ZPRÁVY

Zveřejněno: 16. 12. 2011 18:26 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Politika

Putinova Potěmkinova demokracie v izolaci, Prochorov na scéně

Hrůzy sovětských bolševických vězení a pracovních lágrů/gulagů, v nichž se vyhlazovalo prací, dokonale popisuje zejména Solženicyn (Souostroví Gulag), rovněž bývalá  vysoká bolševická funkcionářka Jevgenije Ginzburgová /1904 -1977/ , židovského původu, která byla zatčena za stalinských procesů (36-39) v roce 37 a deportována do gulagu, 1967 vydala Krutoj maršrut, Odeon v roce 92 vydal pod názvem Strmá cesta, na Západě kniha vyšla pod názvem Into the Whirlwind . V roce 69 vyšly Paměti sovětského disidenta, který bojoval za dodržování lidských práv v SU Anatolije  Marčenka /1938-1986/ - Marčenko zemřel po více než 20 letech věznění v 12/86, kdy jej nepropustil ani Gorbačov, na následky hladovky …  

Nejen zavraždění advokáta Magnitského dokazuje, že se na vězeňském systému RF nic nezměnilo, podle prominentní novinářky Jevgenije Albatsové z týdeníku The New Times v ruských vazebních celách ročně umírají ještě před zahájením procesu tisíce vězňů   …

13.11.011 Sergej Mitrochin z opozičního hnutí Jabloko z Kapského Města napsal :“ V roce 010 byli brutálně zmláceni s doživotními zdravotními následky „neznámými „ pachateli občanský aktivista Konstantin Fektistov a novinář Oleg Kašin. Neznámí zůstali i vrazi  členů hnutí Jabloko – Jurije Ščekočičina, Larisy Judinové a Farida Babajeva „ …

Trestně stíhán je Jurij Samodurov, bývalý šéf Sacharova střediska, a Andrej Jerofejev, exkonzervátor Tretjakovské galérie, je dlouhodobě držen Kremlem  ve vazbě za to, že zorganizoval  „ zakázanou“  uměleckou výstavu …

Andrej Sokolov je od roku 09 ve vazbě za svoji kritiku mučení ve vazebních zařízeních …

16.11.09 zemřel ve vazbě za velmi krutých podmínek advokát Sergej Magnitský (37) , jenž jako právník a auditor firmy Firestone Duncan zastupoval William Browderův investiční fond Hermitage Capital (LON), jeden z největších zahraničních fondů v Rusku,  v jeho  nebezpečném konfliktu s ruským ministerstvem vnitra, které  Bill Browder v roce 07 obvinil  z rozkradení  státního fondu – částky 107 + 230 mil. dolarů, které  MVD v roce 07 násilím vymohlo na fondu Hermitage pro údajné daňové nedoplatky ,…

Magnitský o těchto dvou daňových podvodech Putinových představitelů ministerstva vnitra obstaral důkazy, a ukradené peníze vystopoval na účtech ve Švýcarsku/CH, které CH úřady poté zmrazily, a jejich ruským majitelům pohrozily, že nedostanou víza ke vstupu do EU  a US …

Magnitský byl stejnými lidmi z MVD, proti kterým svědčil u soudu, zatčen v 11/08  den poté, co u soudu předložil o rozkrádání důkazy  - jedna z hlavních účetních ,které se na falšování údajů podílely, Olga Stěpanovová , byla vzápětí povýšena do vysoké funkce na ministerstvu obrany …

V 6/98  Rusko vyhlásilo státní bankrot, Putin se stal v 7/98 šéfem FSB, v 8/98 MMF poskytl Rusku úvěr …

Browder za ruského bankrotu přišel o 90% svých financí …

Browder k tomuto období prohlásil : “ Jakmile ruské podniky přestaly dostávat úvěry, ruští oligarchové odhodili dekorum , a zahájili v historii bezprecedentní orgie drancování a plenění , ukázkovým příkladem bylo vedení  Gazpromu „ …

Browderova ostrá kritika chování ruských oligarchů propojených s Kremlem nejprve zapadala do Putinových zájmů, jenž rovněž po svém jmenování do funkce premiéra ruské oligarchy moralizoval a káral  - ale jen do doby než k jejich zastrašení využil zatčení Chodorkovského, a než  po svém znovuzvolení v roce 04 nastolil svoji vertikálu moci, kterou se zmocnil kontroly nad ruskými podniky, a vytvořil si vlastní garnituru oligarchů  …

