Ruští dobrovolníci ve Wehrmacht

Není známo, kdy přesně vznikla první jednotka dobrovolníků ze SSSR. Jejich začátky byly drženy ve velké tajnosti, protože Hitler kategoricky zakázal jakoukoliv formu účasti sovětských občanů na válce proti Rusku. Ale potřeby armády na východní frontě a nadšení projevované stovkami zajatých a přeběhlých důstojníků a tisíci sovětských vojáků a místních občanů přinutilo německé velitele akceptovat služby dobrovolníků v boji proti sovětskému režimu navzdory jasným rozkazům OKW. Když se existence mnoha formací východních dobrovolníků stala známou, byl Hitler nepříjemně překvapen. Vojenská situace Říše však ho donutila schválit tento stav. Vytvoření formací východních dobrovolníků chráněno – tajně, samozřejmě – sekcí "Fremde Heere Ost" Abwehru, důstojníci této sekce viděli důležitost protisovětské ruské armády bojující na německé straně pro úspěšné ukončení války. Tato idea byla také plně podporována propagandistickou sekcí OKW, "Wehrmacht Propaganda IV" nebo-li WPrIV, která vysílala propagandu na obou stranách východní fronty a měla pod kontrolou speciální tábory pro vybrané zajatce, cvičené pro aktivní propagandu v psychologické válce proti sovětskému Rusku. Mnoho německých generálů také podporovalo organizaci dobrovolnických formací, ale dlouhou dobu bez úspěchu. Na podzim 1941 poslal Feld Marschall von Bock do Hitlerova štábu detailní projekt pro organizaci Osvobozenecké armády z 200.000 ruských dobrovolníků a zformování místní vlády ve Smolensku, byl vrácen v 11.1941 s poznámkou "tyto myšlenky nemohou být projednány s Führerem" a "politika není prací velitelů Armee Gruppe". Feld Marschall Keitel, který tyto poznámky psal, samozřejmě neukázal projekt Hitlerovi. Předchůdcem dobrovolnických formací byly dobrovolné pomocné služby, které měly polovojenský charakter a začaly na podzim 1941 u německých velitelství na frontě. Z jejich vlastní iniciativy byly zorganizovány pomocné jednotky různých služeb, složené ze sovětských dezertérů, zajatců a dobrovolníků z místní populace. Tito tzv. "Hilfswillige" nebo "Hiwi" byli zaměstnáni jako strážní, řidiči, skladníci, atd. Experiment předčil všechna očekávání. Na jaře 1942 jich bylo již 200.000 v týlu německých armád a do konce stejného roku 1.000.000. Dalším krokem německých velitelů na východě za zády Hitlera byla organizace dobrovolnických vojenských jednotek, "Osttruppen", nosících německé uniformy a určené ke stráži cest, bojujících se sovětskými partyzány a někdy dokonce držících méně důležité sektory fronty. Tyto jednotky byly většinou v síle praporu. V roce 1942 měla Armee Gruppe Mitte již 6 takových praporů. Jednou z prvních ruských dobrovolnických formací byla RONA – Ruská národní osvobozenecká armáda – zorganizovaná v zimě 1941-1942 pod vedením sovětského kapitána jménem Kaminski, který byl povýšen Němci do hodnosti Generalmajor. Jeho armáda, která nikdy nedosáhla síly divize, bojovala nejdříve proti sovětským partyzánům a poté na frontě. V létě 1944, po velkých ztrátách, byla RONA stažena z východního Pruska, kde ji Himmler převzal od Wehrmacht a reorganizoval jako SS-Brigade. Kaminskiho brigáda získala nejhorší možnou reputaci i mezi Rusy z jiných formací. Hlavním důvodem byla účast této brigády na potlačení varšavského povstání v roce 1944. Jen známá SS Dirlewanger Brigade, složená z z německých kriminálníků a vězňů koncentračních táborů, s ní mohla soutěžit. Po Varšavském povstání byl Kaminski zastřelen na rozkaz svého ochránce Himmlera a zbytky brigády zařazeny do Vlasovovy armády.

Kozácké formace 1941 – 1943

Skupina kozáků v jižní části východní fronty v lednu 1943.

Účast kozáckých jednotek v sestavě Wehrmacht nejvíce způsobovala jejich pověst nesmiřitelných bojovníků proti bolševismu v letech Občanské války. Na počátku podzimu 1941 přišel ze štábu 18. Armee na generální štáb požadavek zformovat z kozáků speciální jednotky pro boj proti partyzánům, autorem kterého byl důstojník armádní kontrarozvědky baron von Kleist. Požadavek se setkal s úspěchem a 6.10.1941 vydal generální ubytovatel generálního štábu Generalleutnant E. Wagner rozkaz velitelům Armee Gruppe zformovat k 1.11.1941, se souhlasem vyšších velitelů SS a policie, kozácké jednotky pro boj s partyzány. První taková jednotka byla zformována rozkazem náčelníka týlu Armee Gruppe Mitte generála von Schenkendorfa 28.10.1941. Byla to kozácká eskadrona pod velením majora Rudé armády, který přešel na stranu Němců, I.N. Kononova.

Bitva o Sýrii ovlivňuje celý region

Jestliže al-Assad padne, území přijde o diktátora a Írán o klíčového spojence.

