Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 38

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Troubridge - Komentář v V-22 Osprey
Japnci začali provozovat své V-22 Osprey To make this happen, various members of the V-22 community came together inclu...
Australské F-111 už nejsou ve službě. Jsou doslova pohřbené. Viz článek níže. Here’s why Australia buried 23 F-111s aft...
28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 6. 12. 2014 14:24 Napsal Lubomír Stejskal
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Provokace? Spíše ubohá trapnost

Opakuje se to s téměř železnou pravidelností. Všude tam, kde hrozí, že spolu budou soupeřit Íránci a Izraelci. Třeba v plaveckém bazénu.

Jako nyní v katarském Dauhá na světovém šampionátu „short course“, tedy v 25metrovém bazénu. Co se přihodilo? O tom níže.

Zde připomeňme, že kdykoli se koná mezinárodní sportovní podnik v arabských státech, které neuznávají existenci Izraele, dá se očekávat nějaká, někdy i rafinovaná provokace. Úřady v některých arabských zemích mají problém i se samotným názvem „Izrael“, případně s izraelskou vlajkou. Byli jsme svědky komických pokusů o zneviditelnění izraelské výpravy – tím, že při televizních přenosech byla v maximální možné míře ignorována. Včetně názvu a vlajky.

Rigidní muslimské režimy zase dělají všechno pro to, aby se k nim Izraelci pokud možno nedostali. Neblahým příkladem jsou Emiráty. V roce 2009 odmítly udělit vízum izraelské tenisové jedničce Šahar Perové, která měla hrát na turnaji WTA v Dubaji. Úřady to prostě zkusily a pro rok 09 jim to vyšlo. Pak ovšem asociace WTA vydala důrazné varování, že něco takového se napříště nesmí opakovat a v dalším ročníku už Peerová na dubajských dvorcích ACTC startovat mohla.

Nejnověji se šejchové z Emirátů vyznamenali před nedávným Světovým pohárem jachtařů v Abú Zabí. Byrokratické průtahy zabránily v účasti dvěma izraelským surfařům (třída RS:X) – Davidovičové a Cuberimu. Neobdrželi včas víza, a přestože dle webu Mezinárodní jachtařské federace byli na seznamu přihlášených, závodit nakonec nemohli.

A když už se nakonec Izraelci do nepřátelské arabské země na závody dostanou, ani v takovém případě nemusí být trapnostem konec.

Za jednou takovou ubohostí se vydejme na zmíněný šampionát plavců v krátkém bazénu do Hamad Aquatic Centra v Dauhá.

Nahlédl jsem na stránky portálu The Iran Project, kde tamní trenér plavecké reprezentace Khashaja Hazrati (E) říká: „Naši plavci jsou připravení zúčastnit se této prestižní akce. Soutěž svede dohromady nejlepší světové plavce a pro ty naše je to dobrá příležitost zúčastnit se šampionátu na té nejvyšší úrovni.“ Dodejme, že Írán vyslal do Dauhá tři reprezentanty, mezi nimi i Jamala Chavoshirafa (E).

Podle trenéra jeho svěřenci sice připraveni byli – ovšem přesto se stalo něco, co je pro mozek člověka ze Západu jen obtížně pochopitelné.

Představte si, že jste plavec, poctivě trénujete, podle slov svého kouče jste mezi těmi, kdo „jsou připraveni“, odletíte do hostitelského města a čekáte na svůj závod. To je i případ Jamala Chavoshifara.

Včera (4/12) dopoledne, tak jako každý jiný den, byly na programu rozplavby. Mezi nimi i závod mužů na 50 metrů volný způsob. Jamal byl nalosován do rozplavby 12, kde měl plavat v dráze č. 2. Ve startovní listině stejné rozplavby byl uveden v dráze č. 8 také David Gamburg. Právě kvůli němu má Jamal u svého jména poznámku DNS, tedy že v rozplavbě nestartoval.

Důvod? David Gamburg je reprezentantem Státu Izrael. A s Izraelcem v jednom bazénu přece Íránec závodit nebude. Měsíce přípravy, duch fair play, proklamace o připravenosti – to všechno šlo stranou a zvítězila jen zavilá protiizraelská nenávist.

Provokace? Spíše jen ubohá trapnost. Nikoli ovšem první.

Sdílet stejnou vodu v bazénu na mezinárodních sportovních závodech několikrát odmítl Íránec Alirezai. Jmenovitě:

  • červenec 2011, mistrovství světa v Šanghaji: Muhammad Alirezai odmítl nastoupit do rozplavby č. 4 v závodě na 100 m prsa. Důvod: Jejím účastníkem byl také izraelský reprezentant Gal Nevo.
  • červenec 2009, mistrovství světa v Římě. Muhammad Alirezai odmítl nastoupit do rozplavby č. 17 v závodě na 50 metrů prsa. Důvod: Jejím účastníkem byl také izraelský reprezentant Michael Malul.
  • srpen 2008, olympijské hry v kontinentální Číně. Muhammad Alirezai odmítl nastoupit do rozplavby č. 4 v závodě na 100 metrů prsa. Důvod: Jejím účastníkem byl také izraelský reprenetant Tom Beeri.

Zdá se, že Chavoshifar Alirezaie úspěšně nahradil. Patří ale takto smýšlející lidé, jejich trenéři a funkcionáři do mezinárodního sportovního společenství, když flagrantně pošlapávají ducha fair play a principy, na nichž je mezinárodní sportovní měření sil založeno? Není to stejně odporné jako klasický rasismus ve sportu?

 

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.

4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.

Translate