Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 47

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 13. 3. 2015 19:43 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Drony za pár tisíc nosí kamery. Unesou ale i malé bomby

FOX-C8-HD AltiGator

FOX-C8-HD AltiGator

Na konci února zatkla pařížská policie tři novináře z arabské televizní stanice al-Džazíra, kteří nad městem používali malé bezpilotní letadlo, aniž by měli povolení. Přelety dronů ale Francii znepokojovaly už od loňského podzimu a týkaly se i střežených vojenských objektů. Znovu se tak rozproudila debata o přínosech i rizicích bezpilotních letadel v civilních, resp. komerčních službách. Máme se radovat, nebo se spíše obávat?

Bezpilotní letadla si samozřejmě nejvíce spojujeme s ozbrojenými silami, které je nasazují mj. jako prostředky pro průzkum bojiště nebo nosiče zbraní proti teroristům. Už dávno ale neplatí, že je najdeme jen v nejvyspělejších zemích světa. Technický pokrok způsobil, že již prakticky nelze určit hranice mezi pokročilým leteckým modelem a jednoduchým bezpilotním letadlem, takže dnes tyto prostředky (často z komerčně dostupných součástí) vyrábějí a provozují i státy třetího světa a nestátní organizace (jako palestinský Hamás).

Jednoduché drony však již známe i z běžného civilního života. Stále častěji můžeme vídat tzv. kvadrokoptéry, malé vrtulníčky se čtyřmi (do kříže uspořádanými) rotory, jež nesou kamery a slouží k natáčení sportovních utkání, kulturních akcí a dalších událostí. Právě takový stroj byl užíván novináři al-Džazíry. Jako zajímavost lze dodat, že kvadrokoptéry nasazuje i ukrajinská armáda a další „kyjevské“ síly kvůli sledování bojů se separatisty, což samo o sobě prokazuje, v jak zoufalé situaci se tyto složky během konfliktu ocitly.

Kamerové vrtulníčky jsou však pouhým začátkem, jelikož potenciál bezpilotních letadel může být i v civilní sféře obrovský. Společnost Amazon už chytá jejich používání k roznosu zásilek, zatímco Google chce z výškových bezpilotních letounů šířit signál pro bezdrátové připojování k Internetu. Nabízí se rozsáhlé možnosti aplikací dronů i v meteorologii, zemědělství, ochraně přírody, průzkumu nerostných zdrojů či během živelných pohrom.

Zářivá budoucnost, kterou někteří fandové bezpilotních letadel kreslí, však bohužel obsahuje i temné stíny. Jak řešit třeba otázku bezpečnosti letového provozu? Když začne množství dronů růst, logicky poroste i riziko jejich pádů či srážek s pilotovanými letadly. V legislativě většiny zemí (Francie patří mezi nepočetné výjimky) se tato otázka vesměs neřeší, ačkoli odborníci na letectví na tento problém již řadu let upozorňují.

Jiné téma k důkladnému zamyšlení reprezentuje ochrana soukromí. Kvadrokoptéra s kamerou se dá pořídit za pouhých několik tisíc korun. Vnucuje se otázka, k čemu všemu se dá takovýto prostředek nasadit. Lidé mají bohužel sklon technický pokrok zneužívat, a proto lze usuzovat, že kamerové drony budou (pokud už tedy dnes nejsou) užívány třeba i k průmyslové špionáži, vydírání a „tipování“ objektů pro trestnou činnost. A bulvární média tak získají skvělý nástroj třeba k získávání choulostivých fotografií celebrit.

Bohužel také rizika spojená s civilními bezpilotními letadly tady jen začínají. Dron, který nese kameru, může stejně tak nést malou bombu. Nedávná studie britských odborníků konstatovala vysoké riziko, které může útok dronů znamenat pro jaderné elektrárny. Drtivá většina systémů protivzdušné obrany, jež se dnes používají, si s tak malými cíli zkrátka neporadí. A jelikož lze bezpilotní stroj snadno koupit či postavit, mohl by to být výborný prostředek pro překvapivý a zničující teroristický útok. Dá se s tím vůbec něco udělat?

Úplně eliminovat toto riziko samozřejmě nelze, určité nástroje však přece jen existují. V první řadě je potřebné schválit legislativu, která by provoz bezpilotních letadel v civilním vzdušném prostoru regulovala. To by měl být námět k činnosti pro politiky a příslušné instituce (v ČR to je Úřad pro civilní letectví). Ozbrojené síly by pak měly iniciovat vývoj zbraní, jaké by mohly malé drony sestřelovat, takže by před nimi mohly chránit důležité objekty. Je známo, že Izrael už k tomuto účelu upravuje protiraketový systém Iron Dome.

Určitě by neměl vzniknout dojem, že nejlepší by bylo civilní drony pro jistotu zakázat, jelikož nadělají víc škody než užitku. Jejich pozitivní přínos může být obrovský, a právě proto by měl (podobně jako třeba u aut a zbraní) existovat jasný zákonný rámec jejich bezpečného provozu. Bezpilotní letadla sama o sobě nejsou dobrá ani špatná. Stejně jako u jakékoli jiné technologie totiž záleží především na tom, kdo a proč je ovládá.

Lukáš Visingr

Publikace: Echo24.cz, 11. března 2015

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)