Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 79

Spřátelené weby

Poslední komentáře

U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...
Aviator - Komentář v Enfield M1917
Visualizace funkce pušky Lee Enfield:
Tady je visualizace s kompletním rozložením a znovusložením kulometu Browning M1919
Tady jsem narazil na visualizaci montáže a demontáže M16A1
Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 23. 11. 2009 20:12 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Izraelsko-ruské vztahy

SU byl prvním státem, který v roce 48 diplomaticky uznal stát Izrael (který na oplátku v roce 49 jako první uznal ČLR) , s kterým se do roku 51 pokoušel manipulovat   ... Když to MOW nevyšlo s Izraelem, manipulovala s Násirem (56-70), kterého po bravurním znárodnění Suezského průplavu (poté, co Západ nepůjčil Násirovi peníze na nákup zbraní, obstaral si jej tento v 7/56 z poplatků za průjezd  Kanálem) v roce 58 přesvědčila, aby vstoupil do protizápadního soustátí se „sesterskou“ Sýrií (což Násir učinil velmi neochotně) … .

Jak  MOW/MOSKVA ROZPOUTÁVALA  ARABSKO-IZRAELSKÉ VÁLKY

Za znárodnění Suezského průplavu byl Násir v roce 64 Chruščevem, jenž přiletěl do Egypta ,osobně  vyznamenán medajlí Hrdina SU a Leninovým řádem, třebaže důstojník Násir eg. „komunisty“  posílal do vězení …

V 5/67 Brežněv poslal Násirovi tajnou depeši (Násir v té době neměl vlastní zpravodajské zdroje), že Izrael hodlá napadnout Sýrii, a poradil mu, co má okamžitě učinit : požadovat odvolání vojáků OSN z izraelsko- egyptských hranic, a zablokovat strategickou Tiranskou úžinu, spojující Rudé moře s Akabským zálivem,námořní cestě, na které závisí i Jordánsko.  

Zablokování Tiranské úžiny bylo ze strany Egypta válečným aktem vůči Izraeli, námořní blokádou,která vedla k šestidenní válce, kterou tehdejší dvoumiliónový Izrael na třech frontách mistrovsky svedl proti  „spojeným“ blízkovýchodním arabským armádám ( v šestidenní válce bojovaly na syrské frontě irácké tankové divize, na egyptské frontě divize súdánské, a dobrovolníci ze všech arabských a muslimských zemí , zejm. z Pákistánu).

Izraelská taktika z šestidenní války se dodnes studuje na všech voj. akademiích …

Násir si Brežněvovu lest uvědomil hned po stažení modrých přileb, a jeho vztahy s MOW po šestidenní válce již nebyly tak „ vřelé“ ( zemřel na „infarkt“ v 52 letech 1970 na summitu arabských států) …

S novým eg. vůdcem MOW připravovala novou arabsko-iz. válku : před říjnovou jomkippurskou válkou v roce 73 byly rodiny sov. voj. poradců z Egypta a Sýrie odsunuty na jaře 73.

 V 6/73 probíhaly obří egyptské námořní manévry, Tsahal zmobilizoval jednu divizi záložníků.V létě 73 z Egypta a Sýrie odjeli sov. voj. poradci, zůstali jen sov. stíhací piloti, sov. obsluha protiraketové obrany a sov. posádky ponorek.

MOW si pro nový arabský vpád do Izraele vybrala ideální den :  den Velkého Odpuštění/ Jom Kippur, státní svátek, kdy byl celý Izrael ochromen, protože nejezdily vlaky, autobusy, nevysílal rozhlas ani TV , a všichni Židé byli shromážděni v synagogách  …

Zatímco eg. jednotky překročily Kanál a syrské tankové divize se valily z Golanských výšin , iz. autobusy iz. záložníky sbíraly přímo ze synagog …

Navzdory několikaleté přípravě , kterou této překvapivé „BlitzKrieg“  sov.  genštáb v MOW věnoval, navzdory početní převaze iráckých a syrských tankových divizí, jednotky Tsahelu za 18 dní stály 101 km od Káhiry …Divizi Ariela Šarona dělila od Káhiry jen skupinka čtyř eg. tanků T-72, zatímco Damašek byl na dostřel iz. dělostřelectva …

IZRAELSKO-RUSKÉ VZTAHY ZA PUTINA

V 10/91  Izrael a Rusko opětovně navázaly diplomatické styky, se SU přerušené v roce 53.

