ARMÁDY A HISTORIE

Břetislav II.

(? – 22.12. 1100; vládl 14.9. 1092 – 22.12. 1100)

Břetislav II. byl prvorozeným synem prvního českého krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské. Českým knížetem byl zvolen 14. září 1092. Svou vládu zahájil velmi rázně – nechal z Čech vyhnat všechny čaroděje, šamany a hadače, dal pokácet posvátné slovanské háje a svrhnout pohanské modly. Zároveň nechal v roce 1097 vyhnat ze sázavského kláštera slovanské mnichy, aby zcela potvrdil, že Čechy jsou nyní již kulturní křesťanskou zemí, tedy západokřesťanskou.

Svou tvrdost však neprokázal jen v církevní oblasti, což se později ukázalo jako chyba. Rozhodl se totiž navzdory obecně uznávanému stařešinskému nástupnickému řádu Břetislava I. zajistit nástupnictví svému mladšímu nevlastnímu bratru Bořivoji II. Aby toho dosáhl, musel ignorovat práva starších členů rodu – svých bratranců Oldřicha a Litolta, synů Konráda I. Brněnského, a i formální volební práva českého panstva. Tím si samozřejmě získal v zemi četné nepřátele a musel hledat pomoc ve svém plánu v zahraničí.

Vyslal posly k římskému králi Jindřichu IV. s bohatými dary a přijal od něj Čechy v léno. Zajistil tím sice potvrzení kýženého nástupnictví Bořivoje II., ale zároveň umožnil římské říši, aby se více vměšovala do českých záležitostí. Tím si však ještě více proti sobě popudil české panstvo a Břetislavova situace v Čechách začínala být nejistá, stejně jako nástupnictví jeho bratra. Podařilo se mu sice obratnou politikou vyhnat ze země „nepohodlné“ bratrance Oldřicha a Litolta, ale někomu se zdálo být jeho počínání již příliš troufalé. Dne 20.12. 1100 byl probodnut jakýmsi Lorekem, snad z rodu Vršovců. Na následky zranění zemřel o dva dny později.
Po jeho smrti vskutku nastoupil na knížecí stolec Bořivoj II. Byl to však muž mírný a neprůbojný, což způsobilo, že měl v konkurenci ostatních dravých Přemyslovců velké problémy si titul knížete udržet a nezmařit tak „celoživotní“ dílo Břetislava II.