Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 70

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 27. 2. 2013 20:53 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Politika

Írán – francouzská akce Theo v rámci „ sbližování“ s US

K akci THEO francouzské DST proti íránským Lidovým mudžáhedínům a jejich sídlu v Auvers-sur- Oise ze 17.6.03  : Tento nečekaný úder francouzské DST proti íránským Lidovým mudžáhedínům po 22 letech jejich poklidné existence na francouzském území mezinárodně navazoval na odzbrojení vojenského křídla Lidových mudžáhedínů , ke kterému došlo přesně o měsíc dříve Američany v Iráku.

Náhlou akcí 1.200 příslušníků DST byly značně překvapené všechny íránské exilové skupiny ve Francii, od monarchistů po liberály, a bývalého prvního a posledního nezávislého islámského prezidenta Báního Sadra ( byl původně ekonomickým poradcem ajatolláha Chomejního ve francouzském exilu, poté ministrem zahraničí v prozatimní vládě , ve funkci prezidenta před molly chránil i strany neislámské, v čemž jej podpořil i ajatolláh Chomejní (!), jenž v 6/81 islámské extrémisty tvrdě zkritizoval (!  - kandidaturu Báního Sadra na úřad prezidenta jako laika a liberála Chomejní osobně podpořil, a poté jej ještě celý rok a půl proti mollům bránil (!) ) …

Bání Sadr (*1933), jenž byl vzápětí po vyjádření podpory ze strany Chomejního v 6/81 sesazen madžlisem, a hrozila mu poprava oficiálně pro  „ špatné vedení  války proti Iráku „ ( v této době Saddám Husajn na frontě vítězil, protože mollové hned po revoluci v popravili všechny šáhovy velitele a důstojníky), ve skutečnosti to bylo v době, kdy hierarchie mollů skoncovala s politickým pluralismem, který  politickým stranám, které bojovaly proti šáhovi, slíbila.

Prezident Sadr stejně jako Masúd Rádžáví, tehdejší šéf Lidových mudžáhedínů, uprchl z Íránu za mimořádně dramatických okolností, a stejně jako Rádžáví přežil ve francouzském exilu přes 15 atentátů …

DST Lidové mudžáhedíny celých 22 let zblízka sledovala, a od roku 01 doslova každému z nich visela na patách.

Bání Sadr uvedl, že jasné vysvětlení pro akci Theo neexistuje, třebaže chápe, že poté, co Američané Lidové mudžáhedíny odzbrojili v Iráku, čímž přestali existovat jako vojenské hnutí, Lidoví mudžáhedíni zintenzívnili svoji politicko - propagandistickou  činnost ve Francii .

Podle Báního Sadra Francie vždycky využívala Lidových mudžáhedínů  proti Teheránu jako „ směnné mince „ .

Novináři se také ptali, proč „ zrovna 17.6.03 „ , Paříž nepřesvědčivě vysvětlovala, že se akcí proti Lidovým mudžáhedínům nechtěla zalíbit ani Washingtonu , ani Teheránu ( kteří oba radostí skákali do stropu, Teherán nazývá íránské Lidové mudžáhedíny „ mounafighine/ pokrytci „ ) …

Íránský ministr zahraničních věcí Hamíd Réza Assefi spokojeně prohlásil :

“ Na tuto akci jsme čekali 22 let – Francie nakonec proti těmto nebezpečným teroristům zakročila v souladu s rozhodnutím EU, která Lidové mudžáhedíny prohlásila v souladu s mezinárodním právem za teroristy. Írán předal Francii a Interpolu veškeré informace o zločinech této organizace“ …

Náměstek US ministra zahraničí Philip Reeker Francii pochválil za boj proti terorismu, zatímco jeho šéf se již s Lidovými mudžáhedíny dohodl, že výměnou za odevzdání těžké bojové techniky, poskytnutí informací o íránském jaderném programu, a výměnou za spolupráci v boji proti proíránským iráckým milicím Badr ( je velmi pravděpodobné, že vůdce těchto milic ajatolláh Mohamad Bakr Hakím byl na jaře 04 zavražděn právě Lidovými mudžáhedíny, skutečnými odborníky na vraždy významných činitelů) bude 4.000 jejich členům obnoven politický azyl v Iráku …

Paříž/PAR komicky vysvětlovala, že šlo o čistě soudní a policejní akci, zahájenou na žádost protiteroristického soudce Jeana-Louise Bruguiera, který v 8/01 nařídil vyšetřování bankovních kont Lidových mudžáhedínů – 20 měsíční prodlevu mezi nařízením vyšetřování a policejní akcí PAR vysvětlila jako „ běžnou prodlevu ve vyšetřování „ .