V současné době má MOW , kromě ambasády v Tel Avivu, konzulát ve vojensky strategickém přístavu Haifa, a Izrael v Jekatěrinburgu (bývalý sov. Sverdlovsk).

Pod taktovkou Putina MOW často vystupovala jako prostředník mezi Pekingem a Tel Avivem, a společně s Izraelci chystala do Číny dodávat letecké elektronické systémy, což Washington Putinovi překazil (Washington nechtěl ani na tureckém trhu vidět rusko-izraelský vrtulník Kamov Ka-50 Erdogan, trnem v oku mu byl i rusko-iz. voj. kontrakt,podle kterého měl Izrael „vylepšit“  tři ruské letouny typu „Phalcon“, které si objednala Indie  )  …

Spolupráce s Pekingem již po 28 let jen kvete, jak o tom svědčí nedávno zavedená pravidelná letecká linka El-Al do Číny, pravidelné návštěvy čínských voj. hodnostářů do Izraele, a izraelských do Číny .vyjádření čínského velvyslance pro iz. tisk, či dohoda o hosp. spolupráci v objemu 200 mil. dolarů podepsaná v roce 08 mezi iz. vládou a provincií Jiangsu (celkový roční objem iz.- čínské spolupráce činí 4,5 mld dolarů, z toho většinu zabírají voj. kontrakty ) , a naopak Izrael stále více přitahuje čínské nadnárodní firmy.  

S nástupem Putina se rusko-izraelská voj. spolupráce znatelně prohloubila (pod pláštíkem boje proti terorismu si oba státy bezprecedentně vyměnily na nejrůznějších seminářích nejrůznější citlivé informace) , a to navzdory tomu, že Putin opětovně povolil uzdu ruskému vojensko-průmyslovému kolosu, a vyzval jej k bezuzdnému exportu ruské nejmodernější techniky na BV, zejména do Sýrie,a libanonskému  Hezbolláhu, za které účty obvykle platí Teherán (ruské protitankové střely dokonale ničily iz. tanky za jeho posledního tažení do Libanonu) …

Navíc MOW jako jediná udržuje oficiální kontakty s pal. Hamasem,kterému rovněž dodává zbraně (proč by tudíž Izrael nemohl vyzbrojovat Gruzii)  .

Tel Aviv má však pevné nervy z dodávek US voj. techniky do „spřátelených“ arabských zemí, a je přesvědčen, že Putin ani po své intervenci v Gruzii nepřekročí „červenou čáru“ , a nedodá Sýrii své nejmodernější rakety typu země-země  Iskander s doletem 300km (téměř přes celé území Izraele) , ani protiletecké rakety S-300, obdoba US raket Patriot , které by Izraeli znemožnily, aby patřičně odpověděl na útok raketami Iskander , třebaže po rusko-gruz. válce ministr zahraničí Sergej Lavrov Izraeli tímto hrozil(MOW Damašku po ruské intervenci v Gruzii za několik mld dolarů prodala bitevní stíhačky MIG-31 s doletem 700 km , schopné zasáhnout svými raketami cíl v dosahu 200 km ) …  

Bašír Asád , jenž ve svém paláci radostně přijímá  polit. šéfa Hamasu Chálida Mešála, se nedostatek kvality tudíž snaží dohnat kvantitou nakupované ruské voj. techniky , ročně Damašek nakupuje ruské zbraně ve výši 1.5 mld dolarů, a Teherán by údajně byl ochoten jít až na částku 5 mld dolarů ...

