Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 59

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 12. 4. 2011 17:42 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Průmyslová špionáž II – Francie/EU stále bez koncepce

V době nelítostné války o ekonomické informace se sběr a analýza ekonomických informací o konkurenčních firmách a jejich zaměstnancích, alias rány pod pás,  stejně jako provozování žoldnéřských firem , stalo jednou z nejvýnosnějších živností ( od 200 do 5.000 euro za informaci získanou jakýmkoliv způsobem, např. ilegálním odposlechem či hackerstvím +  zhruba 100 euro na hodinu) , do které se přeskupili bývalí policisté a bývalí soukromí detektivové, které již nebavilo „špehovat“ partnery/partnerky žárlivých manželských dvojic …

Soukromé ekonomické zpravodajství upravuje francouzský zákon z roku 83, Augiášův chlév v tomto oboru však nevymetla ani novelizace z roku 03.

Agentury ekonomického zpravodajství zastřešuje FEPIE/Fédération des professionnels de l´intelligence économique .

Nebezpečné známosti

Ve Francii bylo již několik vyšších policejních důstojníků obžalováno z prodávání informací soukromým zpravodajským firmám, ve skandálu z 3/08 figurovalo uplácející zpravodajské oddělení francouzské firmy Total, která za informace ( mj. kopie z bankovních výpisů) poskytovala peníze jistému policejnímu diviznímu komisaři …

Nejen Total, tiskem proletěla i jména průmyslového holdingu Bolloré, mediálního konglomerátu Vivendi, či šéfa největšího francouzského zaměstnavatelského svazu  Medef, Laurence Parisova, kteří si všichni “ policejní špióny“ najímali …

V 5/08 stanul před soudem za „kšeftování s vlivem“  bývalý šéf policejního zpravodajství/RG Alain Parat ,  v roce 88 od policie propuštěn pro korupci …

L´Express z 5/08 uveřejnil další případ, který se týkal mluvčího LCR, pohrobku bývalé trockistické Komunistické ligy ze IV. Internacionály, která byla ve Francii v roce 73 jako extrémistická zakázaná, aby se v roce 74 objevila  jako LCR/Ligue Communiste Révolutionnaire – v roce 09 se rozpustila, a splynula s Novou protikapitalistickou stranou …

LCR zlepšila své vztahy s FKS poté, co se šéfem FKS stala Buffetová, a do voleb vyrážela společně s další trockistickou stranou Dělnický boj/Lutte Ouvriere, a se Stranou pracujících/Parti des Travailleurs , čímž v roce 07 ultralevicové straničky získaly přes 10% hlasů, Olivier Besancenot jako prezidentský kandidát získal v roce 07 4.25% hlasů …

Mluvčími LCR byli dva bývalí členové europarlamentu, posledním mluvčím byl prezidentský kandidát LCR z roku 02 + 07 výše zmíněný Olivier Besancenot, jenž sebe a svoji rodinu v 5/08 prohlásil za „sledovanou“ s tím, že jistá soukromá zpravodajská agentura jeho rodině kontroluje bankovní účty …

O nebezpečných známostech mezi detektivy soukromých agentur ekonomické špionáže a policisty/úředníky, či podivném obojakém postoji DST francouzská média popsala tuny papíru, přesto zájem o tento sektor z řad bývalých policistů , u nichž majitelé agentur oceňují především jejich diáře s kontakty na policii, je neutuchající – ročně v Paříži/PAR přibývá 20 soukromých agentur ekonomického zpravodajství, 40 dalším policie registraci zamítne  …

Na francouzském trhu vládnou dvě obří agentury soukromého zpravodajství, provádějící „kartografii“ trhu, americká Kroll a francouzská GEOS, založená v roce 98, která do svých řad rekrutuje bývalý management DGSE ( šéf GEOS je bývalý agent DGSE Stéphane Gerardin, jeho asistentem je bývalý funkcionář četnictva Philippe Legorjus),  exDST,exRAID/pořádková policie proti občanským nepokojům, či bývalé pracovníky ministerstva zahraničí  …

