Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 68

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 20. 4. 2011 17:53 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Břidlicový plyn III , Aralské jezero a Pentagon

Francouzská vláda pod tlakem nevole veřejného mínění, zejména ze strany pěstitelů vinné révy, lovců ukájejících se v lovu zvěře, rybářů, a podnikatelů v sektoru turistiky, „ obrátila „, a 13.4.011 zakázala veškerý průzkum a těžbu břidlicového plynu a břidlicového oleje.

Zrušila tak tři licence, které v 3/010 ve veškeré tichosti ministr pro životní prostředí Jean-Louis Borloo vydal firmě Total a texaské Schuepbach Energy, přidružené ke GDF Suez , s odůvodněním, že „ současné technologie těžby mají tvrdý dopad na životní prostředí a znečištění podzemních vod  „ …

Oči prospektorů břidlicového plynu se upírají na pobřežní oblasti Kolumbie, Ekvádoru a Peru, z druhé strany na brazilskou pánev Amazonky, na jihovýchodní Austrálii, oblast kolem Wallaceovy linie, jihozápadní čínská pohoří, íránskou a anatolskou plošinu, Kavkaz a Středomořskou pánev, oblasti, ve kterých by těžba ohrozila 50% flóry a 42% fauny …

V Evropě jsou již těžební studny navrtány ve Švédsku, Německu a v Polsku.

US počítají s tím, že těžbou břidlicového plynu se v sektoru plynu k roku 030 stanou soběstačnými.

Zastánci těžby ve Francii poukazují na to, že za rok 010 Francie za dovoz ropy zaplatila 36 mld euro, za plyn 10 mld …

Dusík/Azot (bez života)

14.4.011 proběhla ve Skotsku mezinárodní konference , na níž se mj. probírala studie vypracovaná edingburghským Ústavem pro ekologii a hydrologii , která uvádí, že dusíkatá hnojiva způsobují EU škody ve výši 320 mld euro ročně.

Studie uvádí, že 10 miliónů Evropanů žije v oblastech, kde úroveň nitrátů v podzemních vodách překračuje stanovenou normu.

Znečištění ovzduší používáním práškových dusíkatých hnojiv způsobilo respirační choroby mnoha lidem, nemluvě již o zelených řasách, které se plazí kolem  baltského a bretaňského pobřeží, a bují v Adriatickém moři.

Studie uvádí, že nejvíce amoniaku v ovzduší mají v Evropě oblasti s velkochovem dobytka - Pádská nížina, Bretagne a sever Francie, jižní Německo, střed Británie, Nizozemí a Dánsko.

V těchto oblastech úroveň organického dusíku pocházejícího z velkochovu dobytka, značně přesahuje maximálně přípustných 170 kg na hektar ročně …

Řešením je přestat s velkochovy, nejíst maso, a pokud ano, pořídit si do domácnosti vlastní krávu.

Aralské jezero

Aralské jezero, dříve čtvrté největší na světě,  je symbolem jedné z největších ekologických katastrof 20.století, a příkladem lidského, v tomto případě bolševického šílenství , kdy v důsledku poklesu jeho hladiny o 22 m,  se z 80% stalo mrtvou solnou pouští, na které je možno vidět vraky lodí, vedle kterých se s důstojnou melancholií procházejí velbloudi …

Po Aralském jezeře se plavily lodě převážející balíky bavlny z Uzbekistánu do kazašského přístavu Aralsk, odkud po železnici putovaly do Moskvy.

Lidé z oblasti Aralského jezera,  „ostrůvku hojnosti“   uprostřed „stepi hladu“ mezi Uzbekistánem a Kazachstánem, posílali bolševikům po železnici vagóny potravin , když jim za NEP (nová bolševická ekonomická politika částečně a dočasně povolující „soukromé“ vlastnictví  vyhlášená v 3/21 ) , bylo nejhůře , za což jim Lenin poděkoval dopisem …

Ve 40. letech zdejší muži odešli do války, zatímco ženy nastoupily na jejich rybářské bárky a  dennodenně za těžkou obživou vyplouvaly na moře, kde  uprostřed práce i rodily  …

Počátkem 50.let, kdy se jim otroci z gulagů rozšířili o německé válečné zajatce,  se bolševici rozhodli, že ryb již bylo dost, a umínili si přehradami a kanály změnit tok řek Syrdarja  a Amudarja, vlévajících se do Aralského jezera , jedna na severu přes Kazachstán, druhá na jihu přes Uzbekistán …

Na uměle zavlažované stepi , kterou pečlivě  „prosolovali“ hnojivy a pesticidy, začali pěstovat bavlnu a rýži .

