Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 19

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Je libo Danu? http://www.armytechnika.cz/nabidka/kolova-technika/obrnena-technika/samohybna-houfnice-shkh-vz.77-dana Nab...
V hospodě v Newcastlu sedí německý tirák a rýpe, jak jsou britští řidiči pomalí. „Já naložím náklad v Hamburku, projedu ...
Major vede svou jednotku na cvičení. Najednou vyplivne vysílačka a jednotka je bez spojení. Major skočí do džípu a přiká...
Turecké F-100 Super Sabre si zabojovali při invazi na Kypr.
Gray Fox - Komentář v Su-27 Flanker
V úterý 22. září ruská stíhačka Su-35 sestřelila kanonem při cvičení Su-30. Přesná příčina proč k tomu došlo není zatím ...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 18. 11. 2014 19:47 Napsal Lubomír Stejskal
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Inspirováno komunisty: Ke stanovisku KSČM k listopadu 89

•  K výročí listopadových událostí byl a ještě bude publikován bezpočet textů – prohlášení, stanovisek, hodnocení, osobních vzpomínek. Pozadu nezůstali ani pohrobci těch, proti nimž byla sametová revoluce namířena.

Na webu Komunistické strany Čech a Moravy je k přečtení její stanovisko, která začíná pozoruhodnou větou:

Občané se u nás po druhé světové válce rozhodli pro systém, který byl vybudován jako sociálně spravedlivá alternativa dravého kapitalismu.

Tak za prvé: kteří občané, kdy a jak? Za druhé: jaký systém českomoravští komunisté vlastně myslí? Přeúnorovou polodemokracii nebo jejich totalitu?

Ad1: V první fázi po osvobození, tedy do ustavení Prozatímního Národního shromáždění (PNS - říjen 1945), se v republice vládlo pomocí prezidentských dekretů, které pak PNS dodatečně schválilo. Přechodný parlament fungoval do doby vzniku Ústavodárného shromáždění, o jehož složení rozhodly první poválečné volby v květnu 1946.

O čem, pokud jde o politický a hospodářský systém, mohli občané rozhodovat? Do voleb 1946 prakticky o ničem, protože politická reprezentace se ještě v exilu dohodla na novém politickém a ekonomickém pořádku – a lidé tak byli po osvobození postaveni před hotovou věc. V žádném případě tedy nelze říci, že „se rozhodli“ - bylo rozhodnuto za ně.

A to jak o zestátnění bank, pojišťoven, potravinářství a klíčových oborů v průmyslu (toto vše tedy nikoli po únoru 1948, ale v říjnu 1945), tak o tom, že v republice bude vládnout „vláda široké Národní fronty Čechů a Slováků“. Už tato formulace tzv. Košického vládního programu (schválen vládou, které neměla legitimitu vzešlou z demokratických voleb – a přesto rozhodla o superzásadní změně politického systému) byla lživá, protože ona „šíře“ Národní fronty byla týmiž politiky v čele s Benešem drasticky zúžena. V českých zemích byly povoleny čtyři a na Slovensku taktéž čtyři partaje. Systém Národní fronty znamenal zrušení toho, co je alfou a omegou autentické liberální demokracie – opozice. De facto zákaz fungování jiných politických stran kromě oněch osmi (v českých zemích čsl. komunisté, národní socialisté, lidovci a socdem, na Slovensku Demokratická strana, komunisté slovenští, Strana slobody a Strana práce) představoval nanejvýš neblahé okleštění demokracie a pro komunisty snadnější cestu k únoru 48.

komunistická propaganda

Dnešních komunistů se musíme zeptat. Představoval československý režim 1945-1948 onu sociálně spravedlivou alternativu dravého kapitalismu? Vždyť komunisté měli po volbách 1946 předsedu vlády a devět ministrů, bylo po znárodnění výše zmíněném, neexistovala opozice, natož pravicová, podstatná část stran v Národní frontě (a tím i v parlamentu) byla levicově orientovaná a tak dále. Nedovedu si představit, že by odpověděli NE. To by postrádalo logiku. Těžko hovořit o dravém kapitalismu v režimu, kde měli komunisté v exekutivě klíčové slovo (byť ne matematickou většinu).

