Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 16

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Richard Plíhal - Odpověděl na komentář # 4636 v Vzpomínka na politruky
Už je chudáky nechme na pokoji. Samozřejmě, jejich účel v armádě ČSLA byl nutný, především v časech, kdy bylo úzkostlivě...
České firmy kritizují tendry na roušky a respirátory. ‚Konec pohádky,‘ říká jeden z výrobců https://www.irozhlas.cz/zpr...
Chybička se vloudila. Už jsem to napravil.
Samopal vz.58: The Czechoslovakian Answer to the AK
Trocha čtení k tématu: Obrněný vlak Orlík byl postrachem Transsibiřské magistrály. Jeho strojvůdce má soukromé muzeum ht...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: TERORISMUS

Harat al Muquama al Islamiya (Islámské hnutí odporu - HAMAS)


vlajka HAMAS

HAMAS je militantní fundamentalistická islámská organizace bojující náboženskou válku proti Izraeli, jejímž cílem je vyhnání všech židů z Palestiny, tedy územím před vznikem Izraele v roce 1948. HAMAS odmítá jakékoliv mírové dohody s Izraelem ajeho spojenci. Skupina odmítla mírové dohody z Olsa a ze stejného důvodu i účast ve vládě Palestinské samosprávy. HAMAS Arafatovo vedení nijik zvláště nepodporuje, spíše naopak. HAMAS je podporována především Íránem a dalšími radikálními skupinami i jednotlivci. Plnou podporu má u většiny palestinského obyvatelstva pásma Gazy, kde je nízká životní úroveň.

Palestinská teroristická skupina vznikla oddělením od egyptského Muslimského bratrstva v roce 1967. Za zakladetele je považován šejk Ahmed Jasín. Původní Jasínova organizace al-Mujamma al-islami, založená v roce 1973, byla zpočátku podporovaná Izraelem a snažila se zajistit palestinskému obyvatelstvu sociální zabezpečení (stavba nemocnic, vzdělávacích zařízení...). V 80. letech byla v Palestině jediná universita spravovaná právě organizací al-Mujamma. Organizace měla spory s Arafatovou Palestine Liberation Organization (PLO), tvrdě se stavěla proti stavbám kasín, kin, prodejen alkoholu a dalších protiisálmských míst. To postupně vedlo ke konfliktu s Izraelem.

V roce 1984 bylo 13 členů organizace, včetně šejka Jasína, zatčeno a vedení převzali radikální Abd al-Aziz Rantisi a dr. Ibrahim Jazuri. Po vypuknutí první intifády v roce 1987 se v organizaci prosadilo tvrdě protiizraelské křídlo a v únoru 1988 vznikla organizace HAMAS. Organizace měla 3 křídla - politické (propagace, získávání prostředků a nových členů), zpravodajské (al-Majd; určené k zajištění pořádku především v Gaze, např. zabíjení kolaborantů...) a nejnovější vojenské křídlo jednotek Jzzedin al-Kassam (viz dále). Skupina vypracovala tzv. Islámská pravidla, kterými by se měl každý terorista řídit při boji s Izraelci. Po únosech vojáků IDF v roce 1988 byla HAMAS zakázána a vedení zatčeno.

Když se v roce 1991 Jásir Arafat postavil na stranu Saddáma Husajna a do organizace OOP přestaly proudit Íránské finance, začala spousta chudých Palestinců vstupovat právě do HAMASU. V té době zažila HAMAS svůj největší rozkvět. Byly také založeny sebevražedné jednotky Jzzedin al-Kassam. Jejich pyrotechnika Jahjá Ajáše se Izraelcům podařilo zlikvidovat 7.1. 1996. Během 90. let se část z vedení HAMASu pokoušela dohodnout s Izraelem a v roce 1994 šejk Jassín nabídl klid zbraní, pokud se izraelské síly stáhnou z okupovaných území, zruší se izraelské osady a budou propuštěni palestinští vězni. Po sérii sebevražedných útoků v roce 1996, za nimiž stáli radikálové odmítající jakékoliv dohody s Izraelem, byl všem mírovým snahám konec. V září 1998 byli zabiti 2 vůdci HAMASU, bratři Imad a Adel Abwadallah. V září 2000 zkrachovala jednání mezi palestinskými a izraelskými představiteli v Camp Davidu a Palestinci zahájili povstání. Do poloviny roku 2004 při něm zahynulo přes 450 Izraelců. V poslední době HAMAS odpálil několik podomácku sestavených raket Kassam na izraelská města. Od srpna 2003 do dubna 2004 se izraelské armádě podařilo zabít několik vůdců HAMASU, především pak šejka Ahmeda Jásína (22.3. 2004) a Abdala Azíze Rantisího (17.4. 2004). Do čela se údajně postavil Mahmoud Zahar. Palestinské teroristické skupiny ihned slíbily krvavou pomstu.

