Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 11

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Duke - Odpověděl na komentář # 4706 v Shrnutí za únor 2021
Je pravda, že z WW1 toho tu tolik nemáme.
Chystá se desková hra s legionáři na Sibiři. Legie: Sibiřská cesta https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=64&t=400...
Co také oprášit 1. světovou válku?
Docela zajímavý článek, sic řeší dlouho zmiňovaná úskalí F-35 The US Air Force Quietly Admits the F-35 Is a Failure The...
Článek jsem upravil.

ZPRÁVY

Zveřejněno: 18. 7. 2014 18:36 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Ukrajina: letadla a vojáci

K incidentu na Ukrajině a další záležitosti- sestřelení stíhačky, letecké provokace nad Pobaltím a ruské vměšování.

Opět jsme v situaci, kdy se situace ohledně Ukrajiny mění doslova každou minutu. To co se ví, ve chvíli, kdy píši tento článek, už bude za chvíli neaktuální. Přesto se pokouším o tom něco napsat.

Incident s malajským letadlem není nečekaná rána z čistého nebe, ale tragickým vyústěním eskalace posledních dnů, kdy nebe nad Ukrajinou začalo houstnout. Na obloze se začaly množit letecké incidenty  a na obloze se začaly objevovat neidentifikovatelné letadla, které dokonce sestřelily i ukrajinský letoun. Ruská maskirovka se přenesla do vzduchu a chaos, který Rusko šíří na zemi se objevil i na obloze.

Bohužel bylo jen otázkou času, kdy to přinese nějaké tragické následky a jsou tady. V tuto chvíli již vážení čtenáři víte více než já, když píšu tyto řádky, ale myslím, že následující fakta jsou stále ještě aktuální.

Sestřelený letoun byl malajský, ale lze předpokládat, že většinu cestujících museli tvořit západní turisté, kteří na vrcholu sezony letěli na dovolenou do jihovýchodní Asie. Myslím, že to, co se stalo, šokuje hodně západních zemí a pokud si lidé na západě říkali, že se jich Ukrajina netýká, možná změní názor. A to není dobrá zpráva pro Putina, Rusko ani separatisty. Bude to mít opravdu dalekosáhle důsledky.

Řeči o tom, že separatisté na to neměli rakety, beru jako advokacii pro zločince. Ať je říká kdokoliv. Existují důkazy od samotných separatistů, že tyto zbraně separatisté mají. Těsně po sestřelení letadla se separatisté chlubili sestřelením "ukrajinského" letadla. A pak ti samí separatisté obvinili Ukrajinu, že letadlo sestřelila ona. Směšné.

Pikantní však je, že systém BUK, kterým mělo k sestřelu dojít je natolik složitý, že ho nemohl použít obyčejný separatista. Čili je celkem možné, že onen „knoflík“ zmáčknul příslušník ruských ozbrojených sil. Ale nepochybuji o tom, že raketa byla vypálena z ukrajinského, potažmo separatistického území. A nepochybuji o tom, že to nebyl záměrný sestřel. Je jasné očekávat, že teď bude Rusko bude maximálně maskirovat. 

Uvidíme, co s toho bude, ale ať letadlo sestřelil kdokoli, je to jasný výsledek eskalace na Ukrajině, která je výsledkem destruktivní a agresivní ruské zahraniční politiky. Nebýt toho nepořádku, co na Ukrajině udělal, nestalo by se to.

I když … možná, že kdyby Západ přijal sankce, které přijal dříve než nyní, tak by rovněž k tomuto incidentu nedošlo.

Lze jen doufat, že takováto tragédie se už nebude opakovat. Třeba v Pobaltí, kde se také množí letecké incidenty, u kterých se naštěstí ještě nestřílí. Ale neškodí si na to vzpomenout se, že před cca třiceti lety došlo k sestřelu civilního dopravního letadla právě při takovýchto studenoválečnických hrátkách, jakými jsme svědky v Pobaltí.

NATO v poslední době zaznamenalo až 50 průletů ruských letadel u hranic Pobaltí. V současné době Pobaltí střeží 12 stíhaček z Polska, Británie a Dánska. Ale další stíhačky chce poslat Kanada.

Rusové si zasloužili zpřísnění sankcí, které Západ konečně přijal. Už jen proto, že je u ukrajinské hranice zase 12 000 ruských vojáků.  A existuje značné podezření, že nejsou jen pasivními účastníky.

Existuje podezření, že Rusové podporuji například palbou raketometů Grad ze svého území povstalce. Jeden Rus natočili na své straně hranice video, jak ruské Grady střílejí na Ukrajinu a zveřejnil to na ruské verzi Facebooku. Jenže jakmile došlo k nomu zveřejnění jeho profil byl okamžitě zrušen.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.

16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.

16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.

Translate