Po ruské intervenci v Gruzii se vztahy MOW a Tel Avivu prudce zhoršily (MOW v rámci logiky „nepřítel mého nepřítele  je mým přítelem“ Izrael „potrestala“ dalším „ sblížením“ se Sýrií,  kterou považuje za své předsunuté blízkovýchodní stanoviště, proto Putin anuloval syrský dluh ve výši 14.5 mld dolarů za syrský přístav Tartus coby rus. námořní základnu , a nebylo by překvapením, kdyby MOW  „ per procura „ zorganizovala další arabsko-izraelskou „ šestidenní“ válku jako svého času do této války proti Izraeli Brežněv dotlačil Násira (také Tel Aviv prohlašuje, že se BašírAsád, za pomoci Teheránu a MOW , připravuje na opětovné připojení Golanských výšin k Sýrii novou „šestidenní“ válkou) …  

Shrneme-li, rusko-izraelské vztahy z období Putinovy éry se nejlépe dají charakterizovat jako chaotické : na straně Izraele k tomu přispívají privilegované vztahy s Washingtonem, na straně MOW privilegované vztahy s Damaškem .Přesto Izrael, zejména za Obamy, bude Rusko potřebovat, tvrdí mnozí iz. armádní velitelé, kteří jsou pro ještě větší voj. spolupráci s Čínou  (jeden z nich má čínské předky) a s Ruskem …  

Izraelská role v gruzínské armádě k vytvoření strategické osy MOW-Tel Aviv také nepřispěla : již počátkem roku 08 Izrael , v důsledku silných ruských protestů, musel omezit dodávky „útočných“systémů do Gruzie, a přesně týden před gruzínským „zákrokem“ v Jižní Osetii, Izrael , na určitou dobu, přerušil s Tbilisi veškerou voj. spolupráci, aby do konfliktu nebyl zapleten.

Gruzínskou armádu, jejíž ministr obrany mluví perfektně hebrejsky, protože je etnickým Židem , ( stejně tak gruzínský ministr pro integraci) , zaplavili nejen oficiální izraelští (a turečtí) voj. poradci ( asi 1.000 izraelských) , ale výcvik, včetně zpravodajský,  elitním jednotkám gruzínské armády poskytlo i několik stovek iz. soukromých bezpečnostních agentur .

Tbilisi nakoupila v Izraeli voj. techniku, zejména elektronickou, a strategicky  s Izraelem spolupracuje v oblasti bezpilotních letounů, střel a systémů nočního vidění …
Odhaduje se, že Tbilisi nakupuje v Izraeli voj. techniku za 250 mil. dolarů ročně, což je samozřejmě , vzhledem k voj. cenzuře, částka silně podhodnocená .

To, že Ehud Olmert na usmířenou odjel do Ruska se smlouvou podepsanou iz. ministrem financí, která ruskému státu po dlouholetých hořkých sporech vrátila jednu vzácnou relikvii ruské carské rodiny, cennou a rozlehlou carskou nemovitost ležící přímo v srdci Jeruzaléma, Sergejův palác (pojmenovaný na počest syna cara Alexandra II) , Moskvě asi nebude stačit (třebaže ona nemovitost pro rus. tajné služby  má nejen historickou a sentimentální hodnotu) …

Po intervenci v Gruzii Putin okázale odmítl přijet do Jeruzaléma tuto smlouvu na slavnostní ceremonii podepsat, a ani média jí tudíž nevěnovala žádnou pozornost .

Izrael se v Gruzii horlivě angažuje z jednoho prostého strategického důvodu : Izrael využívá anglosaský ropovod BTC (Baku –Tbilisi-Ceyhan) procházející Turkmenistánem, Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem. Izraelská voj. přítomnost v Gruzii, paralelně s americkou, má být protiváhou a odstrašením pro případné ruské plány převzít Gruzii pod svoji kontrolu.

O to více, že geopolitický cíl Ruska se od dob cara Mikuláše I (1854)  nezměnil : Rusko potřebuje přístup k teplým mořím , aby lépe kontrolovalo východoevropské a blízkovýchodní  hranice …

Tel Aviv jako hlavní dodavatel zbraní Gruzie však Putina od sebe neodpudil, jak dokazuje prohlášení rus. náčelníka genštábu (od 6/08) Nikolaje Makarova (bývalého Putinova kolegy z Dráždˇan , který jej hned po svém jmenování do funkce premiéra v 8/99 povýšil na velitele moskevského voj. okruhu) z 11/08, že přes protesty Washingtonu  „ Rusko nakoupí iz. bezpilotní letouny „ ….  

