ZPRÁVY

Krymští Tataři zůstali věrni Ukrajině

Putinův ministr zahraničí Sergej Lavrov, proslulý svojí arogancí, opět nezklamal. 5.3.014 dlel na Quai d´Orsay, stejně jako ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja, kterého do Paříže/PAR přivezl John Kerry. Lavrov se s ním nesetkal, a když se jej novináři ptali, zda věděl, že je v budově i Andrij Deščycja, odpověděl : „ Kdo to je ?“ ...  

O to s větší pompou byl v Bruselu na červeném koberečku přijat ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, kterému Kreml nepřiznává ani špetku legitimity.

Přijal jej šéf europarlamentu i gen. tajemník NATO Anders Rasmussen.   

Rada a Komise EU 5.3.014 konečně vysázely peníze na stůl, a oznámily, že Ukrajině poskytnou pomoc ve výši 11 mld euro za podmínky, že podepíše dohodu s MMF o reformách své ekonomiky.

Krym byl po dobytí Rusy carskou a poté bolševickou provincií, pod okupací Wehrmachtu byl Tatarskou autonomní oblastí, poté byl zase ruskou provincií, ukrajinskou provincií, autonomní republikou ...

Lavrov opět s veškerou svojí nemorálností popřel, že by byl na Krymu nějaký ruský voják mimo těch, kteří jsou na základně Sevastopol v rámci smlouvy o pronájmu z roku 97 ...

O konání referenda na Krymu rozhodlo 27.2.014 jen 12-15 krymských poslanců z předsednictva krymského parlamentu.

6.3.014 krymský parlament ještě před „ referendem“  hlasoval pro přijetí Krymu do RF ( ve formě 84.provincie ), a 11.3.014 krymský parlament údajně 78 hlasy ze 100 překvapivě a bizarně vyhlásil „ nezávislost“ Krymu ( proč tato náhlá nezávislost, když 6.3.014 rozhodl o připojení k RF) , čímž prokázal, že referendum ( o připojení k RF nebo o návratu k ústavě z roku 92) ze 16.3.014 , konané v obklíčení ruské armády a Putinových neokozáků, nemělo žádný význam, a bylo jen formalitou .

Jakmile krymský parlament vyhlásil 11.3.014 nezávislost, ruské komando v parlamentu dalo echo ruskému zamini, a Lavrov jednu minutu po vyhlášení „nezávislosti“ Krym jako nový „ stát“ uznal.

Lavrov chorobně připomněl uznání Kosova, když zarecitoval z výroku Mezinárodního soudního dvora, podle kterého „ nezávislost bývalé srbské provincie neporušuje mezinárodní právo „  ( mj. na rozdíl od Krymu byla nezávislost Kosova vyhlášena za souhlasu OSN ) ...

(Kosovo bylo de facto provincií ruských tajných služeb, černou dírou pro jejich obchod s drogami a se zbraněmi, stejně jako Podněstří, Jižní Osetie, Abcházie, poslední tři byly zbavené jakéhokoliv právního statusu, žijí jen z organizovaného zločinu, dnes se k nim připojil i Krym) ...

Ještě týž den 11.3.014 přišel Putinovi k záboru Krymu první blahopřejný telegram ze zahraničí – od Bašíra Asáda, jenž ví, co Putinovi dluží.

Navíc z „ ruského“ Sevastopolu se bude Putinovi Sýrie lépe ovládat.

Mezitím poslanci Dumy 21.3.014 posoudili text zákona, který „ RF zmocňuje přisvojit si cizí území státu v úpadku „  ...

„Krymský parlament“ je však jen symbolickým orgánem, který nemůže navrhovat ani zákony, natož svolávat klíčové referendum.

Pravomoci krymského parlamentu byly okleštěné v roce 95, kdy se diskutovalo o jeho statusu, a kdy Boris Jelcin odmítl připojit Krym k RF.

Proto bylo Putinovo referendum na Krymu protiústavní a nezákonné, a to i podle krymské ústavy, o to více, že nebylo dosaženo ani potřebného kvóra pro hlasování, text rezoluce byl držen v tajnosti, a v budově bylo ruské ozbrojené komando, které zablokovalo hlavní dveře parlamentu ...

