Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 68

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 10. 10. 2015 9:29 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Chystá se v Sýrii zaútočit také Čína?

V posledních dnech pozoruhodně přibylo zpráv, podle kterých na straně syrského režimu chce vojensky intervenovat i Čína. K expedičním jednotkám z Ruska by se tak (údajně) měla přidat i letadla z čínské letadlové lodě (a)nebo čínští výsadkáři. Ačkoliv zdroje těchto informací jsou někdy trochu pochybné, měla by se jim věnovat jakási pozornost. Má ale ČLR vůbec kapacity a motivaci pro ozbrojený zásah ve prospěch Damašku?

Zprávy v tomto smyslu se sporadicky objevovaly už několik měsíců, podobně jako se dlouhou dobu očekávala možná intervence Ruska, k níž nyní skutečně došlo. A současně s tím výrazně vzrostl počet hlášení o tom, že se jako další brzy (snad během několika dnů) zapojí Čína. Tyto informace od „vysoce postavených osob“ publikují ponejvíce arabská, íránská a ruská média a servery, které propagují protiamerické konspirační teorie. Na české mediální scéně je většinou přebírají stránky, které kopírují propagandistickou linii Kremlu.

K těmto spíše pochybným zdrojům se však čerstvě připojil izraelský server DEBKA, jenž sice v minulosti také zveřejnil spekulace, které se nakonec ukázaly jako nepravdivé, ovšem i tak se jedná o vcelku seriózní pramen. Často se mluví i o tom, že publikuje informace od izraelských zpravodajských služeb. V každém případě však na konci září přinesl řadu konkrétních zpráv o čínských přípravách na zapojení do syrského konfliktu.

Čínská letadlová loď CV-16 Liaoning (původně sovětské plavidlo Varjag) již prý plnou parou směřuje do Sýrie, nebo snad již dokonce zakotvila v přístavu Tartus. Doprovází ji další čínské plavidlo, snad torpédoborec s řízenými raketami. Z paluby oné letadlové lodě by již brzy měly začít operovat stíhací bombardéry J-15 Flying Shark, které se přidají k ruským letounům, a na lodi se nacházejí i čínští poradci pro armádu prezidenta Asada.

Vedle toho se údajně chystají k nasazení v Sýrii i čínští výsadkáři, patrně elitní 15. výsadkový sbor. Ten je podřízen čínskému letectvu a v ozbrojených silách ČLR představuje do jisté míry „výkladní skříň“, resp. špičkový útvar pro expediční operace s nejlepším výcvikem a moderní výzbrojí. Nepochybným faktem je, že Čína staví vojenskou základnu v Džibutsku, odkud není do Sýrie tak daleko a kde by mohla umístit až 10 000 vojáků. Schopnosti pro angažmá v Sýrii tedy čínská Lidová osvobozenecká armáda nesporně má.

Čínští vojenští experti ovšem záhy popřeli, že by nosič Liaoning kotvil v Sýrii nebo že by tam směřoval. Také je poněkud diskutabilní, zda už jsou palubní letouny (teprve nedávno dodané) i jejich obsluhy způsobilé pro reálné bojové nasazení, i když lze spekulovat, že v podmínkách, kde nepřítel nedisponuje účinnou protivzdušnou obranou, by mohlo vlastně jít o celkem dobré cvičení, resp. testování schopností techniky a personálu. Ostatně je možné, že trochu podobně bere své angažmá v syrském konfliktu i Rusko.

Čínská intervence by dávala jistý smysl i z hlediska mezinárodní politiky. Čína totiž potřebuje Střední Východ jako zdroj ropy a zemního plynu a snaží se nenápadně, ale důsledně posilovat svůj vliv. Obdobně jako Moskva má zájem na tom, aby zůstal u moci sekulární Asadův režim. A možná si Peking dokonce pohrává s myšlenkou, že by jeho vliv mohl na Středním Východě perspektivně dosáhnout významu toho amerického.

Není proto divu, že zprávy o čínském vojenském angažmá v Sýrii znějí dobře hlavně těm, kdo na USA hledí nepřátelsky, jelikož by se tak uskutečnily jejich představy o spojenectví Ruska a Číny proti Západu. Eventuální čínská intervence by však mohla mít i příčinu, která náleží spíš do oboru vnitřní bezpečnosti. V řadách Islámského státu totiž bojuje také nemálo Ujgurů, tedy čínských muslimů, kteří způsobují Pekingu stále větší vrásky. Stejně jako Rusko se tak může i Čína obávat vlivu radikálů na domácí muslimskou menšinu.

Souhrnně lze říci, že Číňané mají kapacity a motivy k tomu, aby se (po boku Rusů) zapojili do konfliktu v Sýrii. Také je zřejmé, že Čína chce vystupovat na mezinárodní scéně aktivněji než dříve, má velké ambice a zároveň se snaží skrýt své vnitřní potíže. Zásah do konfliktu by však mohl přinést i velké problémy (včetně zkomplikování vztahů se Západem), a tak dosud možná i sami čínští vůdcové váhají, zda toto riziko podstoupit.

Lukáš Visingr

Publikace: Echo24.cz, 5. října 2015

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.