Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 80

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Konvoj s vojenskou polní nemocnicí vyjel do Prahy. V neděli přibylo přes pět tisíc nakažených https://ct24.ceskateleviz...
Ganelon - Odpověděl na komentář # 415 v Letov Š-50
U spousty letadel, tančíků apod pak člověk čte, že je za komunistů poslali do hutí :-(
Američané také některé rakety později využili pro vynášení družic.
Co jsem koukal, tak v říjnovém vydání časopisu 2. světová podrobili Panther dost velké kritice. Ale přitom řešili hlavně...
Wildblood - Komentář v T-44
Mnohem většího rozšíření se dočkal později T-54/55, který už byl vyzbrojený kanonem ráže 100 mm. Jinak se uvádí, že si T...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 7. 11. 2014 18:42 Napsal Lubomír Stejskal
Kategorie: ZPRÁVY

Boj o Jeruzalém II

V souvislosti s nepokoji v Jeruzalémě, jmenovitě na Chrámové hoře, došlo ke zhoršení vztahů mezi Izraelem a Jordánskem. Vnějším projevem této skutečnosti je odvolání jordánského velvyslance Walida Obeidata z Tel Avivu do Ammánu k obligátním konzultacím.

Proč se právě hášimovská monarchie, působící navenek jako umírněná, v záležitosti Chrámové hory tak angažuje? Protože jordánský panovník je respektován jako ochránce muslimských svatých míst v Jeruzalémě. Nejen sunitskými muslimy, ale také Izraelem.

Jak je něco takového vůbec možné?

Kdybychom chtěli použít nadsázku, hodila by se nedávná slova izraelského ministra zahraničí Liebermana pronesená na adresu Švédska. Volný citát: Situace v regionu je komplikovanější než díly nábytku z prodejen IKEA, které si zákazníci doma snadno sestaví.

Ačkoli Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a v pořadí třetím nejposvátnějším místem islámu, Izrael, poté, co nad ní získal kontrolu, respektoval zavedené tradice a správu nad touto lokalitou svěřil muslimské radě Waqf. Ta zčásti podléhá jordánskému králi, jak už jsem ve svých textech několikrát zmínil.

Do mírové smlouvy uzavřené mezi Izraelem a Jordánskem v roce 1994 se dosavadní uspořádání nemohlo nepromítnout.

Klíčové jsou články 3 a 9.

Článek 3 pojednává o hranicích mezi oběma státy a odkazuje na Přílohu I (a). Připomeňme: Hranici tvoří (od severu) řeky Jarmuk a Jordán, pak prochází Mrtvým mořem a solnou pánví a pokračuje východně od Negevu k Rudému moři. V odstavci 3.2 se praví, že jde o hranici trvalou, bezpečnou a mezinárodně uznanou. S důležitým dovětkem: aniž by byl dotčen status jakéhokoli teritoria, které se dostalo pod vojenskou kontrolu izraelské vlády v roce 1967. (V tomto kontextu jsou řeči o „okupaci“ Západního břehu, který byl do června 1967 součástí Jordánska, více propagandistickým blábolem než čím jiným.)

Nyní k článku 9. V odstavci 9.1 je výslovně uvedeno, že každá z obou stran zajistí svobodu přístupu k místům náboženského a historického významu. Svobodný přístup ale není svobodným přístupem, když se netýká každého, tedy nikoli pouze muslimů, pokud jde konkrétně o Chrámovou horu. Musí se týkat také Židů (křesťanů a dalších). Přitom svobodným přístupem v širším slova smyslu každý normálně uvažující člověk rozumí, že Nemuslimové nejenže mají mít na Chrámovou horu volný přístup, ale také musí mít právo se tam modlit. Přesně to je Židům zapovězeno a přesně o to část ortodoxních Židů usiluje. Včetně nedávno teroristou postřeleného Jehudy Glicka, o němž i mnohá česká média hovoří jako o extremistovi. Tento „extremista“ přitom nechce nic jiného, než aby byl důsledně dodržován princip uvedený v izraelsko-jordánské mírové smlouvě. Tedy, aby Židé mohli svobodně vstupovat na Chrámovou horu a modlit se tam. (Samozřejmě že to požaduje od jeruzalémské, nikoli ammánské vlády.)

V odstavci 9.2 je pak uvedeno, že Izrael respektuje stávající zvláštní roli Jordánského hašemitského království na muslimských svatých místech v Jeruzalémě. A nejen to. Až dojde na jednání o permanentním statusu (s palestinskoarabskou autonomií – tehdy se ještě věřilo, že to bude možné), Izrael dá jordánské historické roli v těchto svatyních nejvyšší prioritu. V souvislosti s tím se nevyhneme otázce, o co jde současné palestinskoarabské poloteroristické (Fatah – Hamas) reprezentaci v záležitosti Chrámové hory, když vše potřebné je mezinárodněprávně ošetřeno smlouvou Izrael – Jordánsko 1994. Opět je v tom víc propagandy než reálné politiky.

Uvádím toto vše především proto, že ve čtvrtek (6/11) hovořil telefonicky izraelský premiér Netanjahu a jordánským králem Abdalláhem II. A ujistil ho, že Izrael repektuje roli Hašemitů jako ochránců muslimských svatých míst v Jeruzalémě i historickou roli Jordánska tamtéž, jak o tom hovoří mírová smlouva. Stejně tak zopakoval závazek izraelské vlády, že nehodlá měnit status quo na Chrámové hoře.

Pro úplnost je nutné dodat, i s ohledem na článek 9.1 izraelsko-jordánské mírové smlouvy, že problém není na izraelské, ale na arabské straně: jsou to muslimové, kdo vyvolává na Chrámové hoře protiizraelské nepokoje a jsou to zase muslimové, kvůli jejichž netoleranci nemají Židé na Chrámovou horu svobodný přístup k modlitbě.

Převzato se svolením autora z jeho blogu lubomirstejskal.blog.iDNES.cz

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

23.října 1232 – Václav I., zvaný Jednooký, si údajně vypíchl oko na lovu.

23.října 1936 začínají vznikat jednotky Stráže obrany státu (SOS).

23.října 1526 – Ferdinand I. Habsburský byl zvolen českým králem (vládl 1526 – 1558). Jeho osobou počínaje nastoupila na český trůn dynastie Habsburků.

23.října 1915 torpédovala britská ponorka E8 německý pancéřový křižník Prinz Adalbert. Došlo k tomu poblíž litevského přístavu Libava.

23.října 1942 začíná Druhá bitva u El Alameinu

23.října 1944 začíná Bitva u Leyte