To již Browderův morální kodex v oboru podnikání nepotřeboval, naopak, Browderova kritika se stala přítěží, proto Browdera 13.11.05  nejprve na letišti Šeremetěvo bez vysvětlení zatknul, poté vyhostil …

Browder , jehož děda byl členem KS USA a kandidátem v prezidentských volbách v roce 36 (později byl z KS vyloučen ) od té doby pořádá ve světě přednášky o 1001 důvodech , proč neinvestovat v Putinově Rusku. ( viz Bill Browder : „ Don´t Invest in Russia Today“) .

Ruské policejní detektory lží, kterými musí podle nového policejního zákona pravidelně procházet každý ruský policista,  nejsou neomylné, jak potvrzuje případ podpluk. Artioma Kuzněcova z ministerstva vnitra, kterého ministr nevyhodil, protože detektorem lži brilantně prošel, nicméně za svůj měsíční plat 364 euro si v MOW pořídil několik bytů a jiných nemovitostí v hodnotě před dva milióny euro …

Ministr asi přihlédl k tomu, že část těchto luuxusních nemovitostí je napsána na jeho matku, s měsíčním důchodem ve výši 122 euro.

Jinak je podpluk. velmi skromný, do práce jezdí jen Mercedesem 200 SLK Kompressor v ceně 55.000 euro, zatímco jeho skromná žena jezdí Land Roverem za 90.000 euro.

Stejně je na tom jeho ministerský kolega Pavel Karpov, jenž také prošel detektorem lži, a jezdí do práce skromně Porschem Cayenne  za 90.000 euro, zatímco jeho matka důchodkyně záhadně nakoupila v MOW pozemky v hodnotě přes jeden milión euro , přičemž oba vyšetřovatelé ministerstva vnitra si pozemky koupili ve stejnou dobu v 12/07 …

Vše začalo 4.6.07, kdy 25 milicionářů z ministerstva vnitra v čele s podpluk. Kuzněcovem a majorem Karpovem provedli razie v sídlech třech společností , které patřily Hermitage Foundation Williama Browdera, jenž pro investování v Rusku v roce 96 spolu s miliardářem  a filantropem Edmond Safra ( libanonský  bankéř židovského původu, polovinu svého majetku odkázal charitě , spolu se svoji ošetřovatelkou, kterou někdo škrtil, záhadně zemřel v úmyslně založeném požáru v 12/99 ve svém monackém sídle, za požár byl v roce 02 monackým soudem odsouzen ošetřovatel a expříslušník Zelených baretů Ted Maher, který byl v onen den nalezen pobodaný, tvrdící, že je nevinen )  vytvořil investiční fond  Hermitage Capital Management v objemu 4.5 mld dolarů …

Prázdné kanceláře podpluk. Kuzněcov po své razii zapečetil, a o 3 měsíce později Browder s překvapením zjistil, že tyto tři moskevské luxusní nemovitosti již nevlastní, ale že jsou v obchodním rejstříku napsány na jistého Viktora Markekova, jemuž v roce 02 vypršel dvouletý trest za zabití  …

Podpluk. Kuzněcov na příkaz svého ministra  odnesl s kanceláří pečetě firmy a originály dokumentů potvrzující vlastnický titul, na základě kterých tyto tři nemovitosti podvodně na příkaz ministra vnitra převedl na dotyčnou bizarní osobu …

Tím tento podvod neskončil – nový  podvodný „majitel“ obratem 21.12.07 požádal ministerstvo financí o vrácení přeplatku na daních ve výši 150 mil. euro – ministr financí s okamžitou radostí vyhověl, a 24.12.07 převedl 150 mil. euro na dva účty u ruské banky USB a InterKommerz Bank. Vzápětí byly peníze na obou účtech převedeny na dolary a poslány do US bank …

Browder si najal advokáta Sergeje Magnitského, jenž v 10/08 proti tomuto postupu podplukovníka Kuzněcova a majora Karpova podal stížnost k ruskému soudu  …