Ú T O K Y
d a t u m m í s t o p o p i s
18.2. 1989

únos a vražda izraelského vojáka Avi Sasportase - 1 mrtvý

4.5. 1989

únos a vražda izraelského vojáka Ilana Sa´adona - 1 mrtvý

28.7. 1990 Tel Aviv

pumový útok - na pláži zavražděna kanadská turistka Marnie Kimelman a izraelský občan - 2 mrtví

14.12. 1990 Jaffa

zabiti tři dělníci v továrně na hliník - 3 mrtví, 1 zadržený terorista

11.10. 1991 Tel Hashomer

teroristé vjeli dodávkou do skupiny izraelských vojáků na kontrolním stanovišti - 2 mrtví, 11 zraněných

17.5. 1992 Moshav Te´ashur

místní obyvatel David Cohen byl zastřelen jednotkou Jzzedin al-Kassam - 1 mrtvý

24.5. 1992 Bat-Yam

15letá Helena Rappová ubodána k smrti, vrazi byli zatčeni - 1 mrtvý

27.5. 1992 Darom

rabín Shimon Biran ubodán k smrti, vrah zatčen - 1 mrtvý

22.6. 1992 Rimal

střelba z jedoucího auta na policejní stanici - 2 zranění

25.6. 1992 Saja´i´a

2 civilisté ubodáni k smrti jednotkou al-Kassam - 2 mrtví

25.6. 1992 Ma´ale Levona

místní obyvetel zraněn při cestě s rodinou do Jeruzaléma, útočník byl postřelen a zatčen - 1 zraněný, 1 zadržený terorista

18.9. 1992

jednotkou al-Kassam unesen a ubodán izraelský voják Alon Caravani - 1 mrtvý

22.9. 1992 Jeruzalém

zastřelen pohraničník Avinoam Peretz - 1 mrtvý

21.10. 1992 Hebron

z jedoucího auta bylo vypáleno několik ran na vozidlo IDF - 2 zranění vojáci

25.10. 1992 Hebron

z jedoucího auta bylo vypáleno několik ran na vozidlo IDF - 1 mrtvý, 1 zraněný voják

20.11. 1992 Or Yehuda

podařilo se zabránit plánovanému odpálení auta naplněného výbušninami - 2 zadržení členové jednotky al-Kassam

7.12. 1992 Gaza

z jedoucího auta bylo vypáleno několik ran na vozidlo IDF - 3 mrtví vojáci

12.12. 1992 Hebron

střelba na vozidlo IDF - 1 mrtvý, 2 zranění vojáci

13.12. 1992 Lod

unesen a později zavražděn pohraničník Nissim Toledano, teroristé z al-Kassam požadovali propuštění šejka Ahmada Jassina z vězení - 1 mrtvý

24.9. 1993 Basra

ubodán osadník Yigal Vankin - 1 mrtvý

24.10. 1993 Gaza

zabiti dva vojáci IDF Staff Sgt. Ehud Rot (35) a Sgt. Ilan Levi (23) - 2 mrtví

7.11. 1993 Hebron

zastřelen řidič rabína z Kfar Darom - 1 mrtvý

1.12. 1993 Ramallah

zastřeleni Shalva Ozana (23) a Yitzhak Weinstock (19) při opravě svého vozidla - 2 mrtví

