Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 23

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 29. 9. 2010 14:58 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Gibraltar a jeho nejistá budoucnost

V 7/09 navštívil oficiálně Gibraltar španělský ministr zahraničí. Byla to první návštěva představitele Španělska této britské kolonie od roku 1704, kdy se Britové této skály zmocnili( španělská pravicová opozice proti této historické oficiální návštěvě protestovala s tím, že je to „ krok o 200 let dozadu“ ) .  

Miguel Angel Moratinos zde jednal se svým britským protějškem Davidem Milibandem, a s britským „vrchním“ ministrem pro Gibraltar Caruanou .

Do poslední chvíle však nevěděl, zda mu bude dovoleno na gibraltarskou skálu vstoupit , bytˇdecentně zvolil cestu autem, nebotˇ gibraltarské letiště leží na území Madridem od roku 01 hlasitě nárokovaném …

Londýn byl totiž rozhořčen, že Madrid zahrnul gibraltarské pobřežní vody ( zhruba tři míle od skály) do svého požadavku, aby byla Gibraltarská úžina zařazena mezi Místa společného (environmentálního) zájmu, o to více, že stejnou žádost podal v Bruselu již před Madridem sám Londýn …

Tripartitní komise vznikla v 12/04, a byla vítězstvím Petera Caruana, římského katolíka na Gibraltaru narozeného, maltského a italského původu, jehož Sociálně demokratická strana vyhrála gibraltarské volby v roce 96, kdy se stal „vrchním ministrem“ pro Gibraltar a „ gibraltarským „ poradcem Královny.

Caruana se důsledně odmítal účastnit dosavadních bilaterálních jednání mezi Londýnem a Madridem s tím, že na jednáních nejsou chráněny zájmy Gibraltaru …

Po vytvoření tripartitní komise gibraltarská „vláda“  podepsala s Madridem dohodu z Cordoba o přímém leteckém spojení ze Španělska na Gibraltar (tj. Madrid konečně uznal volací kód Gibraltaru ) …

Před třetím  „tripartitním“ jednáním od 12/04 si „rány“ jitřily obě strany : loděmi  imatrikulovanými na Gibraltaru či „válečnickým“ střetem s loděmi španělské Civilní gardy, které úžinu brázdí při svých hlídkách kolem španělského pobřeží …

Zatímco Madrid podepsal dohodu o společném boji proti obchodu s lidmi a pašeráctví všeho druhu s Portugalskem a s Francií , v jejímž rámci mohou její signatáři vstupovat do pobřežních vod signatářských států,  „vrchní“ ministr pro Gibraltar Caruana  pateticky nazýval vstup lodí španělské Civilní gardy do pobřežních vod Gibraltaru „ invazí“ , a nabádal gibraltarská plavidla, aby se nikdy španělské kontrole nepodrobovala …

Hlavním jablkem sváru je statut Gibraltaru, strategického námořního „srdce“ (90% světového obchodu se uskutečňuje po námořních trasách) , spojující Středozemní moře nejen s Atlantikem, ale  prostřednictvím Suezského kanálu i s Indickým oceánem, který Madrid v roce 1713 smlouvou z Utrechtu, ukončující války o španělské dědictví,  „na věky postoupil“ Britské koruně, ledaže by se jej Britská koruna vzdala …

Od té doby se Madrid již 300 let marně snaží tuto strategickou skálu dostat zpět.

Nejzářnějším příkladem bylo její obléhání Španělskem koncem 18.století , či její totální izolace ze strany generála Franka, který neprodyšně uzavřel španělské hranice ( či některé podivné „manévry“  španělského námořnictva současnosti)  …

Opětovným převzetím Gibraltaru by Madrid úžinu kontroloval ze všech stran, na severu ze španělského pobřeží, na jihu svými enklávami v Maroku Ceuta a Melilla (které si ohradil plotem, ale které Maroko za španělské území nikdy neuznalo), což by výrazně změnilo poměr sil …

Gibraltar se stal klíčovým bodem britské námořní převahy, zejména během bitvy u Trafalgaru v roce 1805, ve které admirál Horatius Nelson porazil spojenou francouzsko-španělskou flotu, a zejména ve 2.sv.v. , kdy sehrál významnou úlohu mj. při pronásledování německých ponorek.

Dnes je neméně důležitý : 65% ropy a zemního plynu pro západní Evropu se převáží po Středozemním moři, proto zde válečné lodě  NATO hlídkují ve dne v noci.

Gibraltar, který je aktivní britskou vojenskou základnou ((úžina je sice demilitarizovaná, ale jen na marocké straně, UK zde má 800 vojáků, 4 válečné lodě, z toho dvě fregaty, +  je zde jedno ze středisek „ Z Berth“ , obsluhující britské a US jaderné ponorky) zajištˇuje Londýnu podrobný přehled o dění v oblasti …

K obavám z případných teroristických akcí v této oblasti přispělo prohlášení Izraele, že „ za vážnou hrozbu pro své vnitřní bezpečnostní zájmy považuje alžírské námořnictvo“, takže NATO „vyděšené“ izraelské námořníky poprvé přizvalo ke svým námořním manévrům, třebaže společné manévry doposud odmítalo …

Gibraltar se stal filtrační zónou pro nelegální přistěhovalce z Afriky, kdy je UK třetí nejoblíbenější zemí, do které směřují  ( od roku 05 z tohoto důvodu oblast monitoruje Evropská agentura FRONTEX pro řízení společných operací na vnějších evropských hranicích) …

Navzdory formální bilaterální spolupráci obou států v kauze Gibraltaru v rámci EU a NATO v jistých sférách (finanční, právní,námořní,letecké), vyvoj jejich sporu komu Gibraltar patří, není možné předvídat .

Rezoluce OSN z roku 1967 vybízí Londýn, aby Gibraltar, který OSN vede jako jedno ze 16 „neautonomních „ území ( UK „spravuje“ 10 z nich) , navrátil Španělsku (naposledy Londýn vybídl k jeho navrácení Ban Ki-moon v 5/08) ,přičemž Londýn se zavázal připravit podmínky pro jeho „ samosprávnost“  …

Nicméně  UK se opírá o dvě referenda z roku 1967 a z roku 02, ve kterých  25.000 obyvatel Gibraltaru jakékoliv připojení ke Španělsku rozhodně 99% zamítlo ( obyvatel Hongkongu se nikdo neptal) , přičemž v roce 02 zamítli i variantu společného britsko-španělského kondominia …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.října 1882 se narodil Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel německý polní maršál popravený 16. října 1946 za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

22.října 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem