Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 16

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Duke - Odpověděl na komentář # 4706 v Shrnutí za únor 2021
Je pravda, že z WW1 toho tu tolik nemáme.
Chystá se desková hra s legionáři na Sibiři. Legie: Sibiřská cesta https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=64&t=400...
Co také oprášit 1. světovou válku?
Docela zajímavý článek, sic řeší dlouho zmiňovaná úskalí F-35 The US Air Force Quietly Admits the F-35 Is a Failure The...
Článek jsem upravil.

ZPRÁVY

Zveřejněno: 29. 2. 2012 19:05 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Politika

Anschluss - sebekritika rakouské církve

V Arcibiskupském paláci ve Vídni se 12.3.05 , v den výročí Anschlussu nacistickým Německem v roce 38 , děly nevídané věci, které rakouská církev označila za „ historické „  : církevní činitelé, vědci, umělci a spisovatelé zde po 12 hodin předčítali knihu „ Můj boj, odpovědˇHitlerovi „ z roku 35 Ireny Harandové , militantní zanícené katoličky, jedné z mála z řad katolického duchovenstva, která již v té době odsoudila nacistický antisemitismus a nacionální socialismus.

Rakouská katolická církev se postarala o znovuvydání této zapomenuté knihy s jednoznačným komentářem vídeňského arcibiskupa :“ Být křestˇanem a antisemitou jsou dvě neslučitelé pozice „ …

Tento čtenářský maraton se uskutečnil v sále konzistoře katedrály pod obrazem Krista, kterého 8.10.38 rozřezali aktivisté z Hitlerjugend za řevu : „ Váš Kristus je Führer !“ …

Den nato se před vídeňskou katedrálou uskutečnila z iniciativy katolické církve první a poslední manifestace mladých věřících, kteří protestovali proti  rozpuštění Svazu katolické mládeže – mnozí z nich, v čele s pozdějším kancléřem Wolfgangem Schüsselem, po válce založili Rakouskou lidovou stranu (OVP) , ale ani jeden z nich se nepostavil proti perzekucím židovských spoluobčanů …

Sebekritiku rakouské církve zahájil v 3/04 zemřelý kardinál Franz König ( skandál sexuálního obtěžování adeptů v katolickém semináři v Sankt Polten nedaleko Vídně  udělal definitivní tečku za jednou érou – sesazením biskupa Kurta Krenna v 11/04 zmizel poslední z reakčních rakouských biskupů dosazených na stolec v 80.letech .

Krenn byl dosazen v roce 87 , a již tehdy jeho dosazení vyvolalo pobouření uvnitř katedrály – zemětřesení způsobilo  v roce 94 obvinění vídeňského arcibiskupa  Hermanna Groera z pedofilie – rakouská katolická církev tehdy přišla o 250.000 oveček .

Přesto síla katolické církve v Rakousku je stále obrovská – 5 mil. věřících na 8 mil. obyvatel …

Rakouská katolická církev, např. kardinál  Theodor Innitzert, kolaborovala s Hitlerem za iluzorní garanci své ochrany  z Hitlerovy strany , a nejen to - rakouští katoličtí biskupové v roce 45 aktivně pomohli utéci tzv. vatikánskou cestou mnohým prominentním nacistům , nejspíše za slib mlčení o své vlastní kolaboraci .

Simon Wiesenthal o Rakousku prohlásil :“ V Rakousku nebylo nacistické dědictví tak vymýceno jako v Německu, protože Rakousko velmi získalo rozhodnutím spojenců, že bylo „ obětí“ … Platilo to v jisté míře pro stát, ale nikoliv pro obyvatelstvo, které v drtivé většině přijalo nacistickou okupaci s nadšením.

Počet nacistů byl v Rakousku přinejmenším stejný jako v ostatních částech Německa, a jedno je jisté – v Rakousku nikdo nemluví o roce 45 jako o osvobození  „ ( v roce 55  Rakousko podepsalo smlouvu o neutralitě, a až v roce 56 odešla z Rakouska SU vojska ) …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

 

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.

16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.

16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.

Translate