ZPRÁVY

Zveřejněno: 15. 8. 2014 16:18 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Morální povinnosti: Gaza, Irák, Libye a Gruzie

Situace v Gaze se uklidňuje. Do Iráku směřují západní vojáci. Libye požádala svět o intervenci vůči sobě. Gruzie žádá a západní zbraně.

Situace v Gaze se uklidňuje, obě strany jsou ochotné přistupovat na stále delší příměří. Přesto však nějak extra nadšení být zatím nemůžeme, protože se nic nevyřešilo. Spíš se to ještě zhoršilo. Hamás už asi po milionté porušil příměří a Izrael jako vždy zareagoval. A pak všechna média psala: "Navzdory příměří izraelský nálet v Gaze" nebo tak nějak. Prostě klasika. Pevně doufám, že z jednání v Káhiře vzejde něco převratného. Třeba odzbrojení Hamásu.

Tak mě napadá. Proč všichni ti propalestinští demonstranti, kteří prohlašují, že nejsou teroristé, neprotestují proti Hamásu. Kdyby byl Hamás odzbrojen, Izrael by neměl žádný důvod na Gazu útočit a oni by se nemuseli dojímat nad mrtvými civilisty. Proč jim nevadí teroristé ve vedení Gazy? Proč je vůbec tolerují? Pokrytci. Jde jim o skutečný mír nebo o vítězství Palestinců? Myslím si, že usilovat o mír je morální povinností všech.

Zajímavě se dál vyvíjí situace v Iráku. Navzdory tomu, že Obama desetkrát řekl, že nepošle vojáky USA do pozemních bojů, poslal vojáky USA do pozemních bojů. Poslal komando na tu horu s těmi uprchlíky, které prověřilo situaci a konstatovalo, že evakuace není třeba, protože se k jezídům probojovali Kurdové za americké letecké podpory. Tyto jednotky však nejen pozorují, ale také navádějí americké bomby na určené cíle a to společně s britskými komandy SAS, které už jsou v Iráku 6 týdnů.

Pozemní navádění leteckých úderů je nejefektivnější metoda bombardování, která nejvíce eliminuje množnosti omylů. Situace nejspíše vypadá, tak že britští a američtí vojáci vybavení moderními naváděcími systému jsou doprovázeni kurdskými průvodci. Respektive doprovázejí kurdské jednotky.

Celá situace tak připomíná situaci v Afghánistánu v roce 2001. Stojí za to připomenout, že tehdy doslova několik takových amerických vojáků ze speciálních jednotek, kteří přivolávali letadla, porazili Talibán v celém Afghánistánu a zahnali ho do ilegality. Bylo by vítané, kdyby se situace opakovala. To by však USA musela nasadit mnohem mohutnější leteckou sílu.

USA mohou rozdrtit ISIL v Iráku i bez divizí pozemní armády. Mnohem větší problém je co pak. Jak zajistit loajalitu sunnitů, aby věřili, že se situace nebude opakovat a že nebudou znova týraní šíitskou vládou. To je ta skutečná výzva pro Irák, která se zbraněmi vyřešit nedá. Aby však mohla být tato výzva naplněna je nejprve potřeba smést ten islamistický plevel. To je naší morální povinností.

Mezitím v Libyi odhlasoval parlament, který vzešel ze svobodných voleb rezoluci vyzývající k odzbrojení všech ozbrojených skupin k zemi a požádal OSN o mezinárodní intervenci, která by to zabezpečila. Libyjci žádají svět o pomoc. Poslechne ten?

Zasáhne v Libyi OSN. Nebo západ? Nejlepší by bylo opravdu, kdyby tam zasáhl Egypt, ono už je těch válek poslední dobou pro Západ trochu moc. Ale jestli nebude Egypt chtít, má Západ morální povinnost.

Minule jsem psal o Gruzii, která navzdory tomu, že se Západ ji stále zdráhání vzít do NATO, pomáhá Západu, kde může. Nyní mám na toto téma ještě další informace. Gruzie jako nečlenský stát NATO má nyní v Afghánistánu 800 vojáků, což je více než počet členských zemí NATO Španělska, Francie, Dánska, Belgie, Portugalska a Řecka dohromady.

Gruzie se angažuje v Afghánistánu a předtím v Iráku, protože se snaží dostat do NATO. Přesto však s toho má i nějaký přímý užitek. Výcvik gruzínské armády podle západních standardů a moderní západní zbraně a vybavení. Gruzínci teď říkají "když nás nechcete do NATO, dejte nám další."

Vzít Gruzii do NATO je další morální povinností Západu.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.

16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.

16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.

Poslední komentáře

přidal komentář v Václav III.
byl zavražděn ve čtvrtek 4. srpna 1306
přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"