ZPRÁVY

Zveřejněno: 18. 6. 2014 13:05 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Irácká krize: boje, nálety a sbližování s Íránem

Irácké ozbrojené síly bojují s teroristy. V Iráku je dost cílů pro americká letadla. Sbližování s Íránem se vymstí.

Rozpad irácké armády byl zastaven. Iráčané odrazili útok islamistů na město Bákuba a 4. armádní brigáda společně s jednotkami federální policie dobyly 3 vesnice v okolí Fallůdži. Jejich obránci uprchli do Fallúdži.

 Irácké letectvo likviduje teroristy po stovkách. Teroristé totiž provedli konvenční útok a nyní bojují konvečně. To znamená, že se vystavili jako terče pro letectvo. Irácké letectvo je malé ne, že nemůže zaměřit cíle. Nemá kapacity, aby všechny zasáhlo. Teroristé nyní bojují jako klasická armáda bez vlastního letectva a dokonce protiletadlové ochrany. Používají i ukořistěnou těžkou techniku. Na kamionech převážejí ukořistěná vozidla Humwee do Sýrie. To je unikátní příležitost jak je vyhladit.

Ale irácké letectvo nestíhá.

 A teď si představte, že v blízkosti je americká letadlová loď USS George Bush. Už ten název. Je zajímavé, že se k Iráku blíží loď, která je pojmenovaná po prezidentovi, který už před čtyři a dvaceti léty musel řešit Irák. Po Bushovi seniorovi. Tak dlouho už trvají potíže s Irákem.  No a Bush má několikanásobně větší kapacitu než irácké letectvo. Kdyby Obama poslal jeho letadla nad Irák, tak by anihilovala stovky teroristů. Likvidovala by je tak dlouho, dokud by měla cíle. Letecká podpora by umožnila irácké armádě obsadit ztracená území a vyčistit ho. Ve chvíli, kdy by se teroristé zase ztratili mezi civilisty, jak mají ve zvyku, americká letecká operace by skončila. Žádná další nekonečná válka. Ty stovky mrtvých teroristů by pomohly nejen Iráku, ale i Sýrii. A přitom by zasahovala na území přátelského státu.

 Chce to jen jedno. Vydat rozkaz. Ale Obama ho nevydá. Zase váhá, zase zvažuje. On se uzvažuje k smrti. Zvažuje nálety bezpilotních letadel. Ty jsou dobré, ale takovou paseku, jako letadlová loď udělat nemohou. Ty jsou vhodné pro průzkum a likvidaci jednotlivých teroristů- velitelů, VIP. Ale pořádný masakr teroristům může způsobit jen letadlová loď.

 Ale Obama zvažuje, zvažuje a zvažuje. Když KLDR zaútočila na Jižní Koreu, prezident Truman rozhodl o zapojení USA po dvou dnech.  Když Saddám napadl v roce 1990 Kuvajt, rozhodl už zmíněný Bush starší o zapojení Američanů do 4 dnů. Obama váhá už týden. A teroristé dál vraždí a rabují Irák.

 Británie odmítla podobnou akci v Iráku a dokonce chce navázat diplomatické styky s Íránem.  Britská politika se mění. Už to není nerozborný spojenec s USA. Britská ochota se kamarádit s Iránem a americké námluvy s Íránem nemohou dobře skončit. Je to jednoduché. Západ dvacet let nadbíhal Rusku. Vzal jej do svých institucí, a jak to dopadlo? Írán se zachová úplně stejně. Tady není důvod k radosti. Írán jako přítel USA? Opravdu se někdo myslí, že přestane vyvíjet jadernou bombu? Jediné co se stane, je, že na to Západ přestane dohlížet. To jsem zvědav, co na to říkají v Izraeli. Jak se jim asi líbí sbližování USA a Británie s Íránem?

 Já se dokonce obávám, že Obama čeká, že Írán vyřeší problém v Iráku, který on svou stupidní politikou způsobil. Obamovi jde totiž jen o to, aby on osobně neměl problémy, a aby se zapsal do historie „dobře“.  Proto je ochoten udělat cokoliv. Třeba se spojit s Íránem. Jak říkají Boston Herald, Obamova administrativa ukazuje, že nemá pro oblast žádnou ucelenou politiku, že si neuvědomuje, že společná vojenská operace s Íránem je sci-fi a že její politika dělá v oblasti jeden stupidní krok za druhým a zoufale se snaží něco udělat, aby to nevypadalo, že je úplně hloupá.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.

16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.

16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.

Poslední komentáře

přidal komentář v Václav III.
byl zavražděn ve čtvrtek 4. srpna 1306
přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"