Nezávislá ruská novinářka Jevgenije Albats *1958* ( jejím manželem je novinář Jaroslav Golovanov, Anna Politkovská byla její spolužačka ) v týdeníku The New Times, jemuž od roku 011 šéfuje,  v roce 09 předložila důkazy, že „ organizátoři největšího daňového podvodu v historii Ruska byli důstojníci FSB z okruhu Putina, a to  ze sekce „K“ FSB , která monitoruje ruský finanční a úvěrový systém, které šéfuje gen. FSB Viktor Voronin , dlouhodobý Putinův druh z Petrohradu, hlavním viníkem byl Nikolaj Patrušev, šéf FSB do roku 08  „ …

Albatsová napsala, že Magnitský svému advokátu uvedl, že „ vyvoláním nemoci a následným odpíráním léčby na něj ministerstvo vnitra tlačilo, aby odvolal svoji soudní výpovědˇ „ …„Pokaždé, když jsem vyšetřovateli řekl, že svoji výpověd neodvolám, podstatně mi zhoršili již i tak nelidské vazební podmínky  „ …

Albatsová zdůraznila, že nejen vězeňská správa, ale i soudce a prokuratura ignorovaly stížnosti Magnitského na nelidské podmínky vazby, a uvedla, že  „ FSB de facto ministerstvo vnitra  řídí, stejně tak prokuraturu a soudy „….

Právě od  FSB sekce „K“  se Medvěděv snažil odvrátit pozornost médií, když ostentativně propustil 20 zaměstnanců federální vězeňské správy, včetně šéfa vězení Butyrka, či Anatolije Michalkina z Federální daňové správy, jenž v roce 07 nařídil svému podřízenému, aby o Hermitage Foundation sbíral informace …

Po 29.12.09 , kdy vyšla zpráva Veřejné kontrolní komise, Medvěděv sáhl na vyšší příčku žebříku, a vyhodil i zástupce šéfa  Federální vězeňské služby gen. Alexandra Piskunova …

Medvěděv poté, co skandál vypukl, nařídil  „ přísně vyšetřit všechny okolnosti kolem držení Magnitského ve vazbě “ , a po „vyšetření“ kauzy Medvěděv teatrálně prohlásil, že  byl  Magnitský zatčen neoprávněně ( nicméně  v 7/011 mezinárodní veřejnosti připomněl „ těžké daňové podvody Magnitského „ ), a  dekretem ze 4.12.09 propustil 20 vysokých funkcionářů vězeňské správy, včetně šéfa moskevské vězeňské služby  gen. Alexandra Davidova, a šéfa vězení Butyrka  Dmitrije Komonova , šéfa vazebního vězeňství RF gen. Valérie Teljuka, a šéfa jeho lékařského oddělení  Vladimíra Trojtského …

Ve své funkci zůstal šéf federální vězeňské služby Alexander Reimer, jenž v rozhovoru pro moskevské Rádio Echo v rámci mlžení bezvýznamnými komentáři, prohlásil, že „interní vyšetření prokázalo, že vězeňská správa porušila práva Magnitského“ , zatímco mluvčí Vězeňské správy v rámci pseudodialogu  „odporoval“  s tím, že „propuštění nesouviselo se smrtí Magnitského, ale s tím, že šetření prokázalo, že ruské věznice běžně porušovaly právo vězňů na lékařské vyšetření „, čili kouřovou clonou se odvedla pozornost veřejnosti od Magnitského výpovědi k ruskému vězeňství jako celku ( mezi lednem a listopadem 09 zemřelo v ruských vazebních věznicích  384 lidí, v drtivé většině na zranění či „ sebevraždy“ ) …

V teorii  pouze lékař smí rozhodnout, zda  obviněný z hlediska zdravotního stavu zůstane ve vazbě či nikoliv, ale vězeňští lékaři se neštítí ničeho a vysloví jakoukoliv diagnózu, kterou si vedení věznice přeje  …

Paradoxně nevládní Komise Veřejného dozoru (nad vězeňstvím) , kterou Kreml v roce 08 oprávnil  monitorovat dodržování lidských práv ve věznicích, 27.12.09 předložila  20stránkovou zprávu, ve které dokladovala, že v době svého zatčení byl Magnitský v perfektním zdravotním stavu, ale po třech měsících věznění v Matroškaja Tišina skončil v kolapsu v nemocnici s akutním zánětem slinivky břišní, takže doktor nařídil další kontrolu ultrazvukem a  do jednoho měsíce operaci .

