Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 16

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 5. 9. 2013 20:16 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Jak se Německo vymklo US kontrole

Washington potřebuje podporu EU při řešení mnohých krizí : především  proti rozpínání se Číny, zatímco EU Čínu potřebuje proti US ... US vláda nezastírá, že má na evropské problémy vlastní názor : EU má podle ní jediný problém - nebere vážně vojenské výdaje, které by měly být daleko vyšší, a také by měla od základu přebudovat svoji ekonomiku podle anglosaského typu, a zcela změnit svoji imigrační politiku.

 V 2/05 byl US prezident poprvé v Bruselu přijat nejen v sídle NATO, ale i v  hlavních sídlech EU ( u předsedy Komise, výkonného prezidenta Rady a představitele EU pro zahraniční politiku, kde se setkal se šéfy evropských států a vlád ) - tyto evropské instituce by chtěly, aby jejich role při spolurozhodování NATO byla posílena, mj. používáním francouzštiny.

V rámci boje za používání francouzštiny Francie, Belgie a Lucembursko vypracovaly program, jak diplomaty, komisaře a funkcionáře přeorientovat na práci ve francouzštině – jsou posazováni do bruselských pracovních skupin bez tlumočníků, program je velmi úspěšný.

Setkání s US prezidentem předcházela prudká hádka mezi Komisí a Radou ( Komisi již navštívil předtím, ale jeho návštěva v Radě byla bezprecedentní ), ve které instituci bude Bush přijat : Bush, aby nikoho neurazil, oznámil, že jednoduše navštíví jednu instituci, a poté přejde přes ulici do druhé instituce ( nejprve navštívil Radu, kde čekalo 25 šéfů evropských států a vlád, poté přešel poobědvat do budovy Komise ) – nicméně k tomuto kompromisu bylo třeba dlouhého vyjednávání  mezi Radou a Komisí …

Lucemburský premiér, tehdy výkonný prezident unie, Jean-Claude Juncker, prohlásil, že „ kdyby komično zabíjelo, Brusel by byl posetý mrtvolami „ ...

Sídlo Komise bylo na celý den z bezpečnostních důvodů evakuováno – zaměstnancům bylo řečeno, atˇ pracují doma či jinde, že je to EU srdečně jedno.

Na tomto setkání s Bushem Juniorem nebyly nepříjemné věci na pořadu dne, tak jako nejsou nikdy v agendě jednání s navoskovaným Putinem, nicméně napjaté vztahy ostentativně vládly mezi Bushem a Schroederem (zatímco Putina ujištˇoval o své přízni k němu až za hrob ), jenž ještě před příjezdem Bushe ( třebaže Bush schůzku pojal jako „usmiřovací“ ) veřejně požadoval novou, a hlavně  jasnou definici transatlantických vztahů mezi EU a NATO, a mezi EU a Washingtonem, „ protože současná forma dialogu neodpovídá ani rostoucí geopolitické váze EU, ani novým  požadavkům transatlantické spolupráce “ .

NATO podle Schroedera nemůže být prioritním místem pro tyto vztahy (zpochybnil tak Američany ovládané NATO jako privilegované místo pro odvíjení těchto vztahů ), je třeba vytvořit jiné fórum , např. společný panel expertů mimo NATO ( tuto tezi okopíroval z Putinova projevu v Mnichově  )  ...

Bush mu odporoval, že NATO je životaschopné, a spolupráce s EU rovněž, a obvinil Berlín a Paříž, že chtějí přetvořit NATO do mini Rady bezpečnosti OSN.

Schroederův projev, stejně jako jeho rázné odsouzení US intervence v Iráku, naznačil, že Německo s Putinem v zádech radikálně změnilo svůj pohled na svoji mezinárodní úlohu.

Schroeder : “ Německo s pádem berlínské zdi ( a s nástupem Putina) hraje ve světě novou úlohu – jeho vojáci jsou na Balkáně a v Afghánistánu ( 7.000), takže Německo spoluzodpovídá za stabilitu a pořádek ve světě, a tudíž má právo vyjadřovat své názory – do této doby jsme je nevyjadřovali dostatečně  „ ...

Schroeder jistěže nepředpokládal, že Bush něco změní, zato Condoleezza Rice navrhla EU alespoň změnu stylu : „ Ode dneška budeme rozpory řešit dialogem, nikoliv jednostrannými klatbami“ , prohlásila.

Merkelová však považovala Schroederovu symbiózu s Paříží  ( „ mission impossible „ ) za zradu na Američanech, zatímco místopředseda parlamentní skupiny německých  křestˇanských demokratů Wolfgang Schauble vyčetl Schroederovi, že zneužívá zahraniční politiku k volebním účelům ...

Následoval summit NATO, na kterém se Washington snažil přimět Schroedera, aby odvolal své prohlášení z Mnichova, kdy Donald Rumsfeld prohlásil, že „ NATO nepotřebuje EU “, ale Schroeder neustoupil.

Nakonec Schroedera a jemu podobné zpacifikoval Chirak, jenž chtěl, aby summit vyzněl pozitivně, nikoliv trpkokysele.

Když gen. tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer navrhl, aby ministři zahraničních věcí definovali političtější roli NATO ( Washington není nakloněn větším politickým prerogativám NATO, protože by pak nemohl NATO využívat ,kdy se mu zlíbí ), Chirak prohlásil, že nemá smysl přeměnit pařížský summit v teologickou diskusi o existenci a úloze NATO.

Nicméně Chirak podotkl, že Paříž je velmi překvapena, kolik rozruchu na US straně vyvolalo prohlášení německého kancléře, kterým NATO v žádném případě nevyhlašoval válku ( stejné prohlášení jako Schroeder vydal i francouzský ministr zahraničí Michel Barnier v otevřeném dopise „Americkému příteli“  v Le Monde z 10.11.04 ) ...

EU ráda připomíná jeden precedent : 1967 belgický ministr zahraničí Pierre Harmel dal dohromady skupinu expertů, kteří měli předefinovat nové poslání NATO poté, co v roce 66 Francie odešla z vojenských struktur aliance, a ve vztazích Východ-Západ se „oteplovalo“.

Projev Schroedera však nastolil skutečný problém, který ze stolu nemohou smést žádná diplomatická ekvilibristická cvičení.

NATO stále hledá svůj důvod k existenci – není také sporu o tom, že US potřebují Evropu a Evropa USA.

Není to však nic nového  –  smysl své existence NATO hledá již od svého založení v roce 49.

Dnes je to aktuální přinejmenším z důvodu marginalizace NATO, protože EU v NATO nevidí privilegovanou instituci pro spolupráci, spíše jen nepříjemnou povinnost, kterou jí Washington svazuje.

NATO je založeno na politické fikci, že všechny státy jsou si v právu rovné ( jednomyslná rozhodnutí ), třebaže v praxi existuje jeden stát, který je rovnější,  a prosazuje si v NATO svoji hegemonii – US.

US a Evropa však mají nové společné nepřátele – Washingtonu ekonomicky i politicky konkuruje megavelmoc Čína, která právě prochází přeměnou z regionální na světovou supervelmoc.

Dalším společným nepřítelem US a Evropy je šíření jaderných zbraní.

Evropa také shledává obtížným definovat se proti islámu, protože má 20 miliónů vlastních muslimů – kolik jich bude mít za 20 let?

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

Translate