Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 15

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 19. 5. 2013 18:54 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Obamova vojenská doktrína - námořnictvo a historické souvislosti

O historických souvislostech způsobu válčení zavedeném Obamou a o neměnné úloze námořnictva

Minule jsem psal o tom jak Obamova politika ovlivňuje změnu vojenské doktríny pro pozemní vojska a letectvo. Nyní se zmíním o úloze amerického námořnictva, která však zůstává nezměněná po léta a ještě léta zůstane stejná. A nakonec bych rád něco napsal o tom jak se tyto změny a fakta jeví v historických souvislostech.

V různých médiích se můžete dočíst o tom, jak se námořnictvo připravuje na úlohy, které klade změněný způsob válčení na souši a ve vzduchu, ale domnívám se, že podstata působení námořnictva je odlišná.

V posledních letech se mluvilo o tom, že USA ustupují s pozice supervelmoci, ale je tady teorie, kterou si beru za svou, a ta říká, že USA jsou supervelmocí, protože většina světového obchodu se odehrává po moři a jediná země na světě, která kontroluje všechny světové oceány, jsou USA. A proto USA stále jsou supervelmocí ať se na souši děje co se děje a budou tak dlouho, dokud jejich námořnictvo zůstane králem moří, podobně jak to měla kdysi Británie. A protože na moři platí jiná pravidla než na souši, zákeřnost krutost a bezohlednost tam nemají takový vliv jako na pevnině, asymetrické hrozby jako terorismus, flotily rychlých člunů nebo pirátství na americké námořnictvo mají minimální vliv. Na moři rozhoduje čistá technologická a technická převaha a tu Americkou se ještě dlouho dlouho nepodaří nikomu překonat. Proti americkým super lodím a super letadlům se partyzáni, fanatici a teroristé nechytají. Na moři ne. Důkaz budiž případ Somálských pirátů. V loňském roce byli zničeni a letos ještě neunesli ani jednu loď, ačkoliv mohli připadat někomu jako námořní partyzáni. Moře je rovné a přehledné nedá se tady moc krýt v mezi civilisty. To mluví  jasně ve prospěch USA a jejich spojenců.

Žádný jiný stát nemá na to, aby se US Navy postavil v námořní bitvě. Ale podobně jako u letectva se může stát, že dojde k rozvoji pozemních protilodních prostředků. Čili nedojde k námořní bitvě, ale k bitvě pevniny s loďstvem. Tak bude vypadat válka na moři.

Budeme tedy svědky soubojů vzduchu se zemí a moře se zemí. Bitvy, které by se odehrály jen v jediném prostředí, jsou již minulostí.

Přestože je prezident Obama nositelem Nobelovy cenu míru, nějak si nemohu vybavit, jaký mír zařídil. Izraelsko-palestinský konflikt pokračuje, Američané sice  nejsou v Iráku oficiálně přítomní, ale zabíjení pokračuje, pokračuje válka v Afghánistánu, jaderné zbraně zlikvidovány nejsou, v mnoha místech hrozí vypuknutí dalších konfliktů. Ani válka v Afghánistánu nekončí.

A tak se tedy může stát, že se do historie změní jak to ten, kdo způsobil změnu válčení spíš než nějaký extra mírotvorce.

Z historického hlediska je nejzajímavější ta závislost na spojencích, o které jsem psal minule. Jistě to mnoha lidem bude připomínat, to co se stalo ve starověkém Římu. Došlo k snížení významu občanských legií a Římská říše se začala spoléhat na barbarské síly svých spojenců. Byl to stejný proces. Římští občané už přestali akceptovat válčení a službu v armádě nebo boj. A jak to s Římem dopadlo.

Ale nemusíme se dívat na celou věc tak skepticky. Musíme si totiž uvědomit, že v 19. století postupovala podobně Británie. Jednotky složené z Britů byly nasazeny jen v těch nejtvrdších konfliktech. Pořádek udržovaly, malá povstání potlačovaly a policejní službu konaly jednotky domorodé vedené britskými důstojníky a pro Brity v 19. století rovněž nebylo typickou činnosti boj.

A Británie jako Řím nedopadla. Všimněte si, že národy, které Británie kolonizovala, nevyvrátily Londýn jako barbaři Řím. Britská říše se rozpadla v podstatě politickou a civilizovanou cestou a to spíše v důsledku nákladů, které Britové vydali na boj s Německem.

A s tohoto "pádu Londýna" Británie vyšla mnohem lépe než Řím.

Historie se tedy opakovala a je celkem možné, že se nebude opakovat ani v případě USA. Domnívám se, že v nejhorším případě se mohou USA dostat do postavení současné Británie, ale vzhledem k tomu, že jejich vliv sahá opravdu na celou planetu, což je v dějinách dosud výjimečná situace, které byli nejblíže právě ti Britové, mohou být dějiny svědkem nové situace. A to je impérium, které neupadlo. Zvlášť pokud dojde k jeho další expanzi mimo planetu.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

Translate