Místo toho vězeňské orgány Magnitského s podlomeným zdravím převezly do přísně střežené věznice Butyrka, která není vybavena nemocnicí …

Břišní bolesti Magnitského se stupňovaly, několikrát žádal o okamžité lékařské vyšetření, ale bylo mu odmítnuto. Teprve když již upadal do agónie, nechala jej vězeňská správa převézt zpět do vězeňské nemocnice v Matroškaja Tišina , nikoliv však na operační sál, ale uvrhla jej s želízky na rukou do cely, kde byl pravděpodobně ubit k smrti .

Oficiálně po několika hodinách v cele jej převzali lékaři, a protože křičel, že jej chtějí zabít, přivolali na něj psychiatry, kteří konstatovali „ psychózu“ , a nařídili jej léčit svěrací kazajkou – za dvě hodiny nato Magnitský v celé zemřel.

Zpráva také uváděla, že léky , které mu posílala matka, byly rozdány jiným vězňům, a že „ pár hodin před svojí smrtí byl brutálně zmlácen, a že tyto údery mohly způsobit jeho smrt  „ …

Správa věznice nejprve tvrdila, že zemřel na selhání ledvin, poté  na zástavu srdce, zatímco jeho matka prohlásila, že si celý rok stěžoval na kruté bolesti žaludku, a požadovala provést nezávislou pitvu, jejíž provedení ruské úřady zamítly …

Bill Browder Medvěděva ostře zkritizoval  za to, že teatrálním potrestáním „malých rybek“ zamlžuje pravé viníky, kteří nepocházejí z vězeňské správy, ale z vedení ministerstva vnitra.

Bill Browder prohlásil, že Medvěděv by měl prošetřit to jediné, co je v této kauze směrodatné – že Magnitského bezprávně uvěznila zkorumpovaná „smetánka“ z  Kremlu, která jej ve vazbě uvrhla do nelidských podmínek, aby jej donutila změnit výpovědˇ,,,

Medvěděv nechal případ „prošetřit“  jen z hlediska  přístupu k lékařskému ošetření , takže prokurátor případ kvalifikoval jako  „ zabití z nedbalosti „ ( max. tři roky vězení) …

Zatímco ruský Výbor pro lidská práva konstatoval absolutní konflikt zájmů ( vyšetřovali jej lidé, proti kterým svědčil) ,Putinova soukromá prokuratura uvedla, že „ nikdo za nic  nemůže, protože šlo jen o „ smutnou nedbalost ze strany vězeňské správy “ …

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Dudukinová naopak ještě Magnitského posmrtně pošpinila s tím, že „ byl jedním z největších daňových velkozlodějů“  , což potvrdil i  Medvěděv, jenž se  v 7/011 v ruských médiích rozčiloval, že „ nechápe, proč se Západ za „ daňového velkopodvodníka“  tak bere „ ,

V 9/011 matka Sergeje Magnitského podala žalobu na zástupce ruského gen. prokurátora, jenž  zahájil posmrtné trestní stíhání zavražděného Magnitského  …

Pro neutuchající lobbování Billa Browdera u US senátorů měla kauza Magnitský tvrdou diplomatickou dohru v americko - ruských diplomatických vztazích  (pomineme-li sériové vypovězení ruských diplomatů z některých evropských měst v létě a na podzim 010 , např. z Prahy č Madridu) .

Bill Browder přiměl dva kongresmany z Dolní komory Benjamina Cardina (D) a Jamese McGovern (D) , aby protlačili zákon s názvem Spravedlnost pro Sergeje Magnitského/Justice for SM Act, jenž sankcionoval 60 kremelských činovníků.

