Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 28. 8. 2016 15:50 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Z otloukánka Gripenu superstar

Dne 18. května 2016 představila švédská firma Saab první exemplář stíhače JAS-39E, tj. nové verze letounu Gripen, který provozuje i Armáda ČR. Po všech stránkách zdokonalený stroj by se měl ucházet o zakázky v řadě států, ale trvá také zájem o již zavedené varianty. Gripen měl dříve bezmála image „otloukánka“, podařilo se mu však získat mnoho objednávek a rozhodně se nezdá, že by tato série švédských úspěchů měla končit.

V trojici evropských stíhačů nové generace, jimž se díky podobné aerodynamické konfiguraci občas přezdívá „delta-kachny“ (jelikož mají křídlo ve tvaru delta a kachní plochy), byl Gripen od počátku „třetím vzadu“. Relativně lehký jednomotorový stroj jednoduše nemohl nabízet to, čím se chlubily výkonnější dvoumotorové typy Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale. Navíc podle některých porovnání zaostávaly první Gripeny verze JAS-39A/B i za modernizovanými verzemi proslaveného amerického letounu F-16.

Možná i proto provázela příchod Gripenů do českého letectva určitá skepse (a je třeba poctivě přiznat, že jisté pochybnosti tehdy vyjadřoval rovněž autor tohoto článku). Po jedenácti letech je však naprosto jasné, že se u nás Gripen osvědčil. Poněkud přezíravý postoj vůči švédskému letadlu se začal proměňovat i celosvětově, neboť vyšlo najevo několik skutečností. Např. fakt, že Švédsko uvádělo naprosto pravdivá čísla, pokud jde o provozní náklady, které jsou výrazně menší než u dvoumotorových letounů Typhoon a Rafale.

Přímo do očí bijící je kontrast s náklady u starších strojů, což nejvíce vyniká, když porovnáme české a slovenské letectvo. Provoz několika zbývajících letadel MiG-29 totiž našim sousedům konzumuje většinu jejich obranného rozpočtu. Není tedy divu, že Slováci nyní stojí na jednom z prvních míst pomyslné fronty na pořízení švédského stíhače. A zájemců stále přibývá, neboť Gripen se opravdu začíná stávat potenciálním bestsellerem.

Typhoon a Rafale sice sklízely mohutný aplaus, avšak s jejich exportem mimo Evropu to moc valné nebylo. V posledních letech získaly několik dalších kontraktů, které ale pocházejí téměř výhradně od bohatých arabských států, jako je Saúdská Arábie, Omán, Katar či Egypt, u nichž lze seriózně pochybovat, zda takové stroje skutečně potřebují a zda nejde jen o otázku prestiže (popř. o výsledek „bakšiše“ pro výrobce). Rafale vyhrál i soutěž v Indii, ovšem jednání o ceně dodávek se až neuvěřitelným způsobem protahují.

Kromě vzdušných sil Švédska dnes Gripeny létají v Jihoafrické republice, Thajsku, Maďarsku a pochopitelně v Česku. Prvním zahraničním uživatelem nové verze JAS-39E/F bude Brazílie, což je samo o sobě velmi příznačné. Pátá největší země světa totiž potřebuje opravdu výkonné letadlo a Gripen u ní zvítězil i nad oběma svými většími evropskými konkurenty, přestože byl zpočátku podceňován a za favorita platil francouzský Rafale.

Patrně se projevila jedna z dalších výhod Gripenu, a sice to, že od počátku existovaly plány na další rozvoj potenciálu. Ano, první série neměly zrovna oslnivé výkony, ale JAS-39C/D, který létá i s českými znaky, už představuje stíhačku na vysoké úrovni a provedení E/F bude zřejmě patřit ve své generaci na absolutní špičku. Dokonce i laik si jistě všimne, že se stroj změnil, co se týče tvarů trupu. Větší zásoba paliva, větší nosnost zbraní, silnější motor a samozřejmě také modernější senzory, to vše vylepšený Gripen nabízí.

Společnost Saab ale zvolila velmi prozíravou marketingovou strategii a na rozdíl od některých jiných zemí, které každému téměř „vnucují“ jedině to nejpokročilejší (a proto nejdražší), bude brát ohledy i na méně movité zájemce. Stále totiž hodlá nabízet i letadla varianty C/D, a to jak zánovní kusy ze zásob švédského letectva (ve kterém by je měla postupně střídat nově dodaná „éčka“ a „efka“), tak nově postavené exempláře.