(V současné době  má Izrael daleko větší problém : MOW  voj. angažovanost Tel Avivu v Gruzii zkousla, zato Ankara, „choulostivý“  a nenahraditelný spojenec Tel Avivu na BV ( s Jordánskem a Egyptem Tel Aviv udržuje „ mrazivé separátní mírové vztahy“ , //třebaže spolu  s bohatými  monarchiemi Perského zálivu  Káhira a Ammán de facto podporují Izrael, jako svého nepřímého žoldnéře,  proti Teheránu ,Hezbolláhu a Hamasu//  zatímco již osmanské impérium  nad Židy drželo ochrannou ruku, a Izrael neměl od svého vzniku s TR vážnější problémy) ,  nezkousla iz. zimní ofenzívu v Gaze, a v 10/09 odmítla iz. účast na leteckých manévrech  NATO v Anatolii , takže tyto byly nakonec zrušeny …

Izrael si Ankaru, která od roku 96, kdy podepsala s Izraelem doh. o voj. spolupráci ( v boji proti Kurdské straně pracujících/PKK na oplátku za to, že iz. stíhačky mohou cvičit na anatolské základně Konya) , není u svých blízkovýchodních sousedů oblíbená, starostlivě hýčkal, a nejenže vymazal ze svého diplomatického slovníku slova arménská genocida, ale dokonce i lobbuje ve Washingtonu, aby US Kongres učinil to samé …   (Na druhou stranu, funkce „ četníka“ , kterou Izrael vykonává nad Teheránem, Ankaru nepohoršuje, ba naopak).  

MOW promyšleně zneklidňuje Izrael svoji spoluprácí s Teheránem v oblasti jaderné „energetiky „, zejm. její smlouva s Teheránem o tom, že vyhořelé jad. palivo z bušírské elektrárny bude dopravováno do Ruska k recyklaci, „čímž  budou veškeré bezpečnostní problémy s jad. energetikou Teheránu“, podle MOW, „vyřešeny“, Tel Aviv v 2/05  pořádně nadzvedla ze židle .

Putin tuto smlouvu osobně vysvětloval při své návštěvě v Tel Avivu v 4/05, kdy pro jistotu ještě navštívil sunnitský Egypt.

Svojí spoluprácí s Teheránem (a svojí geopolitickou polohou) MOW  posiluje svoji roli strategického prostředníka mezi Teheránem a Izraelem (Ankara zase dělá Izraeli prostředníka s Damaškem)  …

Putin by si však přál hrát v Izraeli ( přes 20% iz. obyvatelstva dnes tvoří  přistěhovalci z Ruska, je to jediná ruská menšina na BV ) daleko větší roli, v energetice zejm. (Washington se postavil proti tomu, aby byl plynovod Bluestream protažen z TR do Izraele) , ale i v informatice a v telekomunikacích,, ale naráží zde na US odpor.

RUSKÉ PŘISTĚHOVALECTVÍ

Americký odpor proti  „ důvěrnější“  iz. - ruské spolupráci by v Izraeli v budoucnu mohli zlomit sem přistěhovalí ruští proputinovští oligarchové , jejichž mafie promyšleně skupují jeden izraelský podnik za druhým …  

Homo „sovětikus“  v Izraeli nebezpečně vítězí na všech frontách .

Proputinovští rusofonní „Izraelci“ v době ruských voleb propagují Putinovu stranu Jednotné Rusko i v Izraeli, zatímco izraelské strany se tyto rusofonní voliče snaží získat na svoji stranu a podbízejí se jim ( např. ve svých volebních kampaních kvůli „rusofonním Izraelcům“  bojují za  občanské sňatky , protože bývalí sovětští občané s izraelským  pasem trvají na civilním obřadu, a jezdí z tohoto důvodu uzavírat sňatky na Kypr … ) .

Již v roce 1970 KGB vypustila do Izraele  170.000  „spolupracujících“ Židů, tj. nikoliv nezkrotné disidenty typu Nathana Ščaranského …

V roce 1980 KGB vypustila do Izraele 12.000 Židů.

Této první „sovětské“ generaci  přistěhovalců se „líbil“ autoritativní Ariel Šaron, voják, jenž rozuměl rusky.

Nathan (Anatolij) Ščaranský *1948, sov. polit. vězeň vyměněný  v roce 86 v záp. BER za čsl.-sov. špióny Karla Koechera a jeho ženu Hanu (+ KGB vypustila do Izraele dalších 1.000 Židů) , se jako prvý pokusil v roce 96 sov. přistěhovalce zpolitizovat a zformovat ve stranu .