19.5.011  předložili svůj návrh US senátoři , a to svorně po 11 z obou politických stran, který odpovědnost Kremlu rozšířil na všechny známé kauzy porušení lidských práv v Rusku za Putina (mj. Politkovská, Estemirová, právník Vasilij Alexanijan, jenž hájil Chodorkovského a Lebeděva po jejich zatčení, sám zatčený v roce 06 pár dní na to, co byl jimi jmenován výkonným viceprezidentem Jukosu -  zemřel 3.10.011 poté co si po třech letech v ruském vězení „přivodil“  AIDS, rakovinu jater a TBC, a totálně oslepl. Putin jej nepropustil ani na nátlak Evropského soudu pro lidská práva – Kreml měl jen jednu podmínku – křivé svědectví proti Chodorkovskému a Lebeděvovi, což Alexanijan odmítl s tím, že „ raději zemře“ )  …

US vláda na základě zákona z 7/011 (Sergei Magnitsky Rule of Law Accountability Act ) zakázala vstup na své území některým nejvyšším aktérům z kauzy Magnitský, a to generálu Viktoru Voroninovi, šéfovi K sekce FSB, zástupci gen. prokurátora Viktorovi Grinovi, a zástupci ministra vnitra Alexeji Amišinovi …

Tento zákon o odpovědnosti ruských činitelů za smrt Magnitského Kreml nesmírně rozzuřil, a všechny osoby tímto zákonem napadené nejen povýšil, ale i vyznamenal státní medajlí, navíc Putin pohrozil , že  zakáže tranzit vojenských dodávek NATO přes ruské území do Afghánistánu …

27.7.011 ruské ministerstvo zahraničí na US opatření uvedlo, že „ tento nepřátelský krok nezůstane nepotrestaný“ …

Hillary Clintonová prohlásila, že jak zločinně funguje ruská justice  ukázal již dvojnásobný proces s Michailem Chodorkovským, a zavraždění advokáta Magnitského ve vazbě  byl již pro Západ vrchol  …

William Browder lobboval za sankce proti Kremlu po celé Evropě , a  dosáhl toho, že 15.12.010 přes hněv Kremlu europarlament ( také kanadský parlament ) přijal  nezávaznou rezoluci požadující zmrazení aktiv 60  vysokých ruských činovníků zapletených do vraždy Magnitského,  a zákaz vydávat jim víza  …

V 1/011 Výbor OSN proti mučení zahájil oficiální vyšetřování smrti Magnitského, nizozemský parlament sankce schválil v 7/011, list the Guardian z 1.11.011 odhalil, že UK parlament učinil totéž, ale „tajně,“ bez mediálního halasu.

Praze, která  izolovanému Kremlu umožnila ostentativně „vyjet k přátelům do zahraničí“ , nemusíme nic vyčítat – Sarkozy kritizoval ve francouzských médiích porušování lidských práv Putinovým Kremlem v době, kdy Putinovi dodal  útočné lodě,  a David Cameron činil totéž doma za humny, ale v  9/011 v Kremlu , kam bizarně přijel „ lámat ledy“  v tu nejméně vhodnou dobu, slůvko „Magnitský“ nevyslovil ani jednou …

V 4/011 Společnost francouzsko-ruského přátelství Politických věd a Klub intelektuálů Mladá republika zorganizovaly v Paříži konferenci na téma Právní stát v Rusku, na níž kauza Magnitský byla  hlavním tématem …

Zúčastnil se jí i bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, pozvaný byl i poslední zaměstnavatel Magnitského William Browder z Hermitage , ten se však nedostavil z důvodu, že ve Washingtonu v Kongresu lobboval za přijetí zákona O odpovědnosti za smrt Magnitského …

5.7.011 se ruská opozice sešla na koncertě „Musica Liberta“ ve Štrasburku na počest Michaila Chodorkovského vězněného na finských hranicích v Karélii ve věznici číslo 7 Segeja, když jej v 5/011 Putin odsoudil k dalším 12 letům vězení …

Štrasburk, kde sídlí Evropský soud pro lidská práva a europarlament, ruská opozice vybrala záměrně, aby symbolizoval porušování lidských práv v Rusku Putinovým FSB režimem …

Na koncertě se sešly nejen rodiny Chodorkovského a jeho obchodního partnera Platona Lebeděva, ale především osobnosti protiputinovské opozice, mj. expremiér Michail Kasjanov, exvicepremiér Boris Němcov, exšachový velmistr Garry Kasparov, ale i exdisident Sergej Kovalev.

Putinova Potěmkinova demokracie  znovu zazářila 22.6.011, když ruské úřady odmítly zaregistrovat novou Stranu lidové svobody Michaila Kasjanova a Borise  Němcova pod záminkou, že jde o stranu duchů – nezletilých a zemřelých .

