Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 25

Spřátelené weby

Poslední komentáře

V hospodě v Newcastlu sedí německý tirák a rýpe, jak jsou britští řidiči pomalí. „Já naložím náklad v Hamburku, projedu ...
Major vede svou jednotku na cvičení. Najednou vyplivne vysílačka a jednotka je bez spojení. Major skočí do džípu a přiká...
Turecké F-100 Super Sabre si zabojovali při invazi na Kypr.
Gray Fox - Komentář v Su-27 Flanker
V úterý 22. září ruská stíhačka Su-35 sestřelila kanonem při cvičení Su-30. Přesná příčina proč k tomu došlo není zatím ...
V Československu po válce také vyvíjeli plamenomety. Inspiraci nalezli z německých vzorů i sovětských a amerických.

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 1. 5. 2020 11:58 Napsal Richard Plíhal
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: CVIČNÁ LETADLA

Aero L-39 Albatros: Nadčasový a elegantní projekt

Aero L-39ZA Albatros

Aero L-39ZA Albatros

Tak jako WV Brouk ihned po skončení války motorizoval celou Evropu, staré Dakoty se staly pilířem velkého množství aerolinek, tak naše cvičná letadla, počínaje Zlíny 126 a L-29 konče, i naše L- „devětatřicítka“si za téměř padesát let tvrdé dřiny v roli učitele létání, právem vydobyla titul nejmasověji vyráběného cvičného proudového letounu všech dob. Na což může být náš národ náležitě hrdý. Od tak tradičního Československého průmyslu, se snad ani nic jiného čekat nedalo. Před válkou jsme byli v odvětví leteckého průmyslu spolu s několika zeměmi na vrcholu technického vývoje letectví a naše letadla byla vždy žádána zákazníky v zahraničí a v našich ozbrojených silách vždy , alespoň od poloviny 30 tých let, létala letadla naší konstrukce, nebo vyrobená v licenci v našich továrnách. Zmíním především bombardéry Avia-Fokker, Bloch 200, a Avia B-71( Ruský SB-2).

Naopak stíhačky získané kořistí po Rakousko-Uhersku a Německu, Fokker D-7 a pozorovací typy Hansa Brandenburg, jsme „uzemnili“ již ve dvacátých letech a nastalo období, kdy naše fabriky vyrobily spoustu stíhaček, které se dostaly do rukou letectva. Pravda, mnohdy jejich výkony nedosahovaly očekávaných výsledků, často byly s problémy užívány jen několik let, ale vždy je střídaly typy kvalitnější, rychlejší a s lepšími vlastnostmi a vždy držely krok s okolními státy a požadavky doby.

Hansa-Brandenburg C.I

Hansa-Brandenburg C.I

Ne jinak, to bylo i na poli cvičných strojů, např Avia BH-11, nebo Beneš Mráz Be-550 až 555, s kterými cvičili i Němečtí okupanti a posléze je darovali Slovenskému Štátu. Vývoj proudového školního letounu pro naše letectvo započal v polovině 50 tých let, kdy se do armádních letectev světa horečně zaváděla proudová technika a stejně jako u nás, probíhal výcvik na vrtulových letounech a po náletu potřebných hodin, se adepti seznamovali rovnou s dvoumístnými cvičnými verzemi stíhaček na které se školili. Takže šlo o poměrně náročný přechod na úplně jiné návyky, potřebné pro zvládnutí proudové techniky. Což mělo mnohdy za následek nehody, či katastrofy nováčků.