Rusofonní Izraelci mu naslouchali velmi vlažně, protože spíše než pro konzervativní hodnoty byli zapáleni pro sociální výhody,které  demagogicky nabízely levicové strany, přesto Ščaranský se svojí rusofonně etnickou stranou Israel Ba-Alya získal sedm poslaneckých křesel .

Ščaranský nakonec skončil v Likudu, se kterým se jeho strana v roce 03 sloučila, ale své ministerské funkce se vzdal poté, co Šaron nařídil iz. armádě, aby se stáhla z Gazy, rozhodnutí, kterému naopak zatleskal jeden milión rusofonních Izraelců, kteří tvrdě podporují separaci/“segregaci“  nearabských a arabských Izraelců , jinými slovy etnické vyčištění Izraele od Arabů s izraelským pasem, a za svého guru v tomto cíli považují současného iz. ministra zahraničí Avigdora  Liebermana, původem z Moldávie, jenž  k tomuto účelu založil v roce 99 vlastní stranu, která ve volbách z roku 06 obdržela 11 poslaneckých křesel  ….

Právě bývalý sovětský rodák Avigdor Lieberman, jenž si s Putinem tyká,  neodbytně prosazuje změnu iz. strategického spojenectví, jakým směrem není těžké uhodnout : Lieberman prosazuje, aby se Tel Aviv přeorientoval z Washingtonu na Moskvu …

Navzdory pokřiku levicového tisku, iz. policie v roce 08 uzavřela jako bezpředmětné tříleté vyšetřování Liebermana pro praní špinavých peněz, vydírání, podvody,a maření vyšetřování …

I Tel Aviv má své Quislingy …  

Iz. vláda poskytovala přistěhovalcům z postsovětského prostoru peníze na ubytování a stravu, pomáhala jim najít práci , zajištˇovala  jim kurzy hebrejštiny, a školy, které jejich dětem umožňovaly přejít z ruštiny na hebrejštinu. Na rozdíl od jiných přistěhovalců, kteří proces adaptace musí zvládnout do šesti měsíců, na přistěhovalce z postsovětského prostoru nikdo netlačí.

Jelikož Rusové žijí v ruských komunitách, nemají zájem se učit hebrejsky , a iz. stát jim vyšel vstříc do té míry, že je v určitých veřejných sektorech ruština povoleným úředním jazykem . Vznikly zde ruské knihovny, vydávají se ruské listy (jeden s příznačným názvem Naša Strana), jeden TV kanál vysílá v ruštině a taktéž jedna rozhlasová stanice , mj. proto, že obě velké iz. strany usilují získat na svoji stranu rusofonní, spíše levicové,  voliče  …

Během voleb Šimon Peres svého času pronášel průpovídky v ruštině, a Jitzhak Rabin neustále připomínal své ruské předky …

Rusové se tak v iz. volbách stávají pověstným jazýčkem na vahách, a svou masovou podporou Strany práce v podstatě usnadnili dohody z Oslo (93) …  

Rusové se usazují ve městech v ruských čtvrtích. Přístavní město Ašdod je zpola ruské a zpola marocké ( je-li starosta „Maročan“ , je jeho zástupce Rus, a naopak ), a město Béersheva Rusové téměř ovládli.

Ruskou čtvrtˇ v Jeruzalémě ovládli přistěhovalci z MOW a z Petrohradu, přistěhovalci ze středoasijských postsovětských republik žijí v Tel Avivu, a  v přístavu Haifa rusofonní menšina pochází z oblasti Charkova.

Počáteční nadšení starousedlíků vystřídalo dnešní pobouření : Rusové jsou všude, připravují starousedlíky o práci, o byty . Podle ankety z roku 94 nechtěli starousedlíci mít ruské přistěhovalce za své sousedy. Považují je za mafiány a organizátory prostituce. Ruští přistěhovalci se vyjádřili ještě výstižněji :“ V Rusku nám nadávali do Židů, v Izraeli nám nadávají do Rusů. Opět jsme občany jen druhé kategorie …“  

Izrael se navíc stal oblíbenou destinací ruských turistů, a po zrušení víz z léta 08 ruští turisté jako kobylky zaplavili celý Izrael  (bezvízový styk byl vzápětí ohrožen rus. intervencí v Gruzii) …