Hlavně však zdůrazňovala, že  „ v žádném případě nešlo o koordinovanou akci s Washingtonem “ …

Policie zabavila osm miliónů dolarů a 250.000 euro, 200  satelitních antén, stovky počítačů s informacemi, ale navzdory svému očekávání a údivu nenašla zbraně.

Lidoví mudžáhedíni přežili v podmínkách drsné ilegality nejen šáhovu tajnou policii SAVAK a její mučírny, ale i katy současného islámského režimu jen díky velmi dobře strukturované organizaci, a železné, až fanatické disciplíně.

Svoji první vojenskou akci provedli v roce 71 a druhou v roce 72 u příležitosti návštěvy US prezidenta Richarda Nixona v Íránu …

Lidoví mudžáhedíni, kteří aktivně přispěli k pádu šáha, úzce spolupracovali s prvním premiérem režimu mollů, představitelem podnikatelů, laikem a liberálem, dlouhodobě šáhem vězněným, Mahdím Bazargánem, a jeho stranou Hnutím za osvobození Íránu (MLI) .

Vůdci Lidových mudžáhedínů jak za šáha, tak za dnešního islámského režimu končili na popravišti nebo v doživotním žaláři.

Masúd Radžáví (*1948) dostal prvý trest smrti za šáha  - díky mezinárodní kampani na jeho podporu, kterou zorganizoval jeden z jeho bratrů, mu šáh trest smrti změnil na doživotí.

Na podzim 78 byl s mnoha jinými politickými vězni (např. Bazargánem) propuštěn na svobodu, a jeho Lidoví mudžáhedíni se v prvním roce revoluce (79) stali aktivní složkou represívních protišáhovských islámských sil …

Od roku 80 režim mollů začal systematicky likvidovat své bývalé protišáhovské laické spojence všeho druhu, zejména však liberály, které si v roce 79 nejvíce připustil k tělu.

Lidoví mudžáhedíni pevně stáli za prezidentem Báním Sadrem, když mu islámští fundamentalisté nejprve bránili ve vládnutí, a poté jej z funkce prezidenta odstranili s tím, že jej postaví před soud za „ špatné vedení „ války,  třebaže se Bání Sadr z prezidentského paláce přestěhoval přímo na frontu, a přímo z fronty statečně prezidentoval …

Mollové v nepřítomnosti Masúda Rádžávího odsoudili k druhému trestu smrti poté, co se Lidovým mudžáhedínům podařil atentát nebývalých rozměrů – v 6/81 profesionálně vyhodili do povětří sídlo vládní islámistické strany (jediné povolené strany) v době, kdy se jejího sjezdu účastnila celá íránská vláda  - zahynuli všichni ministři ( až na tři bezvýznamné, kteří v budově nebyli ), včetně fanatického premiéra …

Na Lidové mudžáhedíny poté nastal hon jako za heydrichiády – sám Masúd Radžáví na poslední chvíli uprchl přes hranice, ale jeho těhotnou ženu v devátém měsíci těhotenství islámističtí katani dostali, a veřejně oběsili ( první žena mu zemřela, druhá byla oběšena, jeho pozdější třetí žena Maryam v této době rovněž uprchla ) …

V roce 86 však Francie učinila z Masúda Radžávího persona non grata/osobu nežádoucí, a vyhostila jej. Radžáví se proto nuceně usadil v Iráku .

Maryam již od roku 85 spolurozhodovala o hnutí, a v roce 87 se stala hlavní vojenskou velitelkou Lidových mudžáhedínů .

V roce 93 ji politická fasáda hnutí Národní rada íránského odporu zvolila budoucí prezidentkou Íránu.

PAR tvrdí, že kult k ní je jistým druhem kultu k Pol Potovi či k severokorejskému diktátoru , ale jiní o ní tvrdí, že budoucí prezidentkou se nechala zvolit naschvál současnému režimu mollů, aby byla protipólem statutu žen v Íránu …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.října 1882 se narodil Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel německý polní maršál popravený 16. října 1946 za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

22.října 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem