ARMÁDY A HISTORIE

UPA – Ukrajinská povstalecká armáda

Ukrajinská povstalecká armáda (UPA): ukrajinská vojenská a teroristická organizace zformovaná z Banderova pravicového revolučního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). OUN byla založena v roce 1929, jako teroristická organizace k podpoře ukrajinského nacionalismu za pomoci diverzí, terorismu, vražd (v roce 1936 byl zavražděn polský ministr vnitra B. Pieracki) a spolupráce s německou tajnou službou (před a během německé agrese proti Polsku a SSSR). Většina členů UPA také náležela k OUN a obě tyto organizace byly propojené. Hlavní základny UPA ležely v ukrajinských oblastech, které patřily do roku 1939 Polsku, ukrajinští katolíci zformovali základ organizace (část proukrajinských Rusínů ze Zakarpatské Rusi a Poláků z východních Karpat také vstoupila do UPA, proto zde existovaly i neukrajinské formace) a rekrutovali nové členy mezi Ukrajinci s ortodoxním náboženstvím pro hnutí za samostatnost. Krátce před vypuknutím války v roce 1939, ustavila OUN Ukrajinskou vojenskou organizaci, která byla předchůdcem UPA. Členové OUN podnikli řadu útoků na polské vojáky a civilisty v září 1939 a spáchali řadu krutostí během svého tažení za osvobození Slovanů z Ukrajiny. Označení UPA znamenalo "Ukrainska Powstancza Armia". Byla to proněmecká a antikomunistická armáda zformovaná z členů OUN, které velel Stepan Bandera (1908-1959). UPA, stejně jako OUN, podnikala akce na podporu Německa proti Polsku a SSSR. Její velitel chtěl ustavit "samostatnou Ukrajinu" pod ochranou nacistického Německa. Operovala zejména na severozápadní Ukrajině a v jihovýchodním Polsku. První oddíl UPA byl zformován 14.10.1942 ve Volyni. Většina UPA (hlavní stan, štáby a oddíly) vznikla v druhé polovině roku 1943, kdy do ní vstoupilo několik tisíc ukrajinských policistů. V září 1943 byl založen hlavní stan UPA v blízkosti Lvova. Skládal se ze šesti sekcí (organizačně-mobilizační, průzkumná, ekonomická, výcviková, propagandistická a politická-vzdělávací). R. Suchevič (alias "Taras Čuprynka") se stal velitelem UPA. Hlavnímu stanu UPA byly podřízeny čtyři operační skupiny: "Sever" (Volyň a Polesie), "Západ" (Halič, Zakarpatská Rus a jihovýchodní Polsko), "Jih" (jižní Ukrajina) a "Východ" (střední a východní Ukrajina). Každá operační skupina byla rozdělena do vojenských okruhů, které byly složeny z taktických sektorů. Na počátku roku 1944 se operační skupina "Sever" a "Jih" skládaly ze dvou okruhů, "Západ" z šesti (z kolika "Východ" není známo). Každá operační skupina, vojenský okruh a taktický sektor měl vlastního velitele a štáb. Všechny okruhy měly vlastní poddůstojnickou výcvikovou školu. Základní bojovou jednotkou UPA byl kuren (400 - 800 mužů), který měl 3 - 4 sotně (roty), každá sotně měla 3 - 4 čoty (čety), každá čota tři 3 roje (10 - 12 mužů). Každý roj byl obvykle vyzbrojen lehkým kulometem, 2 - 3 samopaly a 7 puškami. Bylo ustaveno i několik jezdeckých a dělostřeleckých jednotek, ale UPA se hlavně skládala z druholiniových jednotek (dle německých standardů) pěchoty, sloužících jako "zabezpečovací" pro německou administrativu a okupační aparát. Členové OUN, kteří nevstoupili do UPA, sloužili jako pomocná milice k podpoře oddílů UPA. Díky UPA/OUN byla Halič v podstatě německo-ukrajinským územím. UPA a OUN podporovaly a zúčastnily se vytvoření ukrajinských legionů, které bojovaly proti SSSR. Nejznámější byla 14. Waffen-SS Division "Galizien" ("Halyczyna"), kde bylo mnoho členů OUN a UPA. Během německé okupace Polska a SSSR UPA aktivně spolupracovala s Němci, bojovala proti polským a sovětským partyzánům, snažila se vyhnat Poláky (zabito 70.000 – 110.000 lidí v oblastech Halič, Volyň, Polesie). 29.2.1944 členové UPA napadli a smrtelně zranili velitele 1. ukrajinského frontu generála Nikolaje Vatutina (1901-1944), který zemřel na zranění o dva měsíce později.