Vojáci nesou rakev generála Hišama Bechťara, šéfa syrské Národní bezpečnosti, který zemřel v pátek na zranění, která utrpěl při sebevražedném útoku namířeném proti sídlu Národní bezpečnosti v centrálním Damašku 18. června.

Vypadá to, že se blíží konec. Stejně jako filmový divák pozná, že se odvíjí poslední cívka filmu, tak jsme si i my zvykli na to, jak probíhají revoluce v arabském světě a nyní vnímáme známky, že se situace v Sýrii blíží k rozuzlení.

Černá ruka

Říjen 1943, Lublaň:

Bratko, velitel slovinské tajné četnické rozvědky pozval dva své agenty do restaurace ''Sestica''. První agent byl student, 26 let, z Litije. Získal reputaci jako fanatický odpůrce OF a jeden z nejnebezpečnějších mužů na Slovinsku. Další agent byl úředník, 31 let, vypadal jako gentleman a měl značné zkušenosti s rozvědkou pro Gestapo. Poručil láhev vína a začal mluvit o politické a vojenské situaci na Slovinsku. Itálie již kapitulovala, což způsobilo mnoho problémů slovinským antikomunistickým silám. Během rozhovoru první agent něco psal tužkou do časopisu. Bratko mu zpočátku nevěnoval pozornost a mluvil s druhým agentem. Když si všiml, že je časopis kompletně popsán čísly, řekl: ,,Hej, co znamenají ta čísla? Potřebujete peníze?'' Druhý agent řekl se smíchem:,,Pokud je nemáte, já Vám je dám.'' První agent odpověděl:,,Hádejte! Zaplatím flašku vína, pokud to uhodnete. Bratko a druhý agent zkoušeli hádat, ale nebyli úspěšní. Nyní první agent napsal na prázdný papír velké číslo 100 a řekl:,,Zabiji jich 100! Před několika dny (komunisté) vytvořili revoluční tribunál v Kocevje, kde odsoudili k smrti mého přítele Drago Tomazice. Poslední rok jsme spolu bojovali v četnickém praporu. Nyní pomstím smrt svého přítele! Osobně zabiji 100 komunistů a jejich příznivců!'' Bratko a druhý agent poslouchali tento příběh, věděli, že tuto výhružku splní. Nikdo nepokračoval v diskusi. ,,Tak je vše dohodnuto'', řekl Bratko, do prosince uděláme seznam lidí k likvidaci.'' Druhý agent řekl Bratkovi:,,Bylo by dobré začít v Jesenici v Horní Karniole. Tam žilo již před válkou mnoho komunistů a jejich přívrženců. Myslím, že začneme tam.'' Černá ruka (Crna roka) byla zrozena.

Verstärktes Infanterie Regiment 369 (kroatisches)

V den německé invaze do SSSR 22.6.1941 uspořádal Poglavnik Ante Pavelič setkání vojenských a civilních vůdců Chorvatska k jednání, jak nejlépe podpořit německé válečné úsilí. Všichni se vyslovili pro německý útok, viděli útok jako bitvu mezi pokrokovými silami Evropy a komunistickými silami na Východě. Všichni žádali, aby se Chorvatsko zúčastnilo invaze spolu s Němci. Nakonec byl kontaktován představitel německé armády v Chorvatsku Edmund Glaise von Horstenau. Von Horstenau navrhnul, aby Pavelič připravil dopis Adolfu Hitlerovi a nabídl mu službu chorvatských jednotek na východní frontě. Pavelič připravil tento dopis následující den, 23.6.1941. V tomto dopisu vysvětlil Pavelič Hitlerovi přání chorvatského lidu vstoupit do bitvy "všech národů milujících svobodu proti komunismu". Pavelič nabídl pozemní, námořní a letecké síly, "jak to bude možné" k boji po boku německé armády. Hitler odpověděl na Paveličův dopis 1.7.1941, akceptoval chorvatskou nabídku a děkoval jim za jejich službu. Hitler byl mínění, že pozemní síly mohou být odeslány okamžitě, kdežto letecké a námořní potřebují nějaký čas k přípravě a výcviku. 2.7.1941 Pavelič přikázal, že mají být shromažďováni dobrovolníci všech hodností pro službu na Východě. Pozemní kontingent chorvatských jednotek byl formován jako první. Chorvati počítali, že shromáždí 3.900 dobrovolníků pro jednotku velikosti pluku, ale 15.7.1941 bylo přihlášeno již 9.000 mužů! Proto byl zpřísněna kritéria pro výběr. Když byl konečně 16.7.1941 Regiment zorganizován, dostal název Verstarken Kroatischen Infanterie-Regiment 369.

12 osob zabito při nehodě vrtulníku Brunejských leteckých sil

12 členů vojenského personálu, včetně 6 kadetů bylo zabito při pádu vrtulníku Bruneiských leteckých sil (Brunei Air Force), když se vraceli ze cvičení v džungli domů 20. července 2012 v Kuala Belaitu, sultanátu bohatém na ropu na Borneu.
"Při nehodě zemřelo 12 osob. 2 vojenští kadeti přežili." řekl mluvčí BAF Norudin Salleh. Bruneiský ministr obrany uvedl, že dva přeživší jsou ve stabilizovaném stavu.