Podle Putinovy „ dvojloutky“ Konstantinova/Aksjonova pro svolání referenda hlasovalo 27.2.014 za zavřenými dveřmi ( doslova, ruské komando se zabarikádovalo dveře do parlamentu) 78 poslanců ze 100, třebaže proruští demonstranti viděli vcházet maximálně 12-15 poslanců, a např. Janukovyčevův jestřáb Boris Kolesničenko z proruské Strany regionů, jenž rovněž údajně hlasoval, v den hlasování podle svědků v Simferopolu vůbec nebyl ...

Vypadá to, že i ti nejtvrdší stoupenci Janukovyče ze Strany regionů byli rychlým tempem událostí na Krymu vyvedeni z míry, mj. Stanislav Zabachtanov o anexi Krymu Ruskem pronesl, že „se nemůže rozhodnout jen tak, že má široce rozvětvenou rodinu, a že musí zkonzultovat každého člena „ ...

Původně Aksjonov/Konstantinov zveřejnili termín 25.5., poté 30.3. , a nakonec bylo spěšně svoláno na 16.3.014  - ještě 9.3.014 Putin telefonicky Merkelovou a Camerona ujištˇoval, že „ Krym neobsadí „ ...

Předseda parlamentu Konstantinov odletěl s dalšími dvěma poslanci pro instrukce do Kremlu, kde mu mj. bylo slíbeno, že RF „ věnuje „ Krymu 3.6 mld rublů (zhruba 60 mil. euro).

Komsomolka a předsedkyně Senátu Matvijenková na Ústřední bance požadovala, aby ihned po hlasování v referendu Krym přešel na rubl, a dostal 3 mld rublů „ pomoci“ .

Ruskými jednotkami dosazený premiér Sergej Aksjonov se prohlásil za šéfa krymské policie a ozbrojených sil, zejména svých milic, které vytvořila jeho strana Ruská jednota, krymská odnož Putinovy strany Jednotné Rusko ...

Proputinovský Leonid Grač, bývalý šéf krymského parlamentu, otec ústavy Krymu z roku 99, která Krym v autonomii podstatně omezila ( k čemuž se nehlásí), dnes gen. tajemník KS ukrajinských dělníků a rolníků, prohlásil, že „ Ukrajina zkrachovala, proto Krym, finančně zcela závislý na Kyjevu ( + na dodávkách vody a energie, slabý turistický ruch ) nemohl dělat nic jiného než se k RF připojit“ ...

Již v letech 91-95 organizovaná hnutí ruských separatistů usilovala o připojení Krymu k RF, Grač v té době podporoval ruského advokáta a pistolníka Jurije Mečkova, jenž požadoval referendum, což Jelcin, závislý na půjčkách Západu, v roce 95 odmítl.

Refat Čubarov, šéf neformálního, ale vlivného madžlisu muslimských Krymských Tatarů (12% obyvatel), 5.3.014 prohlásil :

“ Rusové nám nadbíhají, slíbili nám funkci místopředsedy parlamentu, tři ministerstva, 11 funkcí vládních poradců, a tatarštinu jako školní jazyk.

Odmítli jsme, protože nová krymská vláda je nezákonná, byla dosazena ruskými vojáky - území se nekradou „ ...

Na Refata Čubarova osobně naléhal i prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov, jenž 5.3.014 dorazil do Simferopolu ve svém žiguli ( sovětská kopie Fiatu 124) , aby Čubarovi vykreslil Kreml v nejrůžovějších barvách s tím, že Putin osobně slíbil navýšit kompenzace za deportace na částku 18 mil. euro.

Marně přesvědčoval o půvabech Putina.

Představitelé Krymských Tatarů naopak na webových stránkách Haqqin.az (Azerové) požádali o pomoc proti Putinovi Turecko/TR, Kazachstán ( který kontrolují Rusové), a Ázerbájdžán ...

Refat Čubarov vyzval k bojkotu referenda, a požadoval příchod modrých přileb OSN.

Krymští Tataři svůj slib věrnosti Ukrajině splnili, a spolu s Ukrajinci v krymském referendu nehlasovali .

Putinovo tvrzení, že kromě Tatarů a Ukrajinců ruské etnikum poloostrova chtělo návrat pod RF, není zase až tak jednoznačné.

Rusové před referendem Krym zcela izolovali od informací vnějšího světa, a svět od Krymu – již 3.3. uzavřeli místní TV stanici Černomorka, a 6.3.014 bylo odstaveno vysílání ukrajinských TV kanálů 1+1 + Kanál 5.

