Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 58

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 9. 7. 2014 10:09 Napsal Marie Kolářová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Dokážeme být hrdí na naše vojáky?

Fůra řečí o neodůvodněné přítomnosti v Afghánistánu a zbytečné smrti vojáků. Pěkně sedět doma a do ničeho se namíchat je tím správným návodem na dlouhověkost. Nepochopení pro vojáky, kteří dokážou v  misích vidět smysl, zvednout zadek a vyrazit. A před vysláním jsou ochotni skvěle se připravit.  

Tvrdit o našich vojácích, že zemřeli zbytečně, znamená kopnout do jejich služby. A také do jejich rodin. Ne vždy jásají blahem kvůli jejich volbě, ale běžně jsou schopni nejen pochopit, ale i podpořit jejich rozhodnutí. A chtěla bych vidět všechny silácké diskutéry, jak si stoupnou před dítě padlého vojáka a vysypou na něj ten hnůj, co zplodili v diskusi na internetu.

Riziko k vojenské profesi také patří. Vojáci o tom věděli a naučili se s tím žít. Za svoji práci byli placeni, protože je úplně normální, aby zaměstnanci dostávali za svoji práci plat. Jejich povolání je rizikovější, než je standardní průměr, ale to se týká i některých dalších profesí. Policisté, hasiči a další jsou také vystavení zvýšenému riziku.

Negativní reakce svědčí o hluboké neinformovanosti. O důvodech přítomnosti a aktivitách vojáků v Afghánistánu určitě mohlo být publikováno více informací. Na prvním místě totiž jde o pomoc místnímu obyvatelstvu. To nejsou žádní teroristé, ale normální lidé, kteří nemají žádné bojové choutky. Chtějí žít v pokoji se svými rodinami, vychovávat děti a mít možnost přiměřeně se uživit. Obvykle se stávají oběťmi útok společně s vojáky, na které sebevražední fanatici útočí prioritně. Těm je úplně jedno, že to odskáčou i místní vesničané. To je jen vedlejší produkt jejich svatého boje za vládu nad územím, státem, případně celým světem. Místní lidé jsou oběťmi stejně jako vojáci z misí.

Talibanci těží ze slabých místních komunit. Zastraší je a nutí ke spolupráci. Pomoci místním, aby fungovaly jejich struktury, je tím nejlepší, co pro ně naši vojáci můžou udělat. Strašení imigranty je jedním z oblíbených témat. A co lepšího udělat, než pomoci tamním obyvatelům dobře žít ve své domovině?

Máme mezi námi ty, kteří dokážou obětovat svému povolání hodně. Pro víru ve smysl toho, co dělají. To je jeden z klíčových momentů. Hýčkat si všechny, kteří svoje povolání vykonávají pro jeho smysl. Živit se jím také musí. Kromě toho jsou ochotni mu dát další rozměr. Rozměr ideálů, pro které stojí za to žít a i zemřít.

Pláčeme nad tím, že nemáme ideály. Sedět doma za pecí, nezajímat se o svět a nevidět za humna, určitě není tím nejlepším, co člověk může v životě vykonat.

Sebevědomý národ je hrdý na své vojáky.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.října 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem

22.října 1882 se narodil Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel německý polní maršál popravený 16. října 1946 za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.