Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 58

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 16. 3. 2014 20:58 Napsal Lubomír Stejskal
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Proukrajinský mainstream vs proruská alternativa

• Co rozhoduje o tom, že se v nějakém konfliktu přikloníme na jednu nebo druhou stranu? Svědomí? Intuice? Selský rozum? Sympatie či antipatie k danému režimu a jeho představitelům? Mainstream?

A existuje u nás vůbec něco takového, myšleno v současné krizi Ukrajina – Krym – Rusko, jako proukrajinský propagandistický mainstream a kromě něj nic jiného? Tvrdit něco takového v době internetu je přinejmenším problematické. I kdyby nejsledovanější celostátní média zastávala bez výhrad proukrajinskou pozici, je na webu dostatek alternativních infomací hájících proruská stanoviska.

Myšleno v českém jazyce. Jako příklad mohou posloužit internetové stránky rozhlasové stanice Hlas Ruska.

Kdo chce, to své si na webu najde. Dokázali jsme to za totality, kdy jsme „surfovali“ převážně krátkovlným éterem; o to snadnější je to dnes. V éře otevřené společnosti.

Problémem není nedostatek informací v češtině, jak tomu bylo před rokem 1990, kdy počet zahraničních stanic vysílajících česky/slovensky byl omezen, stejně jako počet exilových peridik, která k nám byla pašována. Dnes čelíme problému opačnému: dokážeme si z tak velkého množství informací správně vybrat?

Kdo chtěl v minulosti slyšet něco jiného než to, co mu předkládala komunistická propaganda, musel být aktivní – a lovení na rozhlasových pásmech věnovat osobní čas. Kdo zůstal pasivní, ten byl krmen a deformován onou komunistickou propagandou. Aktivní, chceme-li znát víc, musíme být i v současné době.

Ať tak či onak, kromě mainstreamu a alternativy k němu je každý z nás vybaven svědomím a zdravým rozumem.

K ukrajinské protijanukovyčovské revoluci můžeme mít tisíc a jednu dílčí výhradu, nicméně zdravý úsudek mnohé napoví. Budu osobní. Nevěřím tomu, že všichni, kdo na Majdanu demonstrovali, jsou fašisté, extrémní nacionalisté, banderovci, feťáci. Byla by to urážka všech slušných a demokraticky smýšlejících Ukrajinců i zdravého rozumu. Stejnou urážku bych jako Čech pociťoval, kdyby někdo do světa vytruboval, že demonstrací v československých městech a obcích v listopadu 1989 se zúčastnili pouze veksláci, pasáci prostitutek, budoucí tuneláři a daňoví velkozloději a agenti StB.

ČESKÁ HYSTERIE

Takřečený proukrajinský mainstream je nejen zde na blogu podrobován ve svobodné výměně názorů tvrdé kritice. Také proto mě zajímá, co nabízí protistrana, tedy proruská média. Také proto navštěvuji každý den již zmíněné stránky Hlasu Ruska. Jeho komentátoři (propagandisté) nemají přiliš široký výběr, pokud jde o sympatizanty s ruským postojem v ČR, které by mohli použít jako argumentační sloupy. Zřejmě nepřekonatelnou váhou nejtěžší kategorie je pro ně exprezident Václav Klaus. Jak libě musí znít Rusům jeho teze o tom, že 1/ viníkem situace na Ukrajině jsou USA a EU a 2/ Putin se chová racionálně. (Je to bezpochyby čirá náhoda, ale podobně hodnotí situaci na Ukrajině český komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf: 1/ USA chtěly docílit a docílily chaosu, 2/ EU selhala, 3/ pouze Rusku jde o stabilitu .)

Však také Hlas Ruska Václava Klause náležitě ocenil: „Prohlášení bývalého českého prezidenta Václava Klause se výrazně liší od české hysterie okolo událostí na Ukrajině a jednání ruského vedení,“ čteme na webu stanice.

Dál už je to ovšem o několik úrovní níže. Web  zmíněné stanice byl nucen zalovit ve vodách poněkud zapáchajících antisemitismem. Neboť je-li předseda nějaké strany známý v publicistických kruzích jako protižidovský, protisionistický a protiizraelský aktivista, pak si velké iluze nemůžeme dělat o straně samotné, byť by měla jakýkoli vývěsní štít. Řeč je o novináři Adamu B. Bartošovi a partaji NE Bruselu – Národní demokracie (dříve česká strana Právo a spravedlnost). Její místopředseda Ladislav Zemánek poskytl před pár dny Hlasu Ruska rozhovor, z něhož vybírám několik citací.