Bylo by zajímavé vědět, kolik z oněch 2 miliónů obyvatel během oněch 18 dní tiché invaze ruských vojáků skutečně souhlasilo s připojením k RF, o to spíše, že proruské strany na Krymu v místních volbách zaznamenávaly nevalné výsledky, a ruskou invazi, která následovala po OH v Soči, kritizovala dle svědků i zdejší ruská většina.

Jedním z těchto Rusů byl Andrej Zujev, majitel krámku se suvenýry na parkovišti u benzínky na silnici, která vede ze Simferopolu do RF.

Narodil se ve Feodosiji, jeho otec pocházející z Permu, 1.500 km východně od MOW, na Krym přišel jako důstojník SU námořnictva.

Zujev uvedl, že se cítí být především „ státním příslušníkem Krymu, a nelíbí se mu, že po Krymu pobíhají ruští vojáci v uniformách bez označení, kteří mají zakázáno s místními lidmi mluvit, a kteří Krym přehrazují obrněnými transportéry.

Zujev citoval spisovatele Vasilije Aksjonova, autora Ostrov Krym (1982), jenž napsal, že „ obyvatelé Krymu jsou zpola Rusy, zpola Tatary, a zpola jiné rasy“.

Zujev uvedl, že ani ruské etnikum  „ nechápe, proč je zde ruská armáda“ , a že „ novou vládu dosazenou ruskými vojáky „  mají strach kritizovat, a že krymští Rusové většinou říkají, že „ je jim jedno, pod kým budou, chtějí jen klid „ ...

Putin svojí okupací de facto postavil před hotovou věc i samotné obyvatele Krymu – Sergej Naryškin, šéf Dumy, cynicky uvedl: “ Respektujeme historické referendum krymského lidu, a Krym dle jeho přání připojíme k RF “   - zákon o připojení cizího území k RF byl poslanci schválen ještě před referendem ...

Putin svého času dvojznačně prohlásil :“ Ten, kdo chce obnovit SU, nemá rozum, ten, kdo jeho rozpadu nelituje, nemá srdce „ ...

Putin na tiskovce 4.3.014 uvedl :“ Právo národů na sebeurčení je uznáno OSN“ , Putin tak proti sobě staví právo národů na sebeurčení a princip územní nedotknutelnosti.

Putin zapomněl, že se RF skládá z 21 „Krymů“ / autonomních republik, které by jednoho dne mohly chtít uspořádání referenda o sebeurčení, nemluvě již o obyvatelích Kuril či Kaliningradu, které mohou po obsazení Krymu Putinem požadovat to samé – jak řekla komsomolka Matvijenková, i Skotsko mělo své referendum ...

Proputinovský poslanec Konstantin Zatulin, ochránce ruských menšin v cizině, prohlásil :  “ S Krymem Rusko zvedlo hlavu, spravedlnost, kterou vzal do svých rukou prezident Putin, triumfovala „  ...

Pseudo-opoziční novinářka Julia Latynina v moskevském rádiu Echo 8.3.014 prohlásila : “ Jsem štˇastná, že je Krym zase ruský. Dobytí území osídlené ruským etnikem mne nemůže než těšit „ ...

Ruská mentalita tak zůstává stejná – je fascinovaná puči a převraty carského a bolševického Ruska.

Putin vytvořil silně militarizované Rusko, které pod jeho taktovkou spřádá plány na ovládnutí světa.

Putin imitující Stalina tvrdí, že „ morální ikona Rusko je obleženou pevností, kterou obléhá arogantní a dekadentní Západ „ , čímž papouškuje teze hlavního ideologa eurasijské příslušnosti Ruska Alexandra Dugina, které vyjmenoval ve své knize z roku 99 Základy ruské geopolitiky :

a) “ Nezávislost Ukrajiny má negativní vliv jak na Rusy, tak na projekt Euroasijské unie „ ...

b) „Nelze mluvit o kontinentální ruské geopolitice, dokud nebude Ukrajina rozdělena na kousky „

c) „RF musí kontrolovat celé černomořské pobřeží, jinak nebude ruská Eurasie “ ...

Putin rozhodl, že Euroasijská unie, nový Sovětský svaz, bude fungovat od roku 015, Euroasijská unie bez Ukrajiny však nemá smysl.

Revoluce z Majdanu a útěk Janukovyče z Kyjeva tak Putinovi narušily harmonogram.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.