Zůstává tedy odpověď kladná. Pak se musíme ptát, proč nezůstalo u tohoto národněfrontového systému (z něhož stoupencům skutečné liberální demokracie vstávají vlasy hrůzou, mají-li je – zejména při čtení Košického vládního programu 1945). Jak prosté, milý Watsone: protože komunistům šlo o totální moc, přičemž řeči o sociálně spravedlivé alternativě byly jen kamufláží (stejně jako ostatní propagandistické lži ve stylu, že u nás se kolchozy zavádět nebudou a podobně).

Ad 2: Přesto, že předúnorový poválečný režim již nemohl být režimem dravého kapitalismu, je zřejmé, že komunisté ve svém stanovisku k 17. 11. 1989 onou sociálně spravedlivou alternativou myslí období jejich totální vlády nad společností. Je to ostatně zřejmé z druhého a dalších odstavců stanoviska. Tím KSČM znovu ukázala, že se k totalitnímu režimu hlásí, byť má vůči němu dílčí výhrady (stejně jako mnozí z nás se hlásí k nynější demokracii, byť máme vůči ní dílčí výhrady).

Komunisté hovoří o „mocenském puči“. A dodávají: „Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu“.

Podle sebe soudím tebe. Pokud kdy šlo o mocenský puč (bez uvozovek), pak, vážení soudruzi, v únoru 1948, kdy vám (vašim předchůdcům) nestačil nemalý podíl na moci vzešlý z voleb konaných v modelu demokracie okleštěné zejména ve váš prospěch. V listopadu 89 šlo primárně o něco jiného: o svobodu a demokracii. Ano, došlo i na restauraci kapitalismu (naštěstí nezůstalo u nějakých experimentů na způsob třetích cest), ale naprosto logicky. Nahradí-li demokracie komunistickou diktaturu, pak musí být z podstaty věci plánované hospodářství nahrazeno tržní ekonomikou, neb komunismus a kapitalismus jsou v civilizované části světa neslučitelné. (Že takový hybrid funguje nějakým způsobem v kontinentální Číně je navenek možná pravda, nutno se ale podívat detailně na to, jak funguje. Pak zjistíme, že takový model má v sobě zakomponovány ty nejhorší prvky dravého kapitalismu a komunistické nesvobody.)

Závěrem: komunisté ve svém stanovisku píší o promarněné příležitosti, o více než milionu obyvatel na prahu chudoby, o dvou třetinách populace nespokojené s poměry. O tom, že výsledek Listopadu nelze považovat za úspěch.

Je-li polistopadový vývoj tak negativní, jak ho prezentuje KSČM, pak se musí zeptat sebe sama: proč od prvních celostátních svobodných voleb 1990 nikdy nedostala takovou důvěru občanů, aby mohla uskutečnit svoji „alternativu“? Protože v Listopadu 89 jsme chtěli a i dnes chceme primárně zmíněnou svobodu a demokracii – a protože to byli předchůdci dnešních komunistů, kdo (i té přidušené poválečné) demokracii a svobodě už jednou zaťali tipec. Stejně jako nacisté po 15. březnu 1939.

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

30.září 1938 byl přijat Mnichovský diktát.

30.září 1419 – Konal se tábor venkovského lidu na vrchu Na Křížkách jižně od Prahy. Radikální husitský kněz Václav Koranda na něm vyhlásil bojovný husitský program; chtěl zřídit boží stát a Plzeň měla být městem slunce. Shromáždivšímu se lidu doporučil, aby „vzali místo hole poutnické meč“.

30.září 1943 byla spuštěna na vodu lehká letadlová loď HMS Colossus.

30.září 1891 zemřel generál Georges Boulanger