Právě proto může švédská společnost myslet na úspěch u skutečně hodně dlouhého a pestrého seznamu uživatelů, který zahrnuje jak regionální velmoci, tak „chudé“ státy. Velmi zajímavou volbu jistě Gripen představuje pro země střední a východní Evropy a vedle Slovenska se mezi možné odběratele řadí např. Slovinsko a Chorvatsko. Švédský typ je favorizován i pro situaci, že by si vlastní stíhací letectvo pořídily pobaltské republiky.

Další velký trh se otvírá v Latinské Americe, jelikož řada tamních států více či méně oficiálně mluví o nákupech letadel z výrobní linky v Brazílii. Může jít mj. o Kolumbii, Ekvádor, Peru a Mexiko. Švédská stíhačka by však mohla bodovat i v Asii, zejména v Indonésii či Malajsii. Je také téměř jisté, že přibude nejméně jeden zákazník na černém kontinentu, neboť o zakoupení jedné letky ex-švédských Gripenů oficiálně vyjednává Botswana. Objevují se též informace o zájmu dalších afrických zemí, a to Keni a Namibie.

Ve většině uvedených států by se Gripen měl stát náhradou za starší letouny F-16 a F-5. Může se nabízet otázka, proč se tyto země neobrátí opět na USA. Kromě politických důvodů hraje u řady z nich roli prostý fakt, že cenově tak dostupné stíhače už Amerika prostě nenabízí, neboť na pomyslné cenovce u dnešních variant F-16 stojí značně vysoká čísla. A to ani nemluvíme o letounu F-35, jehož cena znepokojuje i samotné Američany.

Právě problémy F-35 představují další velmi důležitý faktor, který hraje ve prospěch Gripenu. Technické, finanční i časové potíže tohoto kontroverzního programu totiž přiměly pochybovat i některé ze států, které se projektu účastní jako partneři. Zejména skandinávské země, Belgie, Nizozemí či Kanada pokukují po švédském letounu. Dokonce se objevila spekulace, že pokud by byl program úplně zrušen (a připomeňme, že Donald Trump avizoval úmysl to udělat), měl by Gripen slušnou šanci dokonce i přímo v USA!

Faktem je, že Západ se ocitl v poněkud problémové situaci, co se týče dodávek letadel pro své spojence ve třetím světě. Nemá totiž v nabídce právě mnoho cenově nenáročných strojů, které by sehrály podobnou roli, jakou měl za studené války lehký F-5. Dnes by takový letoun patrně přišel vhod především jako konkurence pro typ FC-1 (alias JF-17 Thunder), se kterým se Čína a Pákistán ambiciózně tlačí na africké a asijské trhy.

Jednou z možností může být jihokorejský F/A-50, bojová verze cvičného letadla T-50 Golden Eagle, které fakticky představuje (ačkoliv to na první pohled asi není příliš patrné) zmenšenou odvozeninu F-16. Další vhodnou alternativou by se mohl stát Gripen. Stojí tady za zmínku, že výběrového řízení na nový cvičný letoun pro US Air Force se účastní také tým Saab a Boeing, jenž možná nabídne cosi jako zmenšený a zjednodušený Gripen. Vyzbrojená úprava takového stroje by mohla mít značný exportní potenciál.

Další dimenzi pro možné vývozní úspěchy švédského letadla nabízejí paluby letadlových lodí. Gripen vznikl pro působení z krátkých drah v náročném arktickém prostředí, tj. pro podmínky dosti podobné operacím na moři. JAS-39 je tak vlastně ideální pro konverzi na palubní letoun, jenž je pod jménem Sea Gripen už několik let vyvíjen. Za prvního potenciálního odběratele se pokládá Brazílie a případným dalším by mohla být Indie.

Pro českou armádu z toho vyplývá zejména potvrzení, že si vybrala kvalitní typ letounu, který má velký vývojový potenciál. To koneckonců prokazuje také avizovaná modernizace českých Gripenů. Za úvahu by stálo i zvýšení počtu, v čemž lze spolupracovat se Slovenskem; pro obě země dohromady by měly postačovat tři letky, tedy 36 jednomístných letadel (a k nim několik dvoumístných). A jako logické řešení do vzdálenější budoucnosti se pochopitelně nabízí to, že by s českými znaky začaly létat nové Gripeny verze E/F.

Lukáš Visingr

Publikace: Echo24.cz, 21. srpna 2016

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

1.prosince 1898 zemřel český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu bitva u Lipan

Translate