Karáčí …

17.9.07 bylo zastaveno trestní stíhání Bhuttové pro obvinění z korupce.

V 24.9.07 mluvčí Nejvyššího soudu v 9/07 oznámil, že proti Mušarrafovi bude kandidovat bývalý soudce Nejvyššího soudu ,Wajihuddin Ahmed, jenž neměl na zvolení žádné šance  .  

5.10.07 Mušarraf podepsal prezidentský dekret o národním usmíření, udělující amnestii Bhuttové, jejímu manželovi, a dalším polit. předákům, kromě Nawaze Sharifa.

8.10.07 se zřítil Mušarrafův doprovodný vrtulník Puma u Muzaffarabadu, údajně pro technickou poruchu, z 12 lidí zahynuli čtyři.

18.10.07 Bhuttová krátce před půlnocí přistála na letišti v Karáčí, v průmyslovém srdci Pákistánu, a hlavním městě provincie Sind, ze které Bhuttová pocházela.

 Provincie Sind je nechvalně proslulá svojí tradicí etnických , náboženských a mafiánských konfliktů.

Bhuttová se krátce po přistání podruhé narodila, protože na ni byl spáchán krvavý atentát.

Dva atentátníci, ověšeni mohutnými náložemi,se odpálili na hlavní třídě Karáčí, která byla lemována jásajícími davy stoupenců Bhuttové, po obou stranách opancéřovaného kamiónu, který ji odvážel z letiště, krátce poté, co na kamión někdo hodil ruční granát …  

Výbuch zabil na 160 lidí, z toho 50 jejích bodyguardů z PPP,kteří utvořili kolem kamiónu kordon,a asi 10 policistů ( což znamená, že ji mnoho policistů nehlídalo, a pák. armáda a policie se o její bezpečnost nepostaraly, o čemž svědčila další nevybuchlá bomba, která  byla nalezena v konstrukci mostu, po kterém její konvoj zdárně přejel) .

Výbuchem bylo zraněno kolem 800 lidí, z toho několik desítek vysokých funkcionářů …

Bhuttová měla nesmírné štěstí, protože po celou dobu cesty z letiště po hlavní třídě nechala ku zděšení svých bodyguardů otevřít neprůstřelná skla kamiónu, a zcela nechráněná mávala jásajícím davům, a přijímala od lidí květiny …

Do sytosti si vychutnávala přízní lidu svoji pomstu na vládnoucím voj. klanu.

Přestože na dubajském letišti před nastoupením do letadla projevila obavy,že bude zastřelena, jakmile vystoupí z letadla, po příletu do Karáčí (o 10 hodin dříve, než bylo ohlášeno),odmítla nastoupit do vrtulníku, který by ji dopravil do mauzolea Ali Jinnah, kde měla pronést projev, a prohlásila, že „ žádný pravověrný muslim se na mě neodváží zaútočit, protože islám útoky proti ženám zakazuje …“ .

Tento masakr,v pořadí devatenáctý v Pákistánu od červencového útoku proti islámábádské Červené mešitě, byl názornou ukázkou islámistické městské gerilly, chladnokrevně masakrující své bratry ve víře …

Bhuttová z atentátu obvinila „ jistá individua ve vládě, která zneužívají svých pravomocí ve prospěch islámistického extrémismu …“ .  

V 10/07 Mušarraf odstoupil z funkce šéfa armády, když předtím do této funkce jmenoval gen. Asfaq Kayaniho,  prez. volby v 10/07 „vyhrál“ , a 3.11.07 vyhlásil vyjímečný stav …

27.12.07 byla Bhuttová zavražděná, funkci šéfa strany PPP převzal její 19letý syn.

V 8/08 Mušarraf z funkce prezidenta odstoupil,pák. prezidentem se stal manžel Bhuttové.

Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.