Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 46

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ZPRÁVY

Zveřejněno: 19. 8. 2014 9:56 Napsal Tomáš Peszyński
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Komentáře k Ukrajinské krizi II

Citace několika českých autorů, kteří se zabývají Ukrajinskou krizí a dovedou zformulovat správný a morální postoj k situaci lépe než já. Díl 2.

Proč ti, kteří vyčítají Havlovi podporu útoku na Kosovo, nevarují před útokem na Ukrajinu?, ptá se ve svém komentáři Zbyněk Petráček. Jak říká, nesmíme směšovat tzv. humanitární smýšlení se skutečnou humanitou. Jako produkt takovéhoto humanitární myšlení připomíná humanitární konvoj do Gazy a humanitární pomoc Gaze, z jejíž cementu si tamní teroristé postavili své tunely.  

I on popisuje situaci na Ukrajině takovou jaká je: "Kyjev získává vojensky navrch, obkličuje města Donbasu a lídři separatistů se stylizují do role Gazanů, opepřené sentimenty z Velké vlastenecké války."

Petráček říká: "Lidé, kteří byli proti zásahu v Kosovu, kteří Havlovi stále vyčítají jeho podporu a nadávají mu do „humanitárních bombardérů“, by měli být zvlášť obezřetní vůči „humanitární misi“ na Ukrajinu pod ruským vedením. Západ si upevňuje pocit, že řeči o „humanitární katastrofě“ jsou jen ruským tahem v šachové partii. Z úřadu kancléřky Merkelové - po telefonátu s prezidenty Obamou a Porošenkem - zaznělo: „Jakýkoliv vstup vojsk, byť by se mu říkalo humanitární, je invazí. A to je červená čára, kterou nemůže překročit žádný stát.“ Přijde tak jasný postoj i z Prahy? Nebo uslyšíme, že humanitární bombardování Kosova byl zločin, ale ruská humanitární akce na Ukrajině je logická a pochopitelná?"

Karel Schwarzenberg si stěžuje na českou debatu okolo sankcí. Vadí mu, že v médiích dostaly největší prostor články o tom, jestli a jak budeme postihnuti evropskými sankcemi proti Rusku, respektive ruskými sankcemi vůči Evropské unii. Jak říká: "v každé generaci přichází nejméně jedna výzva, se kterou se musíme vypořádat. Výzvou pro nás je obrana svobody a právního řádu v Evropě. Na Ukrajině došlo k jasnému aktu násilí a obsazení cizí země, když Vladimir Putin vyslal své oddíly, nejprve skrytě a poté otevřeně, aby anektovaly Krym. Je to hrubé porušení mezinárodního práva a mnoha smluv, které podepsalo i Rusko. Totéž platí pro zásobování ozbrojených oddílů v sousední zemi zbraněmi a podporování „místní“ občanské války, která ovšem se mění na skrytou a podprahovou válku Ruska proti Ukrajině. Toto je zcela proti právu a mírovému uspořádání v Evropě. Když tomu ustoupíme, pak již nebude existovat žádná brzda proti násilí v Evropě. Copak si to neuvědomujeme? Je nutné, aby se Evropa agresi postavila. Jinak bude násilí pokračovat dál a dál a zastihne další země včetně Česka. Copak jsme se nepoučili z 20. století? V mnoha názorech se projevilo to, o čem hovořil Václav Havel jako o čecháčkovství. Oslavujeme hrdiny, ať to byli legionáři z první světové války, britští letci  nebo vojáci, kteří bojovali na východní frontě v armádě generála Ludvíka Svobody. Ale nejsme schopni se ani trochu uskromnit v zájmu stejných zásad."

Na toto téma se vyslovil i Jiří Pehe, který říká, že "politici i novináři se jali horečně vypočítávat, kolik bude Čechy poslední kolo sankcí stát, kolik pracovních míst bude ztraceno, které české firmy na to doplatí. Snadno nám tak může začít unikat smysl celé věci. Tím je skutečnost, že Rusko svým chováním na východní Ukrajině a před tím na Krymu porušuje mezinárodní právo, chová se agresivně a je potenciálním nebezpečím nejen pro své bývalé satelity. Účelem sankcí je nejen přivést Kreml k rozumu tím, že se mu vojenské dobrodružství nevyplatí, ale ukázat, že v mezinárodních vztazích je nutné respektovat určité principy. Reakce českých vládních politiků, zejména těch ze sociální demokracie, včetně premiéra Bohuslava Sobotky, zatím ale šly proti smyslu sankcí. Tito politici se tváří, jako by sankce uvalil Brusel tak trochu i na nás. Jsme členskou zemí Evropské unie, takže nám bohužel nezbývá, než sankce respektovat, ale když už Unie vyhlásí jakési sankce, měla by nás za ně prý kompenzovat."

Průměrný občan mohl z takových reakcí nabýt dojmu, že lstivý Brusel a Spojené státy zase jednou vymýšlejí jakousi strategii, za kterou zaplatí Češi a další malé národy střední Evropy, říká Pehe. Jenže český vývoz do Ruska je mnohem menší než u ostatních států EU. Pokud by tedy byly vyslyšeny Sobotkovy nápady a EU by kompenzovala sankce svým členských zemí, museli bychom zaplatit více, než platíme teď! Protože kompenzace z EU samozřejmě platí členské země. Sobotka chce zřejmě, aby se Češi podíleli na kompenzaci Polsku za jeho neprodaná jablka. Sobotka je tedy na dobré cestě nás v EU ztrapnit a ještě obrat o peníze.

Důsledky těchto Sobotkových prohlášení však nejsou už tak legrační. Jak říká Pehe "nejenže tak svým spojencům říkáme, že s nimi nejsme na jedné lodi, ale říkáme tím také Rusku, že Česká republika představuje v západním společenství slabý článek. Bylo by osvěžující, kdyby čeští vládní politici byli schopni se svými spojenci držet basu, nebo kdyby dokonce premiér řekl, že jsou v historii chvíle, kdy je třeba v zájmu určitých principů a míru něco obětovat."

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

21.října 1805 poráží bitvě u Trafalgaru Horatio Nelson spojenou španělsko-francouzskou flotilu. Sám Nelson v ní ale umírá.

21.října 1435 – Přední pražský teolog Jan Rokycana byl zvolen utrakvisty pražským arcibiskupem, nebyl však nikdy oficiálně uznán