Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 29

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 5. 9. 2013 20:16 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Jak se Německo vymklo US kontrole

Washington potřebuje podporu EU při řešení mnohých krizí : především  proti rozpínání se Číny, zatímco EU Čínu potřebuje proti US ... US vláda nezastírá, že má na evropské problémy vlastní názor : EU má podle ní jediný problém - nebere vážně vojenské výdaje, které by měly být daleko vyšší, a také by měla od základu přebudovat svoji ekonomiku podle anglosaského typu, a zcela změnit svoji imigrační politiku.

 V 2/05 byl US prezident poprvé v Bruselu přijat nejen v sídle NATO, ale i v  hlavních sídlech EU ( u předsedy Komise, výkonného prezidenta Rady a představitele EU pro zahraniční politiku, kde se setkal se šéfy evropských států a vlád ) - tyto evropské instituce by chtěly, aby jejich role při spolurozhodování NATO byla posílena, mj. používáním francouzštiny.

V rámci boje za používání francouzštiny Francie, Belgie a Lucembursko vypracovaly program, jak diplomaty, komisaře a funkcionáře přeorientovat na práci ve francouzštině – jsou posazováni do bruselských pracovních skupin bez tlumočníků, program je velmi úspěšný.

Setkání s US prezidentem předcházela prudká hádka mezi Komisí a Radou ( Komisi již navštívil předtím, ale jeho návštěva v Radě byla bezprecedentní ), ve které instituci bude Bush přijat : Bush, aby nikoho neurazil, oznámil, že jednoduše navštíví jednu instituci, a poté přejde přes ulici do druhé instituce ( nejprve navštívil Radu, kde čekalo 25 šéfů evropských států a vlád, poté přešel poobědvat do budovy Komise ) – nicméně k tomuto kompromisu bylo třeba dlouhého vyjednávání  mezi Radou a Komisí …

Lucemburský premiér, tehdy výkonný prezident unie, Jean-Claude Juncker, prohlásil, že „ kdyby komično zabíjelo, Brusel by byl posetý mrtvolami „ ...

Sídlo Komise bylo na celý den z bezpečnostních důvodů evakuováno – zaměstnancům bylo řečeno, atˇ pracují doma či jinde, že je to EU srdečně jedno.

Na tomto setkání s Bushem Juniorem nebyly nepříjemné věci na pořadu dne, tak jako nejsou nikdy v agendě jednání s navoskovaným Putinem, nicméně napjaté vztahy ostentativně vládly mezi Bushem a Schroederem (zatímco Putina ujištˇoval o své přízni k němu až za hrob ), jenž ještě před příjezdem Bushe ( třebaže Bush schůzku pojal jako „usmiřovací“ ) veřejně požadoval novou, a hlavně  jasnou definici transatlantických vztahů mezi EU a NATO, a mezi EU a Washingtonem, „ protože současná forma dialogu neodpovídá ani rostoucí geopolitické váze EU, ani novým  požadavkům transatlantické spolupráce “ .

NATO podle Schroedera nemůže být prioritním místem pro tyto vztahy (zpochybnil tak Američany ovládané NATO jako privilegované místo pro odvíjení těchto vztahů ), je třeba vytvořit jiné fórum , např. společný panel expertů mimo NATO ( tuto tezi okopíroval z Putinova projevu v Mnichově  )  ...

Bush mu odporoval, že NATO je životaschopné, a spolupráce s EU rovněž, a obvinil Berlín a Paříž, že chtějí přetvořit NATO do mini Rady bezpečnosti OSN.

Schroederův projev, stejně jako jeho rázné odsouzení US intervence v Iráku, naznačil, že Německo s Putinem v zádech radikálně změnilo svůj pohled na svoji mezinárodní úlohu.

Schroeder : “ Německo s pádem berlínské zdi ( a s nástupem Putina) hraje ve světě novou úlohu – jeho vojáci jsou na Balkáně a v Afghánistánu ( 7.000), takže Německo spoluzodpovídá za stabilitu a pořádek ve světě, a tudíž má právo vyjadřovat své názory – do této doby jsme je nevyjadřovali dostatečně  „ ...

Schroeder jistěže nepředpokládal, že Bush něco změní, zato Condoleezza Rice navrhla EU alespoň změnu stylu : „ Ode dneška budeme rozpory řešit dialogem, nikoliv jednostrannými klatbami“ , prohlásila.

Merkelová však považovala Schroederovu symbiózu s Paříží  ( „ mission impossible „ ) za zradu na Američanech, zatímco místopředseda parlamentní skupiny německých  křestˇanských demokratů Wolfgang Schauble vyčetl Schroederovi, že zneužívá zahraniční politiku k volebním účelům ...

Následoval summit NATO, na kterém se Washington snažil přimět Schroedera, aby odvolal své prohlášení z Mnichova, kdy Donald Rumsfeld prohlásil, že „ NATO nepotřebuje EU “, ale Schroeder neustoupil.

Nakonec Schroedera a jemu podobné zpacifikoval Chirak, jenž chtěl, aby summit vyzněl pozitivně, nikoliv trpkokysele.

Když gen. tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer navrhl, aby ministři zahraničních věcí definovali političtější roli NATO ( Washington není nakloněn větším politickým prerogativám NATO, protože by pak nemohl NATO využívat ,kdy se mu zlíbí ), Chirak prohlásil, že nemá smysl přeměnit pařížský summit v teologickou diskusi o existenci a úloze NATO.

Nicméně Chirak podotkl, že Paříž je velmi překvapena, kolik rozruchu na US straně vyvolalo prohlášení německého kancléře, kterým NATO v žádném případě nevyhlašoval válku ( stejné prohlášení jako Schroeder vydal i francouzský ministr zahraničí Michel Barnier v otevřeném dopise „Americkému příteli“  v Le Monde z 10.11.04 ) ...

EU ráda připomíná jeden precedent : 1967 belgický ministr zahraničí Pierre Harmel dal dohromady skupinu expertů, kteří měli předefinovat nové poslání NATO poté, co v roce 66 Francie odešla z vojenských struktur aliance, a ve vztazích Východ-Západ se „oteplovalo“.

Projev Schroedera však nastolil skutečný problém, který ze stolu nemohou smést žádná diplomatická ekvilibristická cvičení.

NATO stále hledá svůj důvod k existenci – není také sporu o tom, že US potřebují Evropu a Evropa USA.

Není to však nic nového  –  smysl své existence NATO hledá již od svého založení v roce 49.

Dnes je to aktuální přinejmenším z důvodu marginalizace NATO, protože EU v NATO nevidí privilegovanou instituci pro spolupráci, spíše jen nepříjemnou povinnost, kterou jí Washington svazuje.

NATO je založeno na politické fikci, že všechny státy jsou si v právu rovné ( jednomyslná rozhodnutí ), třebaže v praxi existuje jeden stát, který je rovnější,  a prosazuje si v NATO svoji hegemonii – US.

US a Evropa však mají nové společné nepřátele – Washingtonu ekonomicky i politicky konkuruje megavelmoc Čína, která právě prochází přeměnou z regionální na světovou supervelmoc.

Dalším společným nepřítelem US a Evropy je šíření jaderných zbraní.

Evropa také shledává obtížným definovat se proti islámu, protože má 20 miliónů vlastních muslimů – kolik jich bude mít za 20 let?

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.září 1323 – Habsburkové uzavřeli mírovou smlouvu s Janem Lucemburským a odevzdali mu listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách. Museli mu též vrátit některé statky na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín).

18.září 1911 Velká Británie poprvé testuje dvoumotorové letadlo