6.12. 1993 Hebron

zastřeleni Mordechai Lapid a jeho 19letý syn Shalom - 2 mrtví

22.12. 1993 Ramallah

z jedoucího auta byli zastřeleni Eliahu Levin a Meir Mendelovitch - 2 mrtví

24.12. 1993 Gaza

zastřelen velitel speciálních sil IDF Lieut. Col. Meir Mintz - 1 mrtvý

14.1. 1994 Gaza

Grigory Ivanov byl ubodán k smrti - 1 mrtvý

13.2. 1994

člen General Security Service, Noam Cohen (28), byl zastřelen ve svém autě - 1 mrtvý, 2 zranění

19.2. 1994 transSamarská dálnice

zastřelena těhotná (5 měsíců) Zipora Sassonová - 2 mrtví

6.4. 1994 Afula

pumový útok na autobus, při útoku zahynuli: Asher Attia (48 let, řidič), Vered Mordechai (13 let), Maya Elharar (17), Ilana Schreiberová (45, učitelka), Meirav Ben-Moshe (16), Ayala Vahabaová (40, učitelka), Fadiya Shalabi (25), Ahuva Cohen Onalla (37) - 8 mrtvých, další zraněni

7.4. 1994 Kvutzat Yavne

na kontrloním stanovišti zastřelen Yishai Gadassi, terorista zabit na místě - 2 mrtví

13.4. 1994 Hadera

pumový útok na autobus, při útoku zahynuli: Rahamim Mazgauker, David Moyal, Daga Perda, Bilha Butin a Sgt. Ari Perlmutter (19 let) - 5 mrtvých, další zraněni

20.5. 1994 Gaza

zastřeleni 2 vojáci IDF Staff Sgt. Moshe Bukra a Cpl. Erez Ben-Baruch - 2 mrtví

19.7. 1994 Rafah/Kissufim

zastřeleni Lt. Guy Ovadia a Ron Soval (18 let) - 2 mrtví

9.10. 1994 Jeruzalém

zastřeleni Ma´ayan Levy (19) a Samir Mugrabi - 2 mrtví

14.10. 1994

unesen a zavražděn Cpl. Nahshon Wachsman (20), při pokusu o jeho osvobození byl zabit Capt. Nir Poraz (23) - 2 mrtví

19.10. 1994 Tel-Aviv

při pumovém útoku na autobus zahynuli: Haviv Tishbi (54), Moshe Gardinger (83), Pnina Rapaport (74), Galit Rosen (23), Zippora Ariel (64), David Lida (74), Puah Yedgar (56), Dalia Ashkenazi (62), Aviv Esther Sharon (21), Ofra Ben-Naim (33), Tamar Karlibach-Sapir (24), Shira Meroz-Kot (20), Miriam Adaf (54), Anat Rosen (21), Salah Ovadia (52), Eliahu Wasserman (66), Alexandra Sapirstein (55), Dr. Pierre Atlas (56), Ella Volkov (21), Ayelet Langer-Alkobi (26), Kochava Biton (59), Rinier Yurest (23, Nizozemsko) - 22 mrtvých, další zraněni

19.11. 1994 Netzarim

z jedoucího auta byl zastřelen Sgt.-Maj. Gil Dadon (26) - 1 mrtvý

22.1. 1995 Netanya

při explozi dvou bomb zahynuli: Lt. David Ben-Zino (20), Lt. Adi Rosen (20), Lt. Yuval Tuvya (22), Sgt.-Maj. Anan Kadur (24), Staff-Sgt. Damian Rosovski (20), Staff-Sgt. Yehiel Sharvit (21), Staff-Sgt. Yaron Blum (20), Sgt. MayaKopstein (19), Sgt. Daniel Tzikuashvili (19), Sgt. Avi Salto (19), Sgt. Rafael Mizrahi (19), Sgt. Eran Gueta (20), Cpl. Soli Mizrahi (18), Cpl. David Hasson (18), Cpl. Amir Hirschenson (18), Cpl. Gilad Gaon (18), Cpl. Ilie Dagan (18), Cpl. Eitan Peretz (18), Lt. Eyal Levy (20), Cpl. Yaniv Weiser (18) a Shabtai Mahpud (34) - 20 mrtvých vojáků a 1 civilista

24.7. 1995 Ramat Gan

při sebevražedném bombovém útoku na autobus zahynuli: Moshe Shkedi (75), Rahel Tamari (65), Zviya Cohen (62), Zahava Oren (60), Nehama Lubowitz (61), a Mordechai Tovia (37) - 6 mrtvých, další zraněni

