Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 69

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 26. 2. 2014 20:18 Napsal Lubomír Stejskal
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Politika

Chrámová hora: Skutečný obraz izraelsko-arabského konfliktu

• Čtyřicet sedm poslanců dolní komory jordánského parlamentu podepsalo petici žádající, aby království zrušilo mírovou smlouvu s Izraelem. Co je k tak drastickému kroku vedlo?

Stačilo málo. Pouhá debata v parlamentu sousední země, tedy v izraelském Knessetu, o suverenitě na Chrámové hoře.

O co jde?

O problém, který nemá zřejmě nikde na světě obdoby.

Chrámová hora je nejposvátnějším místem židovského náboženství. Z jednoduchého důvodu. Ve starověku stály v této lokalitě oba jeruzalémské chrámy, svatostánky židovského náboženství. Z Druhého chrámu zůstala po staletích toliko Západní zeď.

Hora je ale také třetím nejvýznamnějším místem sunitského islámu. Nachází se tam mešita Al Aksá a Skalní dóm (svatyně se zlatou kopulí, nikoli ovšem mešita).

Jak se o toto místo mají tato dvě náboženství spravedlivě podělit? Odpověď na tuto otázku nechme pro její složit stranou a zaměřme se na reálný stav. S nezbytným pohledem do moderní historie. A porovnejme.

Když skončila první arabsko-izraelská válka (též válka za izraelskou nezávislost 1948-1949), nestal se Jeruzalém enklávou pod mezinárodní správou, jak předpokládal plán OSN z roku 1947 o rozdělení Palestiny, ale v souladu s linií příměří Staré město včetně Chrámové hory a Západní zdi připadlo Jordánsku a západní část města Izraeli.

V době, kdy Chrámovou horu a Západní zeď spravovala hášimovská monarchie (od skončení první války do června 1967), měli Židé na obě posvátná místa vstup zakázán.

Když během třetí arabsko-izraelské války (červen 1967) Obranné vojsko Izraele jeruzalémské Staré město obsadilo, bylo naprosto přirozené, že se stalo nedílnou součástí Jeruzaléma jako věčné, jednotné a nedělitelné izraelské metropole. (Stejně přirozené bylo, že Sudety, které získalo v roce 1938 nacistické Německo, po skončení druhé světové války staly nedílnou součástí Československa.)

Zákon o Jeruzalému byl ovšem přijat Knesetem až v roce 1980. V jeho článku 3 se praví, že posvátná místa budou chráněna před znesvěcením a jakýmkoli jiným zneuctěním a před porušováním svobody přístupu věřících různých náboženství k místům pro ně posvátným; zákonem je garantována také ochrana cítění věřících, jež se váže k těmto posvátným místům.

Což může znamenat také třeba to, že na tomto pro Židy nejposvátnějším místě nebudou hrát arabští výrostci fotbal. Ale o tom níže.

Zde můžeme porovnat. Zatímco za doby trvání jordánské správy nad Chrámovou horou měli Židé vstup do tohoto prostoru zakázán, tak poté, co se Chrámová hora stala součástí demokratického Izraele bylo zákonem garantováno stejné právo pro všechny (byť je to pouhá teorie, jak uvidíme níže).

Leč nejen to.

Věci se po skončení třetí arabsko-izraelské války (červen 1967) nevyvinuly tak, že by Izrael získal absolutní suverenitu nad Chrámovou horou a umožnil všem svobodný přístup na ni. Naopak. Izraelské vedení respektovalo tradici, podle níž ochrana muslimských svatých místy ve Starém městě náleží jordánské koruně, a svěřilo náboženskou správu Chrámové hory muslimské radě Waqf. Ta má v lokalitě autonomii a čátečně podléha jordánskému králi.

Poválečná (1967) dohoda izraelského státu s Waqfem zněla v tom smyslu, že přístup na horu bude garantován všem. Tedy nejen muslimům, ale i Židům, křesťanům a dalším. (Nedá se ovšem předpokládat, že by o tuto lokalitu měli z náboženských důvodů nějaký zvláštní zájem věřící budhisté nebo hinduisté.)

Jaká je ale praxe? Naprosto absurdní.

V současné době mohou sice Židé na Chrámovou horu vstoupit (považme: izraelští Židé mohou vstoupit na místa, která jsou součástí jejich hlavního města), ale ani oni, ani jiní nemuslimové (tedy např. křesťané) se tam nesmí modlit, ani se jinak nábožensky projevovat (zpívat duchovní písně, klanět se apod.). Regulaci návštěvníků (nejen turistů) má na starosti Waqf a dění na místě kontroluje izraelská policie. Jakmile zjistí, že Židé se na místě modlí, okamžitě reaguje. Chrámová hora je navíc zavírána pro nemuslimy v době ramadánu.