Když se v druhé polovině 60.let místní obyvatelé začali podivovat, proč se jezero zmenšuje, sovětské úřady jim odvětily, že „ je vše v pořádku, atˇse neznepokojují, protože jezero se zmenšuje přesně podle plánu ÚV „ …

Rušný a prosperující kazašský přístav Aralsk přišel o vodu v roce 75, kdy spolu se ztrátou vody oblast v letech 75-85 postihlo i katastrofální sucho  …

Rybáři tak museli houfně odejít z míst svých předků za prací na východ k Balkašskému jezeru.

Po pádu SU se kazašský prezident v roce 92 obrátil o pomoc k OSN .

Odborníci přišli s nápadem vybudovat v severní části na kazašské straně 113km hráz, aby se voda ze Syrdarji beznadějně neztrácela v jižní části.

Hráz z písku, na kterou každý zdejší obyvatel přispíval jedním procentem z platu, byla vybudována v roce 96.

V roce 99 ji však smetla vichřice, které po vyschnutí jezera zdejší oblast pustoší.

Proto Kazachstán uzavřel dohodu se Světovou bankou, která mu na stavbu nové hráze z betonu poskytla 85 mil. dolarů. Hráz byla dostavena v roce 05, voda do této přehrazené časti do výše 12 m  natekla během 6 měsíců.

S vodou v jezeře se změnilo i podnebí, které je s vodou v zádech mnohem příjemnější než dřívější suchá léta o 50 stupňích Celsia , a třeskuté kruté zimy.

Zlepšila se i kvalita podzemních vod, jak dokazuje voda ze studní vyhloubených po roce 05, nicméně nezvykle velká kojenecká úmrtnost stále přetrvává .

Voda se však naplňuje velmi skromně (řeka do něj přivádí 10 mld krychlových metrů vody oproti dřívějším 60 mld) …

Kazachstán doufá, že se Aralsk stane znovu přístavem …

Uzbekistánská část, provincie Karakalpákistán  s bavlníkovými plantážemi, dopadla ještě hůře - sůl , pesticidy, hnojiva a průmyslové chemikálie zamořily podzemní vody, takže v Karakalpákistánu je jedna z nejvyšších kojeneckých úmrtností na světě, a rakovina spolu s anémií se stala běžnou chorobou, přičemž zdejší silné vichry, podle studie UNESCO, roznesou do vzdálenosti 300km 200.000 tun písku a kontaminované soli ročně.

Velký strach panuje kolem zdejšího bývalého sovětského střediska pro výzkum biologických zbraní na ostrově/od roku 02 poloostrově Vozrožděnija ve střední části Aralského jezera s hlavním městečkem Kantubek (dnes v troskách) .

Středisko, o němž přeběhlíci na Západ, včetně jednoho zdejšího šéfa, vyprávěli hrůzostrašné historky, zde bylo pro „vědce“ zřízeno v roce 48, poslední „vědci“ , jejichž úkolem bylo vymyslet, jak spóry, bacily a viry „přibalit“ do  vojenské techniky, z něho odešli v roce 89  s tím, že všechny toxiny v roce 88 „úspěšně“ zničili …

Údajně jsou zde v „životaschopném“  stavu stále skladovány již v prosakujících kontejnerech mj. spóry antraxu (středisko bylo největším skladištěm antraxu na světě), bacily moru, tyfu, neštovic, deroucí se na povrch, které zvířata po rozpadlém areálu pobíhající mohou šířit po okolí , třebaže na jaře 02 sem Pentagon vyslal svůj 113členný tým biochemiků, kteří v „humanitární“ akci za 5 miliónů dolarů odtud odvezli 200 tun antraxu  (kauza antrax v US vypukla týden po 9/11) …

US vraždící toxiny vyráběly do roku 72, kdy prezident Nixon podepsal zákon, na základě kterého musel Pentagon svůj sklad biologických zbraní zlikvidovat …

Obavy vyvolává i snaha Uzbekistánu těžit z pozůstatků Aralského jezera ropu a zemní plyn, což je důvod, proč se na osudu své části Aralského jezera  nepokouší nic změnit, třebaže oficiálně tvrdí, že „ v době , kdy se ve Střední Asii zvyšuje nouze o vodu, je nerealistické chtít naplnit Aralské jezero „    …

Viz také článek o Aralském jezeru v časopise Vesmír č.3/011.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)