Další významnou agenturou tohoto druhu je SNARP , šéfem do roku 010 byl Samuel Mythus, či v roce 97 založená CEIS/Compagnie européenne d´intelligence stratégique, či STRATCO, dříve poloveřejná filiálka DCI/Défense Conseil International …

Šéf uznávané Risk and Co., Bruno Delamotte, v roce 09 vydal knihu Zákulisí ekonomického zpravodajství/Les Coulisses de l´i. é., v níž odhaluje některé kauzy, a apeluje na francouzský stát, aby si konečně udělal jasno, přestal se chovat pokrytecky a přijal na poli ekonomické špionáže účinnou strategii,  která bude s to čelit anglosaským agenturám a ochrání francouzský průmysl před příliš dotěrnými zraky   …

Ze státní sféry má ekonomické zpravodajství v náplni práce DCRI.

Na rozdíl od geopolitického či vojenského zpravodajství je ekonomické zpravodajství zaostřeno na hospodářské zpravodajství v době války a průmyslovou špionáž v době míru , jak ilustruje kauza z počátku 90.let, kdy jistý pan Lopez z US firmy General Motors/GM odešel pracovat pro Volkswagen, načež GM obvinily management VW z průmyslové špionáže, protože „ pan Lopez si do svého nového pracovního místa odnesl i konstrukční plány GM „ …

Hospodářská špionáž hrála roli již za válek Říma proti mocnému Kartágu, za španělského impéria ze 16.st.  proti jeho obchodním rivalům (UK, Portugalsko a Nizozemí) , či v merkantilistickém nizozemském impériu …

Ekonomické zpravodajství v 15.-18.st. přispělo k úspěchu svobodných městských států Benátek či Antverp …

Francie průmyslovou špionáž provozovala za Ludvíka XV z jiného důvodu – aby dohnala svoji průmyslovou zaostalost zejména za Británií …

Za napoleonských válek ekonomické zpravodajství v době vzájemných  námořních blokád stouplo na ceně, za 1.sv.války bylo již pro hlavní protagonisty neodmyslitelné, a vzájemné propojení dezinformací vojenského a ekonomického rázu dostávalo až groteskní podobu,

Např. při střetu německé a britské/UK floty na širém moři před Malvínskými ostrovy v 12/1914 britské zpravodajské služby obratně využily časové mezery, než se zpráva o bitvě objevila v tisku, a Londýnská burza na jejich popud vypustila dezinformaci, že Britové v bitvě prohráli - na následném zhroucení kurzů v námořní dopravě tak Britové nesmírně vydělali ( viz Christian Harbulot La machine de guerre économique z roku 92) …

Německo hledalo pro svůj průmyslový boom  nové životní prostory, proto jeho ekonomická špionáž byla nejagresívnější – využívalo nejen otevřené zdroje, ale i banky, pojištˇovny , obchodní společnosti …

Ani dnes Francie nedokáže překonat německé průmyslové lobby v Bruselu .

Japonci paradoxně strategii ekonomického zpravodajství do puntíku okopírovali od britské zpravodajské služby, která do ní od 19.stol. rekrutovala nejnadanější příslušníky britské aristokracie a studenty UK univerzit, kteří brázdili v diplomatických ad hoc misích, či jako sportovci či obchodníci  celý svět, sbírali informace a svému zaměstnanci posílali sáhodlouhé zprávy ( viz cestopisné knihy Antona Zischky von Trochnova, např. Japonsko ve světě/dans le monde ), či naopak publikovali dezinformační články …

Je to svět tiché sabotáže a diskrétního vydírání : zatímco japonské podniky po 2.sv. válce bezohlednými způsoby pronikaly na US trh, japonská obchodní expanze byla pro US média přísným tabu , jinak Japonci okamžitě sehráli roli obětního beránka ,kterého chtějí US opět nechat vykrvácet.

