Jak Německo ohrožoval Hitlerův plastikový létající talíř

Podle titulků německých novin z poloviny června lze usoudit, že se na poslední chvíli povedlo odvrátit opravdu velkou hrozbu pro bezpečnost našich západních sousedů. K ilegální imigraci, terorismu a rozkolu ve vládní koalici totiž přibylo UFO z éry Třetí říše, které chtěli neonacisté využít k rozvrácení státu. Naštěstí však byl tento podlý plán zastaven, takže létající talíře už se na pultech německých hračkářství nevyskytují.

Předcházející řádky jsou pochopitelně míněny jako nadsázka, jenže tón některých zpráv o této kauze skutečně budil dojem, že jeden plastikový model ohrožuje bezpečnost Německa. Pro ty, kdo mají určité představy o německém pohledu na období Třetí říše, to možná nebylo zase tak překvapivé. Někteří modeláři rezignovaně připustili, že to je v zásadě pouze další pokračování „Absurdistánu“, který Německo pro jejich koníček dlouhodobě představuje. Nejde tady totiž o jakýsi exces, nýbrž o vystupňování jednoho paradoxu.

Většina čtenářů těchto zpráv se patrně setkala se slovem „Haunebu“ poprvé, ovšem pro znalce německé válečné historie jde o dobře známé téma. Již desítky let se totiž objevují, množí a zas a znovu „recyklují“ spekulace o tom, že Třetí říše vyvinula jakési „létající talíře“, resp. letadla s kruhovým tvarem a úžasnými výkony. Tyto stroje měly dosahovat obrovských rychlostí (prý až 40 000 km/h) a měly být schopné dostat se až do vesmíru, ale rychlý konec války nedovolil jejich nasazení, jež by Hitlerovu říši „zaručeně“ zachránilo.

Proč Japonsko zahájilo a prohrálo válku v Pacifiku?

Před několika dny jsme si připomněli výročí shození atomových pum na Hirošimu a Nagasaki a následný konec druhé světové války v Pacifiku. Samozřejmě se opět objevily diskuse o tom, zda to opravdu byly jaderné zbraně, které přinutily „Zemi vycházejícího slunce“ ke kapitulaci, a zda neměl větší efekt sovětský útok v Mandžusku. Pozornost by si ovšem zasloužilo také to, proč vlastně Japonsko do druhé světové války vstoupilo.

Do diskusí o příčinách japonské kapitulace se zapojil též americký analytik George Friedman, který vydal zajímavý článek nazvaný „Hrozivá magie atomových zbraní“ (The Terrible Magic of Atomic Weapons). Staví se v něm na stranu většinového názoru a tvrdí, že to skutečně byly především jaderné bomby, co Japonce zlomilo, ačkoli přiznává váhu i Stalinovu útoku. Ale ne proto, že by se tehdy Japonci báli sovětské invaze na ostrovy, nýbrž proto, že tak pozbyli svou (domnělou) poslední šanci vyjednat jakousi přijatelnou dohodu.

Mým národům!

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:

Milý hrabě Stürgkhu

Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.

V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.

V Lázních Išlu, dne 28. července 1914

František Josef v. r.

Stürgkh v. r.

Mým národům!

Bylo Mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.

V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.

Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpečení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče.

Petr Zenkl v pomalém zapomnění

13. června 1884 se narodil v Táboře budoucí starosta Karlína, primátor Prahy, vězeň koncentračního tábora Buchenwald, předseda Československé strany národně socialistické, místopředseda předúnorové vlády, emigrant a předseda exilové Rady svobodného Československa PhDr. Petr Zenkl.

Mohl bych psát o jeho zásadním podílu na tvorbě soustavy nemocenského, úrazového a starobního pojištění, přístupu k sociální sféře či jeho podílu na české jazykovědě, Ale nechci čtenáře unavovat letopisnými čísly a detaily jeho života, který byl velmi bohatý. Myslím, že bude stačit, když se ponoříme do jeho životopisu záčátkem jeho primátorství.

V dubnu 1937 rezignoval na funkci primátora pětasedmdesátiletý Karel Baxa (ČSNS) a ústřední zastupitelstvo na mimořádné schůzi 27. dubna 81 hlasy z 99 možných zvolilo novým pražským primátorem Petra Zenkla. V té době zastával v ČSNS funkci místopředsedy (předsedou byl V. Klofáč). Netušil že jeho primátorské působení bude tak dramatické. Jeden z jeho prvních primátorských úkolů byl velmi smutný - vést delegaci města Prahy při pohřbu T.G. Masaryka dne 21. září 1937.

Torpédoborce třídy Tátra

 Jednalo se o nejmodernější třídy torpédoborců Rakousko-uherského námořnictva v době první světové války.
Tvořilo ji celkem deset jednotek, postavených ve dvou skupinách (respektive třech, ale druhá skupina nebyla realizována), přičemž třetí skupina byla označená jako Ersatz Triglav (náhrada za Triglav) a bývá někdy považována za samostatnou třídu.

Osudový konvoj: Další úchvatný námořní román Františka Novotného

Přes Atlantik vyráží luxusní jachta, zatímco v jiné časové linii tam bojují válečné lodě, jejichž střetnutí může ovlivnit celé 20. století. Nabíjejte děla!

V článcích na našem webu se celkem často setkáváte také s alternativní historií. Mezi úspěšné autory tohoto žánru v Česku patří samozřejmě náš redakční kolega Honza Drnek a také mladý Honza Kotouč, ale nejsou pochopitelně jediní. Ve svém kultovním cyklu Valhala zabrousil do této oblasti rovněž František Novotný, jenž o několik let později vzbudil nemalý rozruch svou knihou Křižník Thor, jež se dá krátce charakterizovat jako námořní techno-thriller. A nedávno poslal na český trh své nové epické dílo, v němž se pojí alternativní historie a námořní román. Jak tedy dopadne plavba jeho Osudového konvoje?