Druhý den po odmítnutí úřadů stranu zaregistrovat Medvěděv týdeníku Moskovskoe Novosti výsměšně prohlásil, že „ stačí vymazat  nezletilé a zemřelé, a strana bude zaregistrována „ , na což Kasjanov odpověděl, že  „ Medvěděv je  „Stín“ , který se brzy vytratí, a  jako právník dobře ví, že stranu při registraci lze odmítnout pouze podněcuje-li k separatismu, útočí-li na práva společenské skupiny, ohrožuje-li životy občanů, či veřejnou morálku „ …

Straně Kasjanova a Němcova se však v 6/011 objevila nečekaná konkurence – liberální strana Spravedlivá věc oligarchy Prochorova, jenž zbohatl na niklových a zlatých dolech, a jehož dosavadní um spočíval v tom, že se narodil do rodiny bolševické nomenklatury, která jej uvedla do nejvyšších finančních kruhů , když jej nechala vystudovat prestižní moskevskou Fakultu mezinárodních ekonomických vztahů, kde se seznámil se všemi svými budoucími obchodními partnery, všichni z nich, stejně jako on  byli zanícenými členy Leninské mládežnické komunistické ligy  …

V době pádu SU kontakty znamenaly všechno.

V Prochorově ONEXIM Group se viceprezidenty Onexim banky stali spolužáci Oleg Kasjanov, Igor Antonov, Dimitrij Ušakov, gen. ředitelem Norilsk Nickel se stal Alexandr Hloponin, v roce 01 guvernér Tajmyjrského kraje, Georgij Zabolotskij - v roce 06 zavražděný bankéř Andrej Kozlov byl rovněž Prochorovým spolužákem  …

V roce 92 si Potanin a Prochorov, oba  zaměstnanci Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci, založili vlastní Finanční a investiční společnost, které šéfoval Prochorov, do které přelili 400 miliónů dolarů exsovětských aktiv z banky svého zaměstnavatele ...

V roce 93 si třicátníci Vladimír Potanin a Michail Prochorov založili banku UNEXIM,  která se během 4 let stala největší ruskou soukromou banku, a „stínovou“ společnost Interros pro vývoz barevných kovů   …

UNEXIM banka vlastnila nejen Norilsk Nickel,( Prochorov se dostal do správní rady tohoto ještě státního podniku v 4/96, vzápětí akcie podniku skoupila UNEXIM banka), ale i 5. největší ropnou firmu Sidanko ( oba podniky získala v rámci Jelcinova privatizačního programu „ půjčky za akcie“ , kterýžto geniální nápad vyšel od Potanina ), a pěkný balík akcií měla i v telekomunikačním obru SvjaziInvest, dále skoupila  mj. Novorossijské loděnice …

Samozřejmě, že dnešní miliardáři tyto státní podniky od Jelcina koupili jen za třetinu jejich skutečné tržní ceny …

Potaninova/Prochorova  Unexim banka, Michaila Friedmanova Alfa Bank, Vladimíra Gusinského Most Banka, Chodorkovkého banka Menatep, Vladimira Vinogradova InkomBank a SBS Agro Alexandra Smolenského patřily mezi ruské top banky Borise Jelcina .

Všechny byly vybudované na struktuře neprůhledného vlastnictví, ukázkovým případem byl Norilsk Nickel, 38% podíl společnosti Interros vlastnila firma Svift třiceti přísně utajených akcionářů z Interros + z Finanční a investiční společnosti.

Potanin a Prochorov si veškerá aktiva dělili na polovinu – Onexim Group (Prochorov), Interros Group (Potanin), teprve v 4/06 se oba partneři nepohodli ve svém prostoji k Putinovi, jenž chtěl převzít kontrolu nad Norilsk Nickel – Potanin ustoupil, Prochorov se Putinovi postavil, a přišel o funkci gen. ředitele Norilsk Nickel, ale na jaře 08, pár měsíců před zhroucením trhů, Prochorov svůj podíl v Norilsk Nickel prodal za nejvyšší možnou cenu firmě Ruský hliník/RUSAL  …

V roce 07 Prochorov investoval do médií ( taktéž jeho sestra Irina), a založil Media Group ZHV, jehož prvním projektem byl internetový měsíčník „Snob“, který nebyl „pro neúspěšné a chudé lidi“, jak se na jeho webové stránce konstatovalo.