Toto psychologické vydírání v podstatě trvalo až do 1/93, kdy US ministr zahraničí Warren Christopher prohlásil, že „  je načase, aby byla US bezpečnostní ekonomická politika nadřazena zájmům zahraniční politiky, protože vojenský spojenec může být současně ekonomickým nepřítelem  „ …

US tvrdí, že na průmyslový vrchol se chudé Japonsko dostalo jen díky tomu, že průmyslovou špionáž učinilo srdcem svého ekonomického rozvoje …

Clintonova vláda tak jako první vypracovala National Industrial Security Programme/NISP pro získávání zpravodajství, manipulaci s ním a pro ovlivňování konkurentů (stejně mj. Čína, Jižní Korea, Rusko) …

Ofenzivní strategie US ekonomického zpravodajství byla završena požadavkem jistého senátora , jenž 25.1.95 požadoval doplněk k paragrafu 577 zákona o ekonomickém zpravodajství ve znění, že „ krádež, zadržení a jiný převod  důvěrných informací ekonomického rázu US zpravodajskými agenturami nejsou porušením jakéhokoliv US zákona „ …

Stvořitel Páté republiky Charles de Gaulle/CHDG  v roce 69 odešel do politického ústraní, aniž stačil podrobněji narýsovat svoji představu třetí cesty mezi atlantismem a komunismem, kdy jeho velkým přáním bylo vrátit francouzskému státu jeho velmocenské postavení, o které přišel v 6/40 .

Osamělý boj CHDG proti US nadvládě a jeho kritika US války ve Vietnamu, prosazování silného franku vůči dolaru, a jeho veřejné výzvy za připojení provincie Quebec k Francii, mu nepřineslo velký potlesk ani ze strany Francouzů …

CHDG byl přesto jediným prezidentem, jenž dokázal formulovat doktrínu o velmocenském postavení Francie (jaderná velmoc, nezávislá zahraniční politika), všichni ostatní prezidenti si jen plácali bábovičky na písečku EU, ale  strategicky myslet nedokázali …

Za studené války v západní společnosti platilo tabu , které zakazovalo zmiňovat se o ekonomické válce, které se Západ mezi sebou oddával, např. US koncem 40.let neváhaly agresivně odstrčit od  blízkovýchodních ropných ložisek Británii …

US sójové lobby již  v roce 45 dobylo světové trhy s krmivem pro dobytek, a na evropském trhu jeho ekonomické zpravodajství démonizovalo konkurenta americké sóji – rostlinu vlčí bob tím, že jí Američané přezdívali „rostlina Adolfa Hitlera“  …

V západním Německu se musela přestat pěstovat, ale pěstovala se dál v NDR a v PL, kde po pádu berlínské kremelské kliky podniky , které se zabývaly její úpravou , byly všechny do jednoho zavčas skoupeny americkými firmami, jejichž šéfové důrazně upřesnili, že touto „zlou“ rostlinou se dobytek krmit nesmí, takže US sójová sága dál pokračuje …

Mezitím špionážní sítě Kremlu systematicky plenily západní technologické know-how , jak např. v roce 80/81 , díky přeběhnutí jednoho kremelského agenta označovaného jako „ Farewell“, ukázala  ze strany DGSE rozkrytá sovětská sítˇprůmyslové špionáže …

Bolševický SU již od 20.let minulého století vyzýval v rámci Třetí Internacionály „bratrské“ delegáty z kapitalistických zemí, aby vytvářeli v západních průmyslových podnicích odborová hnutí, ale aby se neomezovali jen na odborářskou agitaci, nýbrž aby aktivně prováděli průmyslovou špionáž , bez které by se klíčící bolševický vojensko-průmyslový komplex nepostavil na nohy …

S nástupem globalizace stoupl význam paralelních /parazitujících ekonomik, které představují nebezpečné tržní  „džungle “ (  obchod mj.  se zbraněmi, s narkotiky, s pašovaným zbožím, s lidskými orgány, s bílým masem, praní špinavých peněz ) …

 (pokr. Průmyslové špionáže aneb diplomacie krokodýlů)

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.října 1882 se narodil Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel německý polní maršál popravený 16. října 1946 za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

22.října 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem