Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 24

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 6. 8. 2014 12:39 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Izrael, Afghánistán, Irák a nutnost armády

Končí další válka v Gaze. Jediný, kdo se ve válce v Gaze dopouštěl válečných zločinů, jsou Palestinci. Velitel v Afghánistánu o marketingu Talibánu. Luštění zpráv z Iráku. Andor Šándor o hrozbách a obraně.

Končí válka v Gaze? Izrael ohlásil vítězství a stáhl se a bylo uzavřeno příměří. Je možné, že bude prodlouženo na dobu neurčitou. Bilance je jasná. Izrael zamezil tunelování vlastní země, i když v tamním pojetí má tunelování trochu jiný význam, než u nás. Rovněž těžce zlikvidoval raketové kapacity Hamásu. Hamásu se zase podařilo vyvolat antižidovskou světovou hysterii a dělat z Gazanů mučedníky.

V této souvislosti se sluší poznamenat, že v této válce došlo k masivnímu porušování válečného práva. A sluší se poznamenat, že jedinou stranou, která to prováděla je strana Palestinská, i kdyby se antisemitští demonstranti uřvali a media upsala.

Ženevské konvence jasně stanoví, že pokud jsou obydlené oblasti používány jako vojenská základna, jsou tyto legitimním vojenským cílem. Nikde se nemluví o nutnosti varovat oběti, používat přesně zbraně a být opatrný. Přesto to Izraelci dělali, jaksi ze své vlastní vůle.

Naproti tomu izraelské jednotky útočily na Gazu po zemi z volného prostranství a z vojenských základen a letišť. Nikoliv z obytných zón. Hamás tedy neměl žádné právo na střílení svých raket na izraelské obytné zóny, což pilně činil. Z hlediska mezinárodního práva, jediným, kdo v této válce soustavně, opakovaně a masivně porušoval dohody o vedení války je Hamás.

Nový velitel amerických vojsk promluvil o marketingu Talibánu.  Připomíná, že Talibán selhal na celé čáře v nedávných afghánských volbách, které se mu nepodařilo narušit. Nyní se soustředí na takové útoky, které mají vyvolávat dojem, že dobývá jakási území, aby smyl pohanu z tohoto neúspěchu. Tyto útoky nemají valný vojenský význam, ale generál přiznává, že je tragické , že při nich roste počet civilních obětí. Generál upozornil na rozdíl a zlepšení od roku 2011, kdy byl v Afghánistánu naposledy nasazen. Na rozdíl od té doby jsou nyní afghánské síly schopny rychle reagovat na překvapivé tálibánské útoky a území, které Talibán nečekaně obsadí, jsou schopny dobýt zpět a udržet jej.

Talibán se tedy vždy chlubí, že dobyl nějaké území, ale nikdy neřekne, kolik hodin je byl schopný udržet. Moc jich není.

Mírně nadějné jsou i informace z Iráku. Musím si však postesknout, že české masmédia musíte luštit způsobem, ne nepodobným, jako za druhé světové války luštili lidé nacistický tisk.

Tak například říkají: "V Iráku se bojuje o dvě přehrady." Víme, že islamisté jednu dobyli a to vyvolává dojem, že útočí na další. Ale pravda je opačná. To irácké vládní síly zahájily útok v oblasti přehrady Hadíta.

Také Kurdové se z několik hodin staré porážky vzpamatovali poměrně rychle a provedli protiútok, při kterém dobyli část území na islamistech zpět.

Navíc, a to je nejlepší, premiér Malíkí nařídil iráckému letectvu, aby ze vzduchu podporovalo operace Kurdů. Takže se konflikt z konfliktu ISIL i Iráku a Kurdům mění na ISIL proti Iráku.  A to je dobře.

Tyto konflikty představují stále rostoucí nebezpečí pro naší zem. Ano, i vzdálený konflikt v Iráku, či Afghánistánu nás ohrožuje, protože jak dobře víme, terorismus nezná hranic.

Jak píše bývalý náčelník Vojenské rozvědky Andor Šándor primární funkcí státu je zajistit bezpečnost svých občanům, nikoli výstavbu například mateřských školek. Jenže politická garnitura se k problematice bezpečnosti vyjadřuje, jako kdyby to bylo právě naopak.

Šándor si všímá toho, že se nejdou lidé, kteří nazvali Talibánce, kteří zabili 4 naše vojáky bojovníky za svobodu. „Opravdu velmi zvláštní způsob boje za svobodu, když u toho zahyne i osm dětí.“, říká. Jak říká, za tento postoj mají odpovědnost i naši politici, které celá dlouhá léta oblast obrany a armády nezajímala.

O Ukrajině Šándor říká, že „nikdo nechce studenou válku. Otázkou ale je, zda už vlastně neprobíhá. Studená je vždy lepší než horká. Jenže jednu takovou trochu horkou již máme na východě Ukrajiny. Bezpečnostní situace v okolí Evropy nebyla nikdy tak složitá a zároveň neustále dynamicky proměnlivá.“

Pak tady máme další hrozby. Sýrie se rozpadla, Libye je před občanskou válkou, hroutí se Irák. Jemen je již dlouho nestabilní zemí, vyhlídky v Libanonu a Jordánsku jsou neradostné. Oblasti vévodí džihádisté, islámští fanatici vytvářející v určité části chalífát, který ji uvrhne do odnože nejtvrdšího tmářství a dogmatismu islámu. K tomu země Sahelu, jejichž vážné problémy se jako v případě Blízkého východu musí projevit i v Evropě.

To jsou všechno rostoucí hrozby, které je třeba řešit. Proto se musíme armádou a obranou stále více zabývat.

Bylo by jistě dobré a řada občanů by to jistě uvítala, kdyby postoj politické garnitury vůči bezpečnosti byl zřetelnější a akcentoval zájem zajistit primární funkci státu. Jenomže více než šest měsíců se politici ve sněmovně nejsou schopni dohodnout na uzavření Smlouvy parlamentních stran o zajištění bezpečnosti České republiky. A to v kontextu jednoznačně zhoršující se bezpečnostní situace ve světě. Jde jistě o složitější záležitost než daňové zatížení pohonných hmot, ale bude mít závažné dopady na naše životy a životy těch, co přijdou po nás, říká Šándor.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

20.září 1187 zahájil Saladin obléhání Jeruzaléma

20.září 1410 – Zikmund Lucemburský byl zvolen některými kurfiřty římským králem. Zbytek kurfiřtů (včetně českého krále Václav IV.) však zvolili 1.10.1410 králem moravského markraběte Jošta, Zikmundova bratrance.