ARMÁDY A HISTORIE

Ukrajinská osvobozenecká armáda – UVV

Ukrajinská osvobozenecká armáda (Ukrainske Vyzvol'ne Vijsko - UVV) byla zformována v roce 1941 z Hilsfwillige (Hiwi), zajatých sovětských vojáků, členů UPA (Ukrajinská povstalecká armáda) a dobrovolníků z východní Ukrajiny. Hlavním důvodem bylo vytvořit protiváhu ROA (Ruská osvobozenecká armáda) generála Vlasova, protože většina Ukrajinců, kteří vstoupili do Vlasovovy armády chtělo být ve vlastní ukrajinské formaci. Proto z Vlasovovy důstojnické školy v Saubersdorfu odešli všichni ukrajinští důstojníci, 200 mužů (65% kádrů), do UVV, navzdory všem jeho pokusům tomu předejít. Podporována generálem Kestringem, který byl zodpovědný za formování Východních legionů, měla UVV v roce 1942 již 50.000 mužů. Do konce války jich měla UVV 80.000. UVV byla součástí Wehrmachtu a byla v ní řada německých důstojníků. Armádě velel generál Omelian-Pavlenko. Náčelníkem štábu byl plukovník Petro Kryžanivsky a jeho zástupcem M. Kapustiansky. Odznakem armády byl modro-žlutý štít s bílým trojzubcem Sv. Vladimíra a cyrilickými písmeny UBB. Podobný štít byl nošen na helmách. S formováním Ukrajinské národní armády (UNA) v roce 1945, vstoupil první prapor UVV do 2. divize UNA a další muži do 1. divize UNA (původně 14. Grenadier Division SS Galicia). Zbytek UVV pokračoval jako samostatná formace. V roce 1945 byla část přesunuta z jižní Francie k 2. divizi UNA v Praze a většina z nich bojovala s bolševiky. Zajatci na Západě byli repatriováni spolu s ostatními východními skupinami do SSSR a zemřeli v táborech na Sibiři. Někteří z těch, co zůstali ve Francii, vstoupili do Francouzské cizinecké legie a bojovali v asijských koloniích.