V témže roce skupina ZHV začala vydávat časopis Ruský průkopník , jehož šéfredaktorem se stal putinovský novinář Andrej Kolesnikov , jenž napsal životopis Anatolije Čubajse, zatímco jeho bratr Sergej píše projevy pro Kreml …

Andrej Kolesnikov je "lovci zvěře Putinovi" natolik blízký, že s ním vedl v Putinově autě  při jeho vyjíždkách rozhovory (padla i slova o očipování občanů ) , které  jako první zveřejnil list Kommersant pod názvem „Putinova čestná slova „  …

Konflikt mezi exobchodními partnery vyvrcholil v 7/08, kdy se oba v listu The Moscow Times obvinili z manažérské neschopnosti, a jejich pře skončila před soudem, který v 10/08 vyhrál Prochorov, jenž se brzy stal Putinovým vazalem.

V roce 07 v Rusku vypukl skandál „Courchavel/ francouzské zimní letovisko“ s Prochorovem v hlavní roli , kdy jej francouzská policie obvinila z kuplířství –  Prochorov projevoval vášeň  pro okázalé mejdany, víno a ženy  již od studentských let, ve své luxusní vile v  Courchavel to s divokostí svých mejdanů krapet přehnal, a rázem se ze „šedé eminence za Potaninem“ stal známou postavou  po celé Rusi.

Francouzská média napsala, že jen za jednu zimní sezónu Prochorov za  mejdany a ženy, které mu sem dováželi z celého Ruska,  v tomto letovisku utrácel zhruba 20 miliónů dolarů … V 3/09 francouzský soud trestní stíhání pro kuplířství proti Prochorovovi na přání Kremlu  zastavil …

V roce 09 si Prochorov svůj mediální obraz dále pošpinil, když uspořádal k jednoročním narozeninám svého časopisu Ruský průkopník divoký mejdan pro Putinovy politiky ( mj. Putinova komsomolka Valentina Matvijenková , prezidentův zmocněnec Ilja Klebanov, Elvira Nabiullina , od roku 08 ministryně pro hospodářský rozvoj  ) na palubě křižníku Aurora, který patří Námořnímu muzeu ..

Na veřejnou kritiku , která dopadla na jeho hlavu, Prochorov reagoval tak, že se o věhlasném křižníku Aurora zcela nevlastenecky vyjádřil -  Kreml však skandál ututlal , Prochorov totiž sponzoruje nejen ruskou atletiku, ale v roce 09 si s Putinem plácl i na program vývoje ruského automobilu , který prorazí do světa  …

Proto Putin u atleta Prochorova učinil výjimku a vpustil jej do politické arény, sám Prochorov 5.7.011 listu Kommersant tvrdil, že „ jsou i body, ve kterých s Putinem nesouhlasí, a že by raději podpořil další prezidentskou kandidaturu Medvěděva „ …

V 12/011 46letý playboy Prochorov oznámil svoji kandidaturu na prezidentský úřad proti Putinovi …

Že Prochorov „smrdí“ uvedl i Sergej Kovalev : “ Oligarcha Michail Prochorov je zadobře s Putinem, proto Prochorovo vypuštění do politické arény je nepochybně  naprogramováno Kremlem, který si chce rozšířit voliče z řad velkoměstských liberálů znechucených byrokracií a korupcí , Putinova strana Jednotné Rusko se již zdiskreditovala, proto Putin na jaře 011 vytvořil kolem své strany ještě Lidovou frontu Ruska … Proto Prochorov „  …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

28.března 1592 se narodil pedagog a filozof Jan Amos Komenský

28.března 1938 vyzval Hitler vedení Sudetendeutsche Partei, aby československé vládě kladlo nepřijatelné požadavky.

28.března 1898 byl zaveden do výzbroje legendární francouzský kanon Canon de 75 Modele 1897.

Poslední komentáře

přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"
odpověděl na komentář #4800 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Zdravím,říkáte to dobře, zajímalo by mě ale, proč máte raději Ukrajinu nad ČR.Ne že bych nesouhlasil, jen mě zajímají va...