Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 87

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 4. 4. 2014 19:38 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Západ a Rusko: naděje není strategie

Reakce na důležitý názor zveřejněný deníkem the Washington post. Je potřeba být antiruský, antieuroasijský a antiputinský.

Přední americké médium – veřejné mínění tvorné noviny Washington post se pustilo do západní politiky vůči Rusku. Tento komentář by se možná dal považovat za jeden ze začátků nové éry a je nutno říct, že byl povšimnout i u nás. Washington post přichází s tezí, že Rusko je nositelem nového světového hnutí, které se stává protiváhou západní demokracie. Rusko se staví do čela zemí, které jsou nepřátelské Západu. Rusko jde otevřeně silou proti NATO a EU a má úspěch. V roce 2015, chce Rusko založit Euroasijský svaz, který má mnohem větší územní ambice než měl SSSR. Rusko se stále více sbližuje s Čínou a Indií. Stejně jako za dob SSSR Rusko ideologicky působí na Evropu. Tentokrát však ne na levici, ale na pravici. Americké noviny bez servítku označují ty, kteří pochybují o demokratickém základu EU a samotné existenci EU za fašistické spojence Ruska, kteří jdou v čele ospravedlnění invaze na Krym. Společně s Putinem vedou tažením proti menšinám. V EU teď budou volby a je možné, že vznikne ultrapravicový proruský politický blok. Podle WP je EU demoralizovaná a rozdělená a stává se opakem Euroasijského svazu. Noviny rovněž říkají, že doufat, že se Putin zastaví na Krymu, neznamená mít protiruskou strategii. Putinovy kroky je třeba předvídat a odvracet. Je omyl odmítat dlouhodobou konfrontaci s Ruskem. Může to poznamenat hodnoty, za které generace Američanů a Evropanů bojovaly.

Takový článek nemůže nechat nikoho chladným. Představa o dalším projektu, jako byla japonská zóna asijského rozkvětu, hitlerovská Třetí říše nebo Tábor míru a socialismu a to o Euroasijské federaci, je skutečně děsivá.

Je zajímavé, že si američtí komentátoři všimli, že ruská hrozba není jen hrozbou politickou, ale i ideologickou. To je důležité, protože existuje hodně lidí, kteří se tváří, jako, že ruská politika je racionální a logická a je to jen standardní boj za své zájmy, kterou údajně provádí každá země. Není. Je to jen další ideologický sen o světovládě. Rusko nyní ohrožuje celý svět. Pro jisté regiony je to stejné nebezpečí jako islamisté. A pro Česko dokonce větší. Islamistická hrozba naší zemi je minimální, ale ruská hrozba maximálně. Pro Čechy by mělo být Rusko větším nepřítelem než militantní islám.

Taky je zajímavé, že si Američané všimli Putinova ideologického působení v Evropě. Že si všimli, že tentokrát Rusko necílí na levici jako kdysi. Cílí na pravici. Já  to upozorňuji už dávno. Ano, jistě, že komunisté mají pro Rusko své sympatie, ale jejich nadšení pro Putina není tak horké, jak by se dalo čekat.  Zatímco proruské nadšení pravicových euroskeptických nacionalistů a populistů nezná mezí. V Česku je taková zvláštní specifická situace, že Rusko má sympatie i části socialistů, což je šokující, protože v Evropě jsou socialisté většinou proevropští. Ale stejně jako je pro Česko větší hrozbou Rusko než militantní islám, tak horší ruskou pátou kolonou než KSČM jsou v Česku příznivci extremní pravičáci, populističtí pravičáci a další nacionalisté. Samozřejmě, že ne všichni euroskeptici jsou ideologickými souputníky Putinského Ruska. Naopak mnoho odpůrců EU jsou taky odpůrci Putinovy politiky, protože kritizují EU, protože se obávají o demokracii a svobodu. A nikdo, kdo to myslí s demokracií a svobodou vážně se nemůže současné ruské politiky ani v nejmenším zastávat.

Dovolím-li si osobní postřeh, musím konstatovat, že mě mnoho lidí, s jejichž politickými názory jsem souhlasil nebo je respektoval, mě svým proruským postojem zklamalo a ztratilo mou úctu a respekt. Proruský postoj nejsem ochoten v žádném případě  tolerovat. Nikdy a za žádných okolností. Na druhou stranu jsem se ocitnul na jedné lodi s mnoha svým dosud plamennými názorovými odpůrci. Stále se lišíme v názorech na EU nebo na Sýrii, ale cítíme se součásti Západu a to je něco, čeho si naopak velice vážím.

Možnosti obyčejného občana, pisatele blogu zasahovat do věcí mezinárodní politiky jsou prakticky nulové. Přesto však lidem, kteří se cítí bezmocní vůči nové politické situaci, existují možnosti jak něco dělat. Můžeme se postavit v rámci slušné a demokratické diskuze postavit názorovým příznivcům Ruska. Ideologické páté koloně, o které píše Washington post. Proti všem těm netolerantním nacionalistů a rasistům. Jsme demokratická společnost a tyto lidi musíme tolerovat, pokud neporušují zákony, ale jejich názory ne. Nechat jejich nesmyslné názory bez oponentury, bez odezvy, je nemorální. Uznávám však, že to je obtížné. Zvažoval jsem kupříkladu reagovat na blogy názorových oponentů, ale přiznám se, že se nemohu přinutit tyto nesmysly číst. Prostě se mě nechce tím prokousávat. Často stačí přečíst jen titulek a je jasné, že dál číst netřeba. Snad se podaří najít způsob, jak vyvracet tyto bludy bez přímé a osobní konfrontace s jejich nositeli.

Slibuji, že se o to bez ustání budu snažit.

Ale vraťme se k zmiňovanému článku. Další významnou částí jsou zmínky o protiruské politice Západu. O tom, že si jen s nadějí, že Rusko nebude dál bláznit, nevystačíme. Je potřeba, aby si Západ zvykl na protiruskou politiku. Doba "konce dějin" skončila. Dějiny se zase vracejí, nejde sice ještě o plnou studenou válku, ale jde už zase o konfrontaci. A někdy je konfrontace správná a nutná. Když jsou ohroženy naše hodnoty, je potřeba přijít s konfrontací a bránit je. Doba konfrontace se vrací. Západ si to musí uvědomit a smířit se s tím. Jinak by byl ztracen. Je potřeba přijít s antirusismem, antiputinuismem a antieuroasiismem. Samozřejmě s rozumem. Například antirusismus se nesmí nikdy změnit v nějakou nacionální nenávist vůči Rusům. Ale to snad není třeba příznivcům západních hodnot ani říkat. Ale jen pro pořádek.

Stejně jako kdysi se naši předci postavili nacistům a porazili je, stejně jako se Západ postavil proti komunismu a porazil ho, stejně tak se musí postavit Putinské Euroasijské federaci, ať to bude reálný světový subjekt, nebo jen nějaká ideologie.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

17.září 1939 Sovětský svaz zaútočil na Polsko

17.září 1632 – bitva u Breitenfeldu (Třicetiletá válka – Švédská válka), v níž švédský král Gustav Adolf porazil rakouská vojska.