Ruští židovští přistěhovalci přijeli počátkem 20.stol. do Země Zaslíbené s ruskými knihami a s ruskou mentalitou,  ale na rozdíl od sovětských Židů se sovětským „kulturním“ cítěním ateistů, kteří jsou Židé jen podle etnických kořenů (pro získání izraelského občanství stačí prokázat jednoho židovského rodiče/prarodiče) , byli ti první nositeli sionistického snu, uměli hebrejsky, a  své děti ruštinu již záměrně neučili (zatímco dnešní Židé přistěhovalí z Ruska by pravděpodobně od Putina přijali i „duální“ ruské občanství, navíc podle rabínů 55% rusofonních Židů nejsou Židé, protože nemají židovskou matku, a vzhledem k jejich laicismu,  žijí v Izraeli tak, jako žili v Rusku, tj. neslaví židovské svátky).

Po pogromech v carském Rusku z let 1881-2 dorazilo do Palestiny přes 25.000 Židů z Ruska a Rumunska . Po dalších masových pogromech v letech 1904-1914 uprchlo do Palestiny přes 35.000 rus. a polských Židů, mezi nimi v roce 1906 dorazil z polského území carským Ruskem okupovaného i Ben Gurion.

Při třetí vlně pogromů v letech 1914 –1923 dorazilo do Palestiny 40.000 rus. a polských Židů z Ukrajiny a Běloruska.

Někteří z nich položili základy budoucího iz. státu – založili banky, nemocnice, nemocniční pojištˇovny, hebrejský deník Davar (+ banku Hapoalim Katznelson Berl z Běloruska) , hebrejské Vysoké učení technické Technion, kibuce   /společné zemědělské komuny, dělnický spolek Histadrout/ Hagana …  Imber Naftali Hetz z Ruska zkomponoval izraelskou hymnu Tikva. Eliezer Kaplan z Ruska , pokladník Židovské agentury z 20.let , se stal prvním ministrem financí iz. státu/48-50.

Izraelská premiérka Golda Meir ( 69-74 ) se do Izraele přistěhovala v roce 1912 z Ukrajiny.

1990 se do Izraele ze SU odstěhovalo 185.000 Židů, v roce 91 150.000 Židů, a v rozmezí let 92-97 60.000 Židů ročně .

Od roku 98 přistěhovalectví z postsovětského prostoru kleslo na 12.000 –6.000 lidí  ročně, a od roku 06 je tendence opačná : tisíce rusofonních Židů z Izraele emigrují – v drtivé většině do Kanady, západní „kopie“ Ruska .

V Kanadě vychází 20 listů a časopisů v ruštině, několik TV kanálů vysílá v ruštině, pro děti ruských přistěhovalců zde fungují rusko-anglické školy. Nejvíce Rusů, 200.000 žije v CAN ve městě Toronto.

Většina Rusů přistěhovalých do CAN sem dorazila z Izraele (V prvých vlnách postsovětské emigrace do Izraele šlo většinou o vysokoškoláky, vědce, inženýry, architekty, lékaře,zubaře, zdravotní sestry, přičemž nešlo vždy o profese, které Izrael potřeboval,a končili na akademických institucích, kde jejich malý plat dotoval stát   … ).

Druhým státem, do kterého emigrují izraelští Židé ruského původu je Německo, kde tvoří významnou komunitu v Düsseldorfu . Část ruských Židů se z Izraele vrací zpátky do Ruska.

Mluvčí evropské diplomacie Javier Solana 21.10.09 v Jeruzalémě před iz.politickými a obchodními kruhy prohlásil, že „ Izrael je evropštější než Chorvatsko, a je členem EU, aniž by byl členem jejích institucí …“

Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

25.srpna 1039 – Břetislav I. nechal převést ostatky sv. Vojtěcha z Hnězdna do Prahy

25.srpna 1920 Končí Bitva u Varšavy někdy označovaná jako Zázrak na Visle.

25.srpna 1756 – Prusové vpadli do Saska, čímž byla zahájena Sedmiletá válka. Pruský král chtěl získat na Rakousku Slezsko, čehož také 15.2. 1763 v Míru v Hubertsburgu dosáhl.

25.srpna 1941 byl u Messinské úžiny ponorkou HMS Triumph poškozen těžký křižník Bolzano.