Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 10

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Richard Plíhal - Odpověděl na komentář # 4636 v Vzpomínka na politruky
Už je chudáky nechme na pokoji. Samozřejmě, jejich účel v armádě ČSLA byl nutný, především v časech, kdy bylo úzkostlivě...
České firmy kritizují tendry na roušky a respirátory. ‚Konec pohádky,‘ říká jeden z výrobců https://www.irozhlas.cz/zpr...
Chybička se vloudila. Už jsem to napravil.
Samopal vz.58: The Czechoslovakian Answer to the AK
Trocha čtení k tématu: Obrněný vlak Orlík byl postrachem Transsibiřské magistrály. Jeho strojvůdce má soukromé muzeum ht...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal admin
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: TERORISMUS

Rote Armee Fraktion (Frakce Rudé armády - RAF)


znak RAF

Skupina vznikla 2. 4. 1968 a je známá také jako Skupina Baader-Meinhofová. Zakladeteli byli Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Horst Mahler. Nespokojenost s politickou situací v SRN se rozhodli řešit násilím, první akcí bylo podpálení obchoďáků Schneider a Kaufhof ve Frankfurtu n.M. Všichni ze skupiny jsou zatčeni a odsouzeni, po odvolání prchají do Itálie a Francie. Po návratu jsou Baader s Ensslinovou zatčeni v Berlíně, ale za pomoci novinářky Ulrike Meinhofové prchají.

V roce 1970 má skupina již 25 členů, hlavou jsou Ensslinová a Mahler. Spolupráci rozvíjejí s francouzskou Action directe, jihoamerickými a arabskými skupinami. 8. 10. 1970 je Mahler zatčen a na jeho místo nastupuje Baader. Baadera a H. Meinse zatýká 1. 6. 1972 Frankfurtská policie, 7. 6. pak Ensslinovou a 15. 6. Meinhofovou. Po zatčení špiček skupiny v roce 1972 se do čela staví Ch. Klar a B. Mohnhauptová. Baader a Meinhofová spáchají 18. 10. 1977 sebevraždu, po úspěšném zásahu GSG 9 v Mogadišu proti teroristům požadujícím jejich propuštění.

Koncem 70. let má RAF téměř 250 členů a podniká loupežná přepadení, sabotáže a útoky na objekty SRN, USA a NATO. Od roku 1980 se za podpory východoněmecké STASI členové skupiny cvičí na vojenském cvičišti Dehmsee. Po sjednocení Německa se skupina pomalu rozpadá a nadobro zaniká v roce 1998.

Ú T O K Y
datum místo popis
11.5. 1972 Frankfurt n. M. pumový atentát na kasárna USA
1 mrtvý, 13 zraněných
12.5. 1972 Augsburg, Mnichov pumový atentát na policejní komisařství
5 zraněných policistů
16.5. 1972 Karlsruhe pumový atentát na auto spolkového soudce Buddenberga
zraněna soudcova žena
19.5. 1972 Hamburg pumový atentát na Axel Springer Verlages
17 zraněných
24.5. 1972 Heidelberg pumový atentát na velitelství US Army pro Evropu
3 mrtví vojáci, 5 zraněných
25.4. 1975 Stockholm obsazení německého velvyslanectví, zavraždění Andrease von Mirbacha a Dr. Heinze Hillegaarta
4 mrtví, z toho 2 teroristé
7.4. 1977 Karlsruhe zavraždění generálního spolkového návladního Siegfrieda Bubacka, jeho řidiče a úředníka
3 mrtví
30.7. 1977 Oberursel zastřelen mluvčí drážďanské banky Jürgen Ponto
1 mrtvý
5.9. 1977 Köln únos a vražda (18.10. 1977) předsedy Hannse-Martina Schleyera
3 mrtví policisté, Schleyer a jeho řidič
9.7. 1986 Straßlach zastřelení manažera Siemensu Karla Heinze Beckurtse a jeho řidiče
2 mrtví
30.11. 1989 Bad Homburg vor der Höhe pumový atentát na bankéře Alfreda Herrhausena
1 mrtvý
1.4. 1991 Düsseldorf zastřelení šéfa úřadu pro správu národního majetku Detlava Karsten Rohweddera v jeho domě
1 mrtvý
27.3. 1993 Weiterstadt pumový útok na budovu Justizvollzugsanstalt
bez zranění, škoda 123 mil. DM

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

Vyhledávání

Dnešní den v historii

2.července 1917 vyhlásilo Řecko válku Centrálním mocnostem.

2.července 1940 Říšský maršál Hermann Göring vyhlásil totální vzdušnou blokádu Anglie.

2.července 1396 – Jan z Jenštejna abdikoval na svůj úřad pražského arcibiskupa a vysvětil na tuto pozici svého synovce Olbrama ze Škvorce.