Přihlášení
Kdo je online
Spřátelené weby
Poslední komentáře
ZPRÁVY
Názory na MH17
Reakce na komentáře o sestřelení malajsijského letadla od lidí, kteří si vážím: Procházková a Doležal
Petra Procházková říká, že přestože muselo být sestřelení MH17 šokem i pro samotného Putina, je za celou tragédii osobně zodpovědný, Rusové se začínají obávat nové studené války a mají obavu, zda ji Putin zvládne.
Procházková říká, že ruská komentátorka Julie Latyninová upozorňuje, že tragédie malajského letadla je doprovázena tradičním ruským chaosem, nepořádkem, nezodpovědností a nepřesností. Latyninová říká, že Rusko dopustilo tuto tragédii, protože nějakým lumpům dala do ruky klacek.
Procházková dále říká, že přestože světové společenství se tentokrát velmi jednotně postavilo proti režimu Putina a jen málo pochybuje o vině separatistů, které Kreml nepokrytě podporuje, oficiální ruská média pokračují v přinášení „důkazů“ o tom, že spoušť zmáčkl Kyjev. Všechna tvrzení prorežimních komentátorů, politiků i provládních novinářů se nakonec shodují v jednom bodě - Putin za nic nemůže a není důvod, aby přijímal nyní nějaká závažná opatření či měnil zahraničněpolitický kurz. Po „boeingu“ má Rusko stejná práva jako před ním.
Podle Procházkové už nezávislá ruská média vidí důsledky blížící se katastrofy pro Rusko. Svět se spojí proti Rusku, sankce budou tvrdší a vztah k Rusům v zahraničí méně vřelý. Ruské turisty bude obsluha v evropských restauracích šikanovat. Už jen proto, že je často ukrajinská. Rusové se bojí, že svět bude uvržen do nové studené války, která bude pro Rusko mnohem horší než pro SSSR, protože Rusko už není supervelmocí.
Rusové si uvědomují, že Západ už nebude Putinovi nikdy důvěřovat. Například opoziční novinář Alexej Venědiktov říká, že "Putin je zodpovědný za činy separatistů."
Bohumil Doležal zase říká, že v případě katastrofy MH17 se můžeme rozloučit s nadějí, že se někdy celá záležitost uzavře. Jak říká, černé skříňky mizí, s troskami i s mrtvolami obětí se nestydatě manipuluje, to vše za asistence bezmocných pozorovatelů bezmocné OBSE, kteří smějí zatím jen z povzdálí přihlížet a poslouchat arogantní urážky „separatistů“. Probíhá bleskový úklid a zametání stop...
Doležal hodnotí způsob informování českých médií jako "úzkostlivě korektní." A má pravdu,. Na Západě se s tím tak nemazlí. Titulky jako Putinova raketa a podobně nejsou v Česku k nalezení. Začínáme se už Ruska bát?
Doležal říká, že všeobecný názor je, že stejně se nic nevyšetří, tak jako se nic nevyšetřilo v podobných případech z minulosti. A kdovíjak to vůbec bylo.
Doležal dále říká: "Říká se, že viníci budou mít problém – ale jen v případě, když se dobereme nezvratných důkazů. Nezvratnost důkazů ovšem nespočívá jen v nich samých, nýbrž i v povaze těch, co je přijímají či odmítají. Ti, co jsou ochotni uvěřit, že lidé, kteří nastupovali ráno do letadla v Amsterodamu, byli ve skutečnosti už několik dní předtím mrtví, nebo že letadlo sestřelili ukrajinští stíhači, uvěří všemu. Je naopak třeba určité síly, aby člověk dokázal trvat na tom, že teroristický akt mají na svědomí bojůvky vyzbrojené a podporované Moskvou. A že za ten krvavý akt nese plnou spoluzodpovědnost i nynější ruské vedení – a to i tenkrát, když ho přímo nenařídilo. Člověk by v sobě měl tu sílu najít a nepropadat cynismu z nejistoty."
Opravdu velice oceňuji tato slova a jsem hrdý na to, že já na to tu sílu mám. Jak čtenáři jistě vědí, trvám na tom, že to bylo právě takhle, aniž bych předtím četl Doležala. Jsem rád, že se s ním v tom shoduji.
Ale Doležal pokračuje. "Taky bychom se neměli utěšovat tím, že zlo je zatím daleko: světová válka nebude, teď jsou nejdřív na řadě baltské státy, Moldávie a Rumunsko, pak Polsko, Slovensko a Maďarsko, a my máme dobrou šanci vyklouznout. Bereme to za špatný konec. Vycházejme raději z toho, že úplně nejdřív na řadě jsme my. Jsme líné, vypasené a zároveň bezbranné ovce, nejchutnější kořist pro predátora. Ač to tak nevypadá, bojujeme o život."
Komentáře
- Žádné komentáře nenalezeny
Vyhledávání
Dnešní den v historii
16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.
16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.
16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.
Poslední novinky
- Shrnutí za březen 2021
- Peru: Hledání cesty z nejistoty
- Košický vládní program (5.4.1945)
- Kroton: Ženijní systém pro plošné minování
- Shrnutí za únor 2021
- AEG G.IVk: První vzdušný lovec tanků
- Mauser HSP
- Útoky na základny Zeppelinů: První britské nálety z letadlových lodí
- Strach má jméno dron: Bezpilotní prostředky v rukou teroristů
- Centauro II