ZPRÁVY

Ukrajina: nic nekončí

Ruská akceptace Porošenkova mírového plánu a odvolání možnosti vojenské intervence je jen politický manévr. Je to jen přestávka, nikoliv konec. Přijde další kolo. Ruský politický a propagandistický nápor na Evropu je stále silnější a bude se dál stupňovat.

Jak jsem již napsal. Putin nyní přešel s fáze pokerové do fáze šachové. Porošenkův mírový plán na venek akceptoval a nařídil svým donbaským teroristům, aby se na chvíli uklidnili, jen proto, že to je pro něj výhodné. Rovněž nás dojímá svým pokynem, aby mu Duma odhlasovala zrušní povolení k intervenci na Ukrajinu. Byl by to skutečně dojemný akt, kdybychom nevěděli, že Duma Putinovi schválí jakékoliv přání a to do hodiny. To znamená, že když se Putin rozhodne, že jsou Rusové na Ukrajině v ohroženi, Duma mu do hodiny intervenci zase schválí.

Bude teď Západu dokazovat, že je mírotvorce a že se snaží situaci na Ukrajině vyřešit. Je dokonce možné, že budou zahájeny vyjednávaní mezi Ukrajinou a teroristy. A ty se budou moci táhnout donekonečna. A tak zůstane Donbas mimo Ukrajinu a její rozpolcenost bude zachována. A to je přece to, co Putin chce.

A těm, kteří chtějí zastavit Putina, se bude prosazovat opravdové sankce proti Rusku ještě hůř. Takže Putin dosáhl maximálně možného, a zaplatil za to minimálně. Malé světélko naděje v téhle ruské tmě, která se rozprostřela nad Evropou, je to, že se ukazuje, že se Putin opravdu bojí sankcí a že ho donutily přejít z fáze násilné do fáze lišácké.

To, co dělá Putin, je klasické římské rozděl a panuj, jako z Machiavelliho příručky. Kdokoliv, kdo se mu chce rázně postavit, vypadá agresivněji než on a ruská propaganda tento falešný psychologický účinek ještě znásobí.

Putinovi jde o čas. Ruská politika se nejen na Ukrajině řídí heslem čím hůře, tím lépe. Vyvolávat chaos ve svém okolí i v jiných oblastech je ruskou zahraniční politikou, protože v tom chaosu snáze dosahuje svých zisků. Opravdový rakovinotvorný nádor.

Pokud tedy nemáme ztratit směr, je nutné, aby se Západ nenechal Putin obalamutit a vrazit do sebe ruský klín. Přísná a nepřátelská politika vůči Rusku musí zůstat zachována. Musíme si uvědomit, že i kdyby se v Donbasu nakrásně přestalo střílet, jsou tamní města stále obsazena proruskými teroristy a že Rusko okupuje ukrajinský Krym. A že Rusko hledá oblasti, kde by svůj zkázonosný chaos šířilo dál.

O tom, že se však Rusku daří tento klín vrážet, svědčí i to, že Putin byl pozván do Rakouska. Jednal tam o dodávkách plynu. Rakousko se tak skandálně připojilo k dalším proruským zemí v EU. K Česku, Slovensku a Maďarsku. Jenže Rakušáci mohou právem říkat, když ho pozvali Francouzi, proč my ne? Ale Francouzi se mohli aspoň vymluvit na den D. Od Rakouska to je čilý oportunismus. Putin přijel  do Rakouska podepsat smlouvy o tom, že společnost OMV dokonči South stream, který obchází Ukrajinu z jihu. Rakousko s tím souhlasí a to i přesto, že Evropská komise konstatovala, že dohoda je proti evropskému právu. Putin tak přijel do Vídně ukázat EU zdvižený prostředníček. A dokud budou v Evropě užitečně idiotské vlády, jako jsou ty ze zemí, které jsem jmenoval, tak to bude dělat čím dál častěji.

A přesně o to Putinovi jde. Rozdělit Evropu. A bohužel se mu to daří.

Ale Putin používá proti Evropě ještě daleko hnusnější a pro něj typičtější metody. Tajné služby NATO přišly na to, že Rusko financuje a podporuje ekologické skupiny, které v Evropě vystupují proti těžbě břidlicového plynu. Břidlicový plyn je pro Rusko skutečná hrozba a tak udělá cokoliv, aby zabránila, aby se Evropa zbavila závislosti na ruském plynu. S toho je vidět, jak je pro Rusko strategicky důležitá a Rusko udělá cokoliv, aby ji zachovalo.

Tato metoda podpory užitečných idiotů má v Rusku opět bohaté tradice. Namátkou vzpomeňme jen podporu západoevropského mírové hnutí proti jaderným zbraním v 80. letech nebo na podporu našich českých antiradaristů. Teď už k těmto skupinám můžeme počítat i protibřidlicové aktivisty.

Vzhledem k tomu, že Česko bylo označeno za velmoc v odmítání břidlicového plynu, mají tady ruské tajné služby ráj.