ZPRÁVY

Obecně o Ukrajincích a jejich jazyku

Ukrajinci patří do východoslovanské jazykové a etnické skupiny. Na celém světě žije na 45-50 milionů Ukrajinců, z nichž asi 80% žije na území Ukrajiny, zbytek v diasporách po celém světě - ponejvíce v Rusku, Kanadě, USA, Moldavsku a Kazachstánu. I v České republice je početná ukrajinská diaspora (odhaduje se na více než 200 000 lidí) a ukrajinské komunity jsou roztroušeny takřka po celém světě. Ukrajinci jsou jedním z národů s nejvyšším počtem migrantů v zahraničí.

Hovoří ukrajinštinou, lidé z východnějších částí Ukrajiny pak hovoří častěji rusky. Oba jazyky jsou si podobné, nicméně v žádném případě nejsou stejné. Zatímco ruština je jazyk východní a obsahující řadu slov, která jsou přejata z tatarštiny, ukrajinština je původnější. Užívá starších spojení i oslovení a Čechům je při troše vůle snadno srozumitelná, neboť je v zásadě velmi podobná starší formě češtiny, asi takové, jakou se hovořilo za první republiky. Typická je u činných sloves koncovka -ty (robity, jechaty, varity - dělat, jezdit, vařit), kterou dříve používala i čeština. Dalším typickým znakem ukrajinštiny je absence písmena "G", které je suplováno hláskou "H". Ukrajinec tak nikdy neřekne, že bude grilovat, ale bude "hrylovaty". Za zmínku stojí i to, že tak jako ukrajinština zcela postrádá písmeno "G", zdánlivě ukrajinštině podobná ruština má opačný problém a Rus zase nikdy nevysloví hlásku "H" a tato drobnost je snad nejlepším poznávacím znamením obou etnik. O ukrajinštině se řiká, že je - obzvláště na západní Ukrajině - podobná s polštinou. Do jisté míry je to pravda, nicméně i přes podobnost slovní zásoby se oba jazyky liší v gramatice i slovosledu. Přestože sám ukrajinsky hovořím plynně, polština mi činí problémy. To jen pro ilustraci.

Tam, kde je ruština tvrdá a drsná, je ukrajinština měkká a jemná. Velmi často používá písmenko "I". Tak například metropole západní Ukrajiny Lvov se polsky nazývá Lwów, rusky Lvov, česky Lvov, ale ukrajinsky se nazývá Lviv. Ukrajinský jazyk je libozvučný a zvukomalebný. Snad tomu přispívá obecná muzikálnost Ukrajinců, zkrátka je jejich jazyk zpěvný a příjemný na poslech. Některými ukrajinisty bývá ukrajinština označována jako "francouzština mezi slovanskými jazyky". Oproti jihoslovanským jazykům není tak překotně rychlá v hovoru a při troše snahy se dá běžné mluvě porozumět bez větších potíží i znalostí jazyka.

Protože byli Ukrajinci dlouhých 70 let pod nadvládou Sovětského svazu, který se přes všechny proklamace o internacionalismu a porozumění mezi národy choval šovinisticky a xenofobně, bylo za tu dobu vedeno mnoho rusifikačních kampaní, které měly ukrajinštinu zcela vyštípat a učinit z ní mrtvý jazyk. Ve velkých městech se to skoro povedlo. Venkov a především západní oblasti Ukrajiny si však svůj původní jazyk uchovaly. Nyní je situace taková, že je země dvojjazyčná a podle jazyka se často pozná i politická orientace mluvčího. Kdo se přiklání spíše na stranu Ruska, hovoří rusky - mezi tyto lidi patří i současný Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Oba jazyky jsou vzájemně vlivem dlouhé rusifikace prolnuty a tak nemá nikdo z Ukrajinců sebemenší problém rozumět rusky. Opačně to však zákonitě neplatí. Podle posledních údajů ovládá ukrajinský jazyk 60% obyvatel Ukrajiny...

Poprvé zveřejněno na stránkách autora 13.12.2011 22:20