Beneš-Mráz Be-550 Bibi

Beneš-Mráz Be-550 Bibi

V Americe se poprvé objevily první „jet trainery“ v podobě typu T-33, odvozeného od stíhačky F-80 „Shottingstar“, ve Francii pak Fouga Magister- čistě nebojová verze vyvinutá jako čkolní letoun a Anglii BAC Strikemaster (tan byl ale po menší úpravě draku přestavěn z vrtulového Hunting Provost). Tato letadla posléze plnila svou funkci ve státech NATO, jako jedna z prvních. Po zavedení migů-15 a vyšších řad Migů, vyvstal požadavek právě na konstrukci L-29 delfín, jež se stal naším prvním vyráběným letounem s proudovým motorem vlastní konstrukce i s vlastní konstrukcí motoru (M-701). Letoun byl jen velmi neochotně přiznán Sovětskou stranou, jako hlavní výcvikový typ letectvech Varšavské Smlouvy, po ukončení srovnávacích testů Ruského Jak-30, Polské TS-11 Iskra a našeho L-29. Sověti dlouho „neskousli“ skutečnost, že jejich „Jak“ zdaleka nepředvedl vlastnosti, které sami do jisté míry tolerují pilotní chyby a spoustu dalších kladů koncepce, jako robustnost podvozku i draku, malou rychlost přistání a možnost použití jako lehkého bitevníku… Delfíny nakonec zaplavili celou Varšavskou Smlouvu, včetně SSSR, jen s výjimkou Polska, jež trvalo na své TS-11, dále se jim otevřela cesta na trhy „spřátelených rozvojových zemí“, jež byly pod politickým vlivem SSSR. Takže opanovaly oblohu nad třetinou planety a již tehdy byly nejpočetnější proudová cvičná letadla, tak jako zákonitě později i L-39.

Aero L-29 Delfín

Aero L-29 Delfín

Delfín slavil úspěchy, dobře se prodával (v případě SSSR spíše rozdával) a ve Vodochodech se ani ne po šesti letech výroby Delfína pracovalo na pokročilejším typu, jež by jej nahradil a stačil by svými vlastnostmi na rychle se zdokonalující a hlavně nadzvuková letadla, plná jiné avioniky, jiných zbrojních systémů apod. Na rýsovacím prkně se objevil tehdy poměrně futuristický letoun, podobající se svou štíhlostí trupu, křídly a dvěma motory Americkému F-5B a měl v plánu max. rychlost cca M-1,2. To se nakonec neujalo, soudím dle toho, že nebyly k dispozici u nás motory s tak malým zástavbovým průměrem, aby se vešli dva vedle sebe do trupu, jako v F-5. Nakonec celý projekt vyústil po značném „nafouknutí“ původních proporcí původní myšlenky, s tím, že motor bude širší a dostupný sovětský dvouproudovýAI 25 TL konstruktéra Ivčenka. Tým hlavního konstruktéra Jana Vlčka představil světu první prototyp L-39, jež se stal po Americkém T-38 Talon, druhým cvičným sériovým strojem druhé generace. A to bylo již v roce 1968, čtvrtého listopadu...Letoun je nástupcem předchozího úspěšného typu Aero L-29 Delfín. Prototyp L-39 X-02 (OK-32) poprvé vzlétl 4. listopadu 1968 s pilotem Rudolfem Duchoněm, druhý letový prototyp X-03 7. května 1969 a následně třetí letový prototyp X-05 (OK-25) pak 23. září 1969. 28. dubna 1970 zalétal tovární pilot J. Šouc čtvrtý letový prototyp X-06 (OK-186) a X-07 (3907) 15. prosince 1970..Jinak byl L-39, reprezentovaný prototypem X-07, hodnocen vysoko. Byly zdůrazněny přednosti oproti dosud používanému typu L-29, lepší pilotážně-letové charakteristiky díky zdokonalené aerodynamice a vyššímu poměru tahu k hmotnosti a také rozšíření možnosti výcviku ve složitých meteorologických podmínkách.

Aero L-39 Albatros

Aero L-39 Albatros

Byl oceněn dokonalý výhled z kabiny instruktora, vybavení kabiny a pracovní podmínky osádky, maximálně se blížící bojovým letounům. Přiblížení na přistání bylo shledáno obdobným témuž manévru s letounem MiG-21. Sovětská komise vysoce hodnotila i záchranný systém osádky a soustavu spouštění motoru, která činila letoun nezávislý na pozemních zdrojích.

Aero L-39ZA Albatros

Aero L-39ZA Albatros

V roce 1973 byl letoun L-39 vystaven na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu a získal tam zlatou medaili.

Málokdo tehdy tušil, že během následujících let se těchto letadel vyrobí tisíce a bude to nejúspěšnější cvičný letoun na světě... Vznikl také jeden prototyp nazývaný L-139 Albatros 2000, který používal americký motor Garrett TFE731-4 o tahu 18,15 kN. K letounu byl vyvinut i pozemní výukový trenažér TL-39, trenažér katapultáže NKTL-39, pozemní kontrolní zařízení KL-39 a vlečný terč KT-4. Oproti jiným konkurenčním typům, neměl a nemá doposud, žádná letová omezení i s plnou podvěšenou výzbrojí a výstrojí, především omezení max. rychlosti a obraty.