21.8. 1995 Jeruzalém

při sebevražedném bombovém útoku na autobus zahynuli: Rivka Cohen (26), Hannah Naeh (56), Joan Davenney (46, američanka) a policejní náčelník Noam Eisenman (35) - 4 mrtví, další zraněni

25.2. 1996 Jeruzalém

při sebevražedném bombovém útoku na autobus zahynuli: Daniel Biton (42), Yitzhak Elbaz (57), Boris Sharpolinsky (64), Semion Trakashvili (60), Yitzhak Yakhnis (54), Peretz Gantz (61), Anatoly Kushnirov (36), Jana Kushnirov (37), Masuda Amar (59), Swietlana Gelezniak (32), Celine Zaguri (19), Navon Shabo (22), Michael Yerigin (16), Matthew Eisenfeld (25, američan), Sara Duker (23, američanka), Wael Kawasmeh (23), Ira Yitzhak Weinstein (53), Arik Gaby (16), Sgt. Yonatan Barnea (20), St-Sgt. Gavriel Krauss (24), St.-Sgt. Gadi Shiloni (22), Cpl. Moshe Reuven (19), St.-Sgt. Maj. (res.) Arye Barashi (39), Cpl. Iliya Nimotin (19), Cpl. Merav Nahum (19) a Sgt. Sharon Hanuka (19) - 26 mrtvých, další zraněni

25.2. 1996 Ashkelon

při sebevražedném bombovém útoku na kontrolním stanovišti byl zabit Sgt. Hofit Ayyash (20) - 1 mrtvý

3.3. 1996 Jeruzalém

při sebevražedném bombovém útoku na autobus zahynuli: Maya Birkan (59), Naima Zargary (66), Gavriel Shamashvili (43), Shemtov Sheikh (63), Anna Shingeloff (36), Raya Daushvili (55), George Yonan (38), Sarina Angel (45), Gidi Taspanish (2, z Etiopie), Valerian Krasyon (44, z Rumunska), Dominic Lunca (29, z Rumunska), Daniel Patenka (33, z Rumunska), Marian Grefan (40, z Rumunska), Mirze Gifa (39, z Rumunska), Dimitru Kokarascu (43, z Rumunska), Imar Ambrose (51, z Rumunska), Sgt. Yoni Levy (21), Sgt. Haim Amedi (19), Senior NCO Uzi Cohen (54) - 19 mrtvých, další zraněni

21.3. 1996 Tel-Aviv

při sebevražedném bombovém útoku v kavárně zahynuli: Michal Avrahami (32), Yael Gilad (32) a Anat Winter-Rosen (32) - 3 mrtví, 48 zraněných

10.4. 1996 Moshav Zanoah

nalezeno tělo vojáka IDF Staff-Sgt. Sharon Edriho uneseného před sedmi měsíci - 1 mrtvý

30.7. 1996 Jeruzalém

při dvou sebevražedných bombových útocích v supermarketu Mahane Yehuda zemřeli: Lev Desyatnik (60), Regina Giber (76), Valentina Kovalenko (67), Shmuel Malka (44), David Nasco (44), Muhi A-din Othman (33), Simha Fremd (92), Grisha Paskhovitz (15), Leah Stern (50), Rachel Tejgatrio (80), Liliya Zelezniak (47), Shalom Zevulun (52), Mark Rabinowitz (80), Eli Adourian (49), Ilia Gazrach (73), Baruch Ostrovsky (84) - 16 mrtvých, 178 zraněných

4.9. 1996 Jeruzalém

při třech sebevražedných bombových útocích na promenádě zemřeli: Yael Botwin (14), Sivan Zarka (14), Smadar Elhanan (14), Rami Kozashvili (20) a Eliahu Markowitz (40) - 5 mrtvých, 181 zraněných

 

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

2.července 1917 vyhlásilo Řecko válku Centrálním mocnostem.

2.července 1396 – Jan z Jenštejna abdikoval na svůj úřad pražského arcibiskupa a vysvětil na tuto pozici svého synovce Olbrama ze Škvorce.

2.července 1940 Říšský maršál Hermann Göring vyhlásil totální vzdušnou blokádu Anglie.