Prorusky servilní Zemánek praví: „Česká vláda se vůči Bruselu a USA zachovala obzvlášť podlézavě. Zase je tak naše republika za užitečného idiota. Jedinou stranou, která se v souvislosti s ukrajinskou krizí postavila proti Bruselu a Washingtonu, je nedávno založený subjekt NE Bruselu – Národní demokracie, jejímž jsem místopředsedou. Nehodláme už jen bezbranně přihlížet tomu, jak se k našim tradičním spojencům a nejbližším národům obracíme zády. Stačí, že jsme před několika lety zradili Srby.“

Pan místopředseda sice neprozradil, co hodlá jeho partaj dělat, když už odmítá „bezbranně přihlížet“. Bojovat po boku neoznačené bratské ruské armády asi ne. Zatím poslali národní „demokraté“ velvyslanci Ruské federace v Praze podpůrný dopis. V něm se můžeme dočíst: „Boj Západu proti Rusku, který rozbitím SSSR ani v nejmenším neskončil, je živen hlubokou nenávistí k Vaší mocné zemi, jež nerezignovala na svou důležitou úlohu ve světové politice.“ Autoři dopisu jsou přesvědčení, že „postup Ruska na Ukrajině je zcela legitimní“ a dodávají: „Lokajové Západu provedli v Kyjevě státní převrat a vydali Ukrajinu do jeho rukou. Pokud Vaše země nezasáhne - ať už jakkoli – bude to mít velmi negativní důsledky.“

Pozoruhodné. Ani se věřit nechce, že něco takového psali Češi.

OBČANÉ RUSKÉHO SVĚTA

Další českou osobností, která dobře posloužila ruské propagandě, je právník Jiří Vyvadil. Bývalý soudce a svého druhu politický turista (ČSS, LSU, ČSSD, ČSNS). Mediálně se nyní zviditelnil tím, že založil facebookovou skupinu Přátelé Ruska v ČR. Také tito lidé v čele s dr. Vyvadilem napsali ruskému ambasadorovi dopis, v němž se píše, že je „přirozeným právem obyvatel Krymu, kteří tuto katastrofickou situaci (na Ukrajině – pozn. L. S.) nevyvolali, aby se v rámci sebeobrany připojili k zemi, která jim umožní nejen demokratický výkon jejich práv, ale i ekonomickou a sociální perspektivu, kterou jim objektivně Ukrajina zajistit nemůže.“

Člověka mimochodem napadne. Co by asi soudili dr. Vyvadil a spol., kdyby se lidé v Plzeňském kraji rozhodli zlepšit svoji životní a morální úroveň tím, že se „v rámci sebeobrany“ (třeba před všudypřítomnou korupcí) připojí ke Spolkové republice, která jim „umožní nejen demokratický výkon jejich práv, ale i lepší ekonomickou a sociální perspektivu, kterou jim objektivně ČR nemůže zajistit“?

Jak se dále píše na webu stanice Hlas Ruska, „Přátelé Ruska v ČR nejsou pouhým alternativním kroužkem. Z internetového projektu by se v brzké době mělo stát občanské sdružení sjednocující všechny pravé slovanské vlastence.“ A dále, v závěru článku: „Všechny tyto iniciativy dokazují, že přátelské, ba i bratrské vztahy mezi ČR a Ruskem stále žijí. Duch slovanské jednoty a odpor západním lžím existuje, a to i navzdory štvavé rusofobii.“

A docela na závěr. Autor tohoto propagandistického materiálu na stránkách Hlasu Ruska přichází s novým termínem: občané ruského světa. Cituji: „Kritika Ruska, které zcela legitimně chrání své občany - občany ruského světa – před diskriminací a násilím, je z úst západních, ale i českých politiků pokrytecká.“

Moje otázka. Znamená to, že Rusové na Krymu, byť jsou občany Ukrajinské republiky (a v jejím svazku Autonomní republiky Krym), jsou vlastně občany jakéhosi „ruského světa“, což Kreml opravňuje k agresi vůči suverénnímu státu, jehož hranice garantoval mj. v Budapešťském memorandu 1994?

P. S.: Ruský ministr zahraničí Lavrov v pátek (14/3) po londýnském setkání s US státním tajemníkem Kerrym řekl, že „právo na sebeurčení nikdo nezrušil. Je uvedeno v Chartě OSN.“

Zapomněl ovšem dodat, že Kreml ho chápe toliko jednosměrně. Když na začátku 90. let hodlali tohoto práva využít Čečenci (čímž se nestavím na jejich stranu, jen připomínám, co se stalo), utopila Moskva jejich aspirace v krvi.

Hlásit se proto k „mocnému slovanskému dubisku“ (Rusku) může být po čertech ošidné.

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

14.října 1943 byla spuštěna na vodu letadlová loď USS Franklin (CV 13).

14.října 1809 muselo Rakousko uzavřít s Francií nevýhodný mír ve Vídni.V počátcích jednání Napoleon prosazoval rozdělení rakouské monarchie na tři části: českou, uherskou a rakouskou, v nichž každé by vládl samostatně habsburský princ; vyskytl se také požadavek, aby část severozápadních Čech (Litoměřicko, Žatecko, Loketsko a Chebsko) byla odstoupena Sasku. Rakousko tímto mírem ztratilo Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích (ve prospěch Bavorska), západní polovinu Korutan, Gorici a Gradišku, Kraňsko, rakouskou část Istrie, velkou část Chorvatska (ve prospěch Francie), Západní Halič (ve prospěch Varšavského knížectví) a západní Podolí (ve prospěch Ruska); k tomu byla uložena Rakousku vysoká válečná náhrada. Rakousko se tak stalo na tři léta vazalem Napoleona. Skončila čtvrtá koaliční válka.

14.října 1066 proběhla bitva u Hastingsu. V ní Normané porážejí anglosaské vojsko.