Aero L-39ZO Albatros

Aero L-39ZO Albatros

Několika úpravami a modernizací při zachování stejného provedení draku letounu vznikl typ Aero L-59 Super Albatros, lišící se montáží výkonnějšího motoru DV-2, prodloužením přední části trupu, která ukrývá radarový systém, zesíleným trupem, jinak tvarovaným rámováním kabiny, jež se otevírala celá směrem vzad jako u F-16. Podstatnou modernizací avioniky a dalšími úpravami vznikl typ Aero L-159 Alca. Tento typ se odlišoval ještě více prodlouženou a zploštělou přídí s radarem, připomínající kachní zobák. Nesl opět standartní provedení kabiny, jen s rozdílem, že zadní pilotní prostor byl částečně zaplechován a ukrýval avioniku. Dále bylo zvětšeno směrové kormidlo jeho zvýšením a zvětšena plocha výškových kormidel natažením jejich rozpětí. Křídla zůstala obrysově nezměněna a nesla delší koncové nádrže směrem vpřed od náběžné hrany křídla.

Aero L-159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft)

Aero L-159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft)

V červenci 2014 byl představen projekt nové generace cvičného proudového letounu L-39NG. Program Albatrosu nové generace je rozdělen do dvou fází. První z nich počítá se zástavbou moderní avioniky a především motoru FJ-44-4M do stávajících L-39, přičemž po konci životnosti těchto draků bude možné využít pohonnou jednotku v nově vyrobených letounech. Druhá fáze zahrnuje vývoj a výrobu zcela nového L-39NG.

Aero L-39NG resp jeho technologický demonstrátor L-39CW

Aero L-39NG resp jeho technologický demonstrátor L-39CW

Technologický demonstrátor L-39NG, označovaný jako L-39CW, poprvé vzlétl 14. září 2015 s osádkou tvořenou továrními piloty Miroslavem Schütznerem a Vladimírem Kvardou. Nově vyrobený letoun L-39NG byl poprvé představen 12. října 2018 v továrně Aero ve Vodochodech.Prototyp výrobního čísla 7001 s přiděleným evidenčním číslem 0475 poprvé vzlétl 22. prosince 2018. Plánovaná sériová výroba začala v únoru 2019. Odhadovaná cena za letoun je 10 milionů amerických dolarů.

Výčet provení letounů L-39:

L-39X-02 - X11
Vyrobeno 10 prototypů. X-08 (3908)z roku 1972 byl prototyp L-39V a X-09 (3909) zálet 25. června 1975 prototyp L-39Z.
L-39C (C – Cvičná)
Standardní výrobní verze.
L-39V (V – Vlečná)-Pro terč KT-04
Jednosedadlová verze pro vlečení cvičných terčů KT-04, osm vyrobených kusů v této verzi.
L-39ZO (ZO – Zahraniční Obchod)
Verze se čtyřmi závěsníky pro zbraňové systémy a zesílenou konstrukcí křídla.
L-39ZA
Významně vylepšená verze L-39ZO se silnějším podvozkem, vyššími provozními náklady a svěšení dvouhlavňovým rychlopalných kanónem GS-23 ráže 23 mm se zásobníkem nábojů integrovaným v trupu.
L-39Z/ART
Thajská verze s avionikou Elbit.
L-39MS
L-39MS je vojenské cvičné letadlo vyvíjené z L-39. V porovnání s původním Albatrosem má L-39MS zesílený trup, delší příď, modernizovaný kokpit a výkonnější motor. V době prvního letu, 30. září 1986, byl také nazýván L-59.
L-39NG
Projekt modernizace stávajících letounů na verzi L-39NG, který počítá také s výrobou nových strojů.
L-39CW
Přestavba starších letounů L-39 a jejich vybavení motorem FJ44-4M a moderní avionikou. Dokončení vývoje L-39CW bylo oznámeno v listopadu 2017. Přestavbu šesti strojů na verzi L-39CW roku 2018 objednala americká společnost RSW Aviation.

Za AFK model klub Přerovsku

Richard Plíhal

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

27.září 1271 se narodil Václav II., český král v letech 1283-1305

27.září 1940 podepisuje Třetí říše, Itálie a Japonsko Pakt tří.