Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 11

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 28. 3. 2014 19:56 Napsal Lubomír Stejskal
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Excelentní dvojí metr: Arabové mohou, Židé ne

• Jedním z výstupů letošního summitu Arabské ligy, který se konal v tomto týdnu v kuvajtském paláci Bayan, bylo staronové poselství určené nejen Jeruzalému: arabské státy nikdy neuznají Izrael jako židovský stát.

Co to znamená?

Že izraelsko-palestinskoarabský konflikt tím lídři arabského světa zahnali do slepé uličky. Neboť podmínkou nejvyššího výkonného představitele Izraele (z hlediska pravomocí), premiéra Netanjahua, aby se mírové rozhovory s představiteli Palestinskoarabské národní samosprávy (PNA) pohnuly z mrtvého bodu, je splnění tohoto přirozeného a logického požadavku.

Proč s tím mají Arabové problém?

Podle jejich názoru by tím byla ohrožena práva nežidovského obyvatelstva, došlo by k jeho diskriminaci. Myšleni jsou samozřejmě Arabové. To je ovšem účelová demagogie.

Samotný fakt, že některý stát je definován na národnostním principu neznamená, že tím jsou automaticky potlačována práva těch jeho občanů, kdo mají jinou národnost než majorita. O tom, zda k potlačování práv menšin dochází či nikoli rozhoduje něco jiného než samotné deklaratorní sdělení, že „Izrael je židovský stát“. Na prvním místě zákony takového státu, potažmo to, o jaký režim se jedná.

Je to svého druhu komické. Česká republika je také nějak definována – v jejím případě je ovšem výhoda v tom, že název označující teritorium a název označující národnost jsou stejné. Vysvětlovat název Česká republika tak, že se přídavné jméno „český“ vztahuje toliko na území a nikoli na národnost lidí, kteří na tomto území žijí, je nesmyslné a nepřijatelné. Podobně je tomu i dejme tomu v Polsku. Polská republika je „polská“ proto, že se nachází na území Polska a většina jejích obyvatel jsou Poláci. A tak dále.

Pikantní na arabském postoji je, že upírá Izraeli něco, co sami Arabové zcela samozřejmě využívají. Mám před sebou anglický překlad nové egyptské ústavy, která byla přijata v referendu v lednu 2014 a jejíž proces vzniku jsem podrobně sledoval.

Hned po preambuli se v části I (Stát) a v článku 1 píše:

„The Arab Republic of Egypt is a sovereign, united, indivisible State ...“, tedy „Egyptská arabská republika je suverénní, jednotný, nedělitelný stát ...“.

Tady máme první rozpor. Izrael nesmí být „židovským státem“, ale Egypt „arabským“ ano?

Pojďme dál. V druhém odstavci článku 1 egyptské ústavy čteme:

„The Egyptian people are part of the Arab nation ...“, v překladu „Egyptský lid je součástí arabského národa ...“. Opět: Izraeli je národnostní princip při definování charakteru jeho státu upírán, zatímco jedni z těchto Arabů, Egypťané, mají stejný princip zakotvený v ústavě. A to je, zdá se, v pořádku.

Čili: Egypt „arabským státem“ být může, Izrael „státem židovským“ nikoli.

Z výše uvedeného lze dovodit, že arabští lídři se nebrání židovskému charakteru Izraele proto, že se bojí o práva Arabů v Izraeli, ale z úplně jiného důvodu. Odmítají židovský charakter tohoto státu proto, že si přejí, aby měl charakter jiný – arabský. Tím nepřímo popírají právo Židů na vlastní stát, ačkoli sami samozřejmě počítají s tím, že oni právo na své státy mají.

Nezbývá, než ve světle výše napsaného se znovu zeptat. Je možné se s partnerem, který takto uvažuje, a protistraně brání v tom, čeho si sám plnými doušky užívá, dohodnout na definitivním mírovém uspořádání?

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

Translate