Loni před Vánocemi (23/12/2013) citoval server iDNES nejvyššího představitele Waqfu Azama al Chatíba, který bez skrupulí prohlásil: „Toto místo patří muslimům a nikdo jiný nemá právo se tady modlit.“ Zcela v duchu muslimských představ o náboženské toleranci, jak se nás o ní mnozí, i čestí vyznavači Alláha a jeho Proroka snaží přesvědčit. Stejný server také napsal, jak musí Židé kamuflovat náboženské úkony, aby nebyli vyvedeni:

„Šeptání modlitby do mobilního telefonu nebo pohození mince na zem, aby se při jejím zvedání mohli nenápadně poklonit. Takové triky využívají Židé, když se chtějí pomodlit na Chrámové hoře v Jeruzalémě.“

Na začátku roku 2013 byl na Chrámové hoře zadržen známý izraelský politik a nynější poslanec Knesetu za vládní blok Likud-Jisrael Bejtejnu Moše Feiglin. Server Erec.cz přinesl 1/1/2013 jeho vyjádření zveřejněné na Facebooku:

„Stejně  jako každého devatenáctého dne v měsíci (podle židovského data – dnes je 19. tevetu) jsem vyšel na místo, kde stával náš Chrám, na Chrámovou horu. V jeden moment jsem se na tomto svatém místě poklonil  Všemohoucímu. Neučinil jsem tak proto, abych někoho provokoval. Proto  si toho také všiml pouze policejní detektiv (v civilu).  Byl jsem odveden k výslechu a poskytl jsem vyšetřovateli veškeré informace, které požadoval, ale nejsem ochoten  spolupracovat s izraelskou policií při realizaci jejího zvyku omezovat základní práva člověka, aniž by to bylo z nějakého důvodu nezbytné.“

Považme: občan Izraele (pomiňme, že politik) byl zadržen na území izraelského hlavního města izraelskou policií proto, že se chtěl na nejposvátnějším místě judaismu poklonit Bohu. Je to normální?

Jiný příklad publikoval 13/8/2013 pražský Židovský tiskový a informační servis. Kvůli loňskému ramadánu byla Chrámová hora během jednoho měsíce uzavřena 21 dní. Je to normální?

Není divu, že Izraelcům a jejich demokraticky zvoleným zástupcům ve sněmovně dochází trpělivost – politicky korektní média nás krmí informacemi o „utrpení“ palestinských Arabů, zatímco Židé jsou, pokud jde o Chrámovou horu, cizinci ve vlastní zemi. Diskriminovanými cizinci. Nezdá se, že by to levicovým lidskoprávním aktvistům nějak zvlášť vadilo, že by kvůli tomu pořádali masové „protiwaqfovské“ kampaně.

Ledaskoho možná napadne: tak proč se na Chrámové hoře nevytvoří sektory, v nichž by bylo umožněno Židům a křesťanům se modlit? Inu proto, že platí to, co řekl šéf Waqfu Azam al Chatíb (viz výše).

Zmíněný server iDNES k tomu loni 23. prosince napsal:

„Izraelský parlament se nedávno snažil prosadit, aby se Chrámová hora mezi vyznavače jednotlivých náboženství rozdělila. Skromnější listopadový návrh počítal alespoň s vyhrazením místa, kde by byla židovské modlitby povolené. Podle listu The Times of Israel však všechny tyto návrhy narážejí na odpor jordánských úřadů.“

Tento týden o tom problému jedná izraelský zákonodárný sbor znovu. Reakcí některých jordánských poslanců jsem tento článek začal. Mohlo by se říci: petici podepsalo pouze 47 z celkového počtu sto padesáti. Takže vlastně o nic nejde. Ne tak docela. Dnes napsaly The  Jordan Times (viz screenshot), že většina ze 150 poslanců podpořila výzvu, aby byl z Ammánu vypovězen izraelský velvyslanec a z Tel Avivu se domů vrátil ambasador hášimovské koruny.

To vše jenom proto, že Židé chtějí mít na Chrámové hoře, tedy na nevelkém území svého státu, stejná práva jako muslimové.

Shrňme. Když Chrámová hora patřila Arabům, Židé na ní nesměli. Tedy byli diskriminováni. Když se stala součástí Izraele, ten svěřil její správu muslimské instituci - jsou to opět Židé, kdo je diskriminován. Vstoupit sice mohou, ale bez jakékoli možnosti se tam svobodně nábožensky projevit, byť by šlo o tichou modlitbu.

Arabové tam ale mohou hrát fotbal (viz foto) a jak řekla při debatě v plénu Knesetu poslankyně Orit Strucková, také pořádat pikniky a vyměšovat.

Vskutku: chcete-li znát pravdu o konfliktu mezi Izraelci a Araby, podívejte se jak to funguje na Chrámové hoře. A závěr si vytvoříte sami.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka