ZPRÁVY

Irák: akce Američanů, právní status a další komentář

Američané už jsou v Iráku. Jejich právní status najednou není žádný problém. Další mediální komentáře k situaci.

Američané už jsou v Iráku a zřizují tam ona velitelská stanoviště. Americká letadla létají nad Irákem a nebombardují, ale provádějí průzkum. Je jasné, že se veškeré možné i nemožné průzkumné prostředky zaměřily na Irák a jejich data se budou sbíhat do oněch americko-iráckých velitelství a půjdou přímo iráckým velitelům v poli.

Víte proč je americká armáda tou nejlepší na světě a v dějinách? Ne proto, že jsou Američané největší Rambové, že jsou největší hrdinové. Ani proto, že by měli zdrcující palebnou sílu, že by měli nejlepší letadla, lodě a tanky. Ne, je to tím, že mají mimo jiné opravdu promyšlený a sofistikovaný zpravodajský a velicí systém. To znamená, že mají systém získávání informací, jejích sdílení v reálném čas a předávání dál. Nejde o jednotlivosti tohoto systému. Jde o ten systém jako takový. Americká armáda má prostě přehled a rozptyluje tzv. mlhu války. Znáte to z filmů. Rušné velitelství. Důstojníci sedí u vysílaček a na monitorech před sebou se jim promítají reálné obrázky ze satelitů, drony, mapy, probíhají videokonference. To není Hollywoodská fantazie. Taková centra právě teď Američané v Iráku budují.

Samozřejmě pokud bojují, jako v poslední dekádě s teroristy, kteří jsou zamíchaní mezi civilní obyvatelstvo v iráckých městech nebo mezi vesničany v pohoří Hindúkuše, tak je jim všechna tahle technika k ničemu. Jenže v Iráku teď teroristé z ISIL, bojují konvenčním způsobem. Útočí čelně, přesunují se v kolonách. Používají ukořistěnou techniku. Tedy připomínají regulérní armádu a právě na to jsou americké informační systémy jako dělané. A ty jsou dány k dispozici Iráčanům. Ještě aby je využili.

S těmi desítkami vojáků, které tyto informace analyzují a předávají Iráčanům, najednou není žádný problém. Obama se vymlouval, když se v roce 2011 stáhl z Iráku na to, že se nemůže s Irákem dohodnout na právním statusu vojáků v zemi. Najednou byla tato dohoda uzavřena za pár dní. Protože, když se chce, všechno jde.

A rovněž i dnes přináším další zajímavý komentář na irácké téma ze zahraničního tisku. Noviny The Atlantic říkají, že Irácká válka je katastrofa historických rozměrů, ale dříve nebo později musí levice uznat, že to je Obamova katastrofa. Od doby co se Obama ujal úřadu, stával se Málikí více tyranštějším a více sektářským. Od doby, co se Obama ujal úřadu, varovali ho experti a to i jeho vlastní, že pokud nebude působit na irácké politiky, může se země dostat do občanské války. Ale Obama se o Málikího nestaral a dal mu volnou ruku až do teď. Kdy už může být pozdě.

Bushův Příval nevyřešil problémy Iráku, ale tím, že vyhnal teroristy ze sunnitských oblastí, dal Iráku šanci sestavit vládu, která by byla schopna vyřešit irácké problémy. Problém je, ale v tom, že Málikího taková vláda nezajímá. Místo, aby integroval vůdce sunnitského protiteroristického hnutí do irácké armády, zavřel je. Ve volbách v roce 2010 vyřadil 500 sunnitských kandidátů za jejich údajné svazky s režimem Saddáma Husajna. Američtí velvyslanci v Iráku na to minimálně od roku 2010 Obamovu administrativu soustavně upozorňovali.

Po volbách v roce 2010 Málikí čachry s ústavním soudem znemožnil umírněnému šíitskému vůdci Alavímu sestavit vládu. Obamovi diplomaté jednoznačně usoudili, že se jedná o porušení irácké ústavy, ale Obamova administrativa opět neudělal nic a dal tak najevo Iráku, že už ho nebude provázet na cestě k demokracii. Irácká vnitropolitická situace si vyžadovala citlivou pomoc od amerických diplomatů, ale Obamova administrativa na to neměla dostatek času a dostatek energie, aby to prováděla. Koukala jen na to, co nejrychleji Irák opustit a nic jiného ji nezajímalo.

Obama podle The Atlantic nevyvinul dostatečné diplomatické úsilí o to, aby v Iráku zůstalo 25 000 amerických vojáků i po roce 2011, o které Málikí stejně nestál. A to je proto, že potřeboval stáhnout všechny Američany z Iráku před volební kampaní v roce 2012.

K tomu dodávám, že jestli to Obama vidí takhle, tak už mu může být jedno, co se děje v Iráku, protože za 2 a půl roku končí. Naštěstí mu záleží na tom, jak se zapíše do dějin.

The Atlantic říkají, že není nevětším problém vojenské stažení USA z Iráku, které Republikáni tak kritizují, ale je to diplomatické stažení z Iráku, za které je Obama odpovědný. Těsně před stažením amerických vojsk z Iráku se Málikí setkal s Obamou. Několik dní předtím obvinil svého sunnitského vicepremiéra s podpory terorismu a nechal ho stíhat. Málikí se zeptal Obamy , co si o tom myslí a Obama mu řekl, že jeto vnitřní irácká záležitost. Málikí pak svému pobočníkovi řekl: "Podívej se na to! Američanům je to jedno!" Po oné schůzce ještě Obama veřejně prohlásil, že "Málikí vede nejexkluzívnější iráckou vládu". Sunnitští vůdci, v té době pronásledováni Málikím byli šokováni. Nedlouho po tom nechal Málikí mučit a popravit 13 osobních strážců svého pronásledovaného vicepremiéra.

Poté začali být iráčtí sunnité pronásledováni a jejich vůdci zatýkáni nebo odstraňování z politických funkcí. Většina z nich byli sekulární a technokratičtí. Ale poté, co se jim stalo, začali hledat pomoc u džihádistů.

Po tom všem se Obama opět setkal s Málikím, ačkoliv byl varován různými experty a i dopisem senátorů, kteří ho upozorňovali na stále větší sektářské a diktátorské praktiky Málikího. Obama se však setkal s Málikím a na tiskové konferenci ho chválil jako vůdce prosperujícího a demokratického Iráku. Za 2 měsíce na to Málikí nechal zatknout dalšího sunnitského politika.

Pak došlo k tomu, že islámisté znova obsadili Fallúdžu. Viceprezident Biden se stal styčným politikem pro Irák a pravidelně volal Málikímu, ale v těchto hovorech na něj nijak nenaléhal, naopak mu stále vyjadřoval americkou podporu.

No a teď Obama prohlašuje, že Málikího vláda nemá podporu všech sunnitských kmenů a je málo exkluzívní. Jak říká The Atlantic, je to pravda, ale Obama to věděl už léta a nic s tím nedělal. Nyní se americká levice opět zastává Obamy, protože ji rozčiluje, že musí poslouchat Dicka Cheneye. Ale je to chyba, říkají The Atlantic. Jestliže nehodláme ignorovat chyby prezidenta Bushe, neměli bychom ještě více ignorovat chyby prezidenta Obamy. Ignorování Iráku a odmítáním demokratických pravidel v této zemi, jsme se dostali až k dnešní katastrofě. Nastal čas, aby i ti, kteří nejsou zastánci republikánů, se začali ptát proč, uzavírá The Atlantic.