Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 37

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Chystá se desková hra s legionáři na Sibiři. Legie: Sibiřská cesta https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=64&t=400...
Co také oprášit 1. světovou válku?
Docela zajímavý článek, sic řeší dlouho zmiňovaná úskalí F-35 The US Air Force Quietly Admits the F-35 Is a Failure The...
Článek jsem upravil.
Ganelon - Komentář v Centauro II
Otázka je, co na na to řekne pár tisíc ruských tanků na východní frontě.

ZPRÁVY

Zveřejněno: 21. 4. 2014 19:53 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Politika

Ruská i česká politická bída

Ve středu dne 16. 4. 2014 jsem se zúčastnil Liberálního fóra na pražské Kampě na téma "Rusko a ztráta evropské bezpečnosti". Liberální fórum je diskusní platforma při Liberálně ekologické straně založena Michalem Horáčkem. V minulém článku jsem popsal podle mně hlavní myšlenku celé diskuze- ekonomické sankce proti Rusku. Nebylo to však vše, co tam zaznělo a i další vyslovené myšlenky si zaslouží zveřejnit.

Hosty tohoto fóra byli Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany, Martin Bursík, předseda strany LES, novináři Petra Procházková a Libor Dvořák, politolog Josef Mlejnek, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář. Mezi organizátory a publikem jsem zaznamenal přítomnost političky Kateřiny Jacques, dokumentaristky Olgy Sommerové, expolitika Jana Rumla a bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a mnohých dalších…

Účastníci tohoto setkání se například vyjadřovali k postoji politiků, kteří jsou momentálně u moci. Luboš Dobrovský vyhodnotil Zemanovy výroky o odstrašování Ruska za prázdné, protože nejsou naplněné žádnými konkrétními politickými kroky. Kritizován byl i premiér Sobotka. Michael Kocáb o Sobotkovi konstatoval, že zmírňuje ruskou hrozbu a straší nás tím, co nás to bude stát, být proti Rusku aktivní.

Martin Bursík viděl současnou situaci jako příležitost pro Česko, které mohlo Evropě předat svou zkušenost s  ruskou okupací. Tato příležitost však byla promarněna. Naštěstí, se iniciativy chopilo Polsko. Díky za Sikorského, konstatoval Bursík. Připomněl rovněž diskuzi o výstavbě protiraketového radaru v Brdech. Radar byl test, zda jsme ve sféře ruského zájmu. (Navzdory tomu, že jsme ve strukturách Západu). Připomněl, že se na celé diskuzi projevil vliv ruských tajných služeb a lidí, kteří mají své ekonomické zájmy v Rusku.

Samozřejmě, že účastníci kritizovali i Václava Kaluse, o kterém bylo řečeno, že k obraně Putina používá argumenty propagandy jeho režimu (Dobrovský). Kocáb Klausovy komentáře k současné situaci v Evropě označil za nehorázné.

Mluvilo se i o Zaorálkovi, o kterém Dobrovský řekl, že je jediným českým politikem u moci, který vidí nutnost účinných sankcí vůči Rusku. Michael Kocáb zdůraznil nutnost právě Zaorálka podpořit a označil to, za jednu z možných věcí, které můžeme udělat.

Neméně zajímavé bylo hodnocení současného Ruska a jeho politiky, které z úst zúčastněných zaznělo.

Petra Procházková konstatovala, že současná situace je způsobena Putinovými zvrácenými osobním i ambicemi a současně konstatovala, že si momentálně Rusko dělá ze Západu legraci. S Dobrovským se shodli v tom, že se za poslední roky Putinův ruský režim nezměnil a že je tudíž nepřekvapilo, to, co se stalo.  Dobrovský připomněl, že ruská vojenská doktrína umožňuje bránit Rusy v jakékoliv zemi, kde  se cítí ohroženi. Pokud nebude Rusko zastaveno, nebude okupovat jen Krym a východní Ukrajinu, ale Ukrajinu celou a ale i další země a to až tak daleko, jak mu to bude umožněno. Zatímco Rusko v roce 2013 zřídilo speciální jednotky určené k zahraničním intervencím, NATO není v současnosti schopno vojensky ubránit nikoliv Ukrajinu, ale členské země v Pobaltí. Lavrov již vyhrožuje Lotyšsku, a pokud se nic nezmění, je pravděpodobné, že na konec bude obsazeno i ono. A NATO prostě nemá sílu, aby tomu zabránilo.

Libor Dvořák konstatoval, že zatímco po Stalinovi zůstal v Rusku Stalinismus, který má své fanoušky i dnes, po Putinovi zbude Putinismus, který hromadně zachvátil obyvatelstvo.

Politolog Mlejnek vidí paralelu mezi současným Ruskem a předválečným Německem, mimo jiné i proto, že Rusové jsou Putinovi vděčni, stejně jako němci Hitlerovi, za zlepšení ekonomické situace.

Situaci ruských disidentů připomněl Michael Kocáb, který je ohodnotil jako lidi, kteří projevují obdivuhodnou statečnost. Na adresu západní politiky konstatoval, že západní politici sice umí perfektně analyzovat a popsat, co se děje, ale že se to bohužel neodráží v jejich činech. Putin došel až do dnešní situace jen proto, že si to mohl dovolit. Vracíme se k politice usmiřování. Velké skupiny obyvatelstva se Putinovy politiky zastávají.

Petr Kolář zase popisoval ruskou politickou mentalitu. Ruští politici říkají svým zahraničním partnerům: "Co nám budete říkat, co máme dělat, když jsme vás osvobodili." Konstatoval, že pokud dá někdo Rusku najevo, že se ho bojí, Rusové si ho okamžitě přestanou vážit.

Ptám se tedy. Chceme, aby si nás Rusové vážili nebo ne?

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Milan

    Vono je vcelku zajímavé se na tyhle dvě velmoci podívat z tohodle pohledu.Po rozpadu Varšavské smlouvy a rozpadu SSSR nově vzniklé Rusko, na kterém dneska nenechají náše média nit suchou,nevedlo žádnou válku mimo své teritorium bývalého SSSR při sporech o dělení a ani nezosnovalo nějaký státní převrat v cizí zemi či revoluci.To se bohužel nedá říci o spojených státech,kde kdybych měl vypsat kde vedli válku či se podíleli na změně režimu tak mě na to půl stránky A4 nebude stačit.Nějak bych nepředpokládal,že na stará kolena budu dělat obhájce rusku ale ta štvavá protiruská kampaň se mě již nezdá normální a odporuje zdravému rozumu.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

10.dubna 1943 byl italský těžký křižník potopen americkými bombardéry B-17 Fortress v La Maddaleně.

10.dubna 1741 – Bitva u Molvic. Pruský král Fridrich II. chtěl získat Slezsko a využil situace, že některé země neuznávaly pragmatickou sankci a tudíž ani Marii Terezii jakožto vládkyni Rakouskouherské monarchie. Proto vpadl 16.12. 1740 do Slezska, aby ho zabral ještě před vypuknutím většího válečného konfliktu. Své konečné vítězství potvrdil právě v bitvě u Molvic.

10.dubna 1848 – Vznik Národního výboru. Svatováclavský výbor byl rozšířen na 125 členů a byla k němu připojena Stadionova Poradní mimořádná gubernální komise. Šlo o politický orgán revolučního hnutí.

Translate