ZPRÁVY

Boj o Jeruzalém II

V souvislosti s nepokoji v Jeruzalémě, jmenovitě na Chrámové hoře, došlo ke zhoršení vztahů mezi Izraelem a Jordánskem. Vnějším projevem této skutečnosti je odvolání jordánského velvyslance Walida Obeidata z Tel Avivu do Ammánu k obligátním konzultacím.

Proč se právě hášimovská monarchie, působící navenek jako umírněná, v záležitosti Chrámové hory tak angažuje? Protože jordánský panovník je respektován jako ochránce muslimských svatých míst v Jeruzalémě. Nejen sunitskými muslimy, ale také Izraelem.

Jak je něco takového vůbec možné?

Kdybychom chtěli použít nadsázku, hodila by se nedávná slova izraelského ministra zahraničí Liebermana pronesená na adresu Švédska. Volný citát: Situace v regionu je komplikovanější než díly nábytku z prodejen IKEA, které si zákazníci doma snadno sestaví.

Ačkoli Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a v pořadí třetím nejposvátnějším místem islámu, Izrael, poté, co nad ní získal kontrolu, respektoval zavedené tradice a správu nad touto lokalitou svěřil muslimské radě Waqf. Ta zčásti podléhá jordánskému králi, jak už jsem ve svých textech několikrát zmínil.

Do mírové smlouvy uzavřené mezi Izraelem a Jordánskem v roce 1994 se dosavadní uspořádání nemohlo nepromítnout.

Klíčové jsou články 3 a 9.

Článek 3 pojednává o hranicích mezi oběma státy a odkazuje na Přílohu I (a). Připomeňme: Hranici tvoří (od severu) řeky Jarmuk a Jordán, pak prochází Mrtvým mořem a solnou pánví a pokračuje východně od Negevu k Rudému moři. V odstavci 3.2 se praví, že jde o hranici trvalou, bezpečnou a mezinárodně uznanou. S důležitým dovětkem: aniž by byl dotčen status jakéhokoli teritoria, které se dostalo pod vojenskou kontrolu izraelské vlády v roce 1967. (V tomto kontextu jsou řeči o „okupaci“ Západního břehu, který byl do června 1967 součástí Jordánska, více propagandistickým blábolem než čím jiným.)

Nyní k článku 9. V odstavci 9.1 je výslovně uvedeno, že každá z obou stran zajistí svobodu přístupu k místům náboženského a historického významu. Svobodný přístup ale není svobodným přístupem, když se netýká každého, tedy nikoli pouze muslimů, pokud jde konkrétně o Chrámovou horu. Musí se týkat také Židů (křesťanů a dalších). Přitom svobodným přístupem v širším slova smyslu každý normálně uvažující člověk rozumí, že Nemuslimové nejenže mají mít na Chrámovou horu volný přístup, ale také musí mít právo se tam modlit. Přesně to je Židům zapovězeno a přesně o to část ortodoxních Židů usiluje. Včetně nedávno teroristou postřeleného Jehudy Glicka, o němž i mnohá česká média hovoří jako o extremistovi. Tento „extremista“ přitom nechce nic jiného, než aby byl důsledně dodržován princip uvedený v izraelsko-jordánské mírové smlouvě. Tedy, aby Židé mohli svobodně vstupovat na Chrámovou horu a modlit se tam. (Samozřejmě že to požaduje od jeruzalémské, nikoli ammánské vlády.)

V odstavci 9.2 je pak uvedeno, že Izrael respektuje stávající zvláštní roli Jordánského hašemitského království na muslimských svatých místech v Jeruzalémě. A nejen to. Až dojde na jednání o permanentním statusu (s palestinskoarabskou autonomií – tehdy se ještě věřilo, že to bude možné), Izrael dá jordánské historické roli v těchto svatyních nejvyšší prioritu. V souvislosti s tím se nevyhneme otázce, o co jde současné palestinskoarabské poloteroristické (Fatah – Hamas) reprezentaci v záležitosti Chrámové hory, když vše potřebné je mezinárodněprávně ošetřeno smlouvou Izrael – Jordánsko 1994. Opět je v tom víc propagandy než reálné politiky.

Uvádím toto vše především proto, že ve čtvrtek (6/11) hovořil telefonicky izraelský premiér Netanjahu a jordánským králem Abdalláhem II. A ujistil ho, že Izrael repektuje roli Hašemitů jako ochránců muslimských svatých míst v Jeruzalémě i historickou roli Jordánska tamtéž, jak o tom hovoří mírová smlouva. Stejně tak zopakoval závazek izraelské vlády, že nehodlá měnit status quo na Chrámové hoře.

Pro úplnost je nutné dodat, i s ohledem na článek 9.1 izraelsko-jordánské mírové smlouvy, že problém není na izraelské, ale na arabské straně: jsou to muslimové, kdo vyvolává na Chrámové hoře protiizraelské nepokoje a jsou to zase muslimové, kvůli jejichž netoleranci nemají Židé na Chrámovou horu svobodný přístup k modlitbě.

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz