Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 22

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

KULTURA

Zveřejněno: 14. 1. 2017 10:22 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: KULTURA Kategorie: KNIHY A ČASOPISY

1938: Věrni zůstaneme. Jaké je dlouho očekávané druhé vydání Žab v mlíku?

Náš redakční kolega Jan Drnek se rozhodl znovu vydat svůj kultovní „žabí“ epos o tom, jak se Češi v roce 1938 bránili a co se stalo pak. Stojí to za to?

Mezi současnými českými autory není mnoho těch, jejichž díla mají tak velký vliv jako knihy, které píše plzeňský patriot Jan Drnek. Jeho kniha Žáby v mlíku, která vyšla v roce 2007, zcela změnila diskusi o „mnichovském komplexu“ a jasně ukázala, že jsme se tehdy mohli nejenom bránit, ale také ubránit. S podporu Rádia Dixie nyní celý kultovní „žabí“cyklus začal vycházet podruhé, a to v hodně upravené a doplněné podobě.

První kniha osmisvazkové řady

Obrovský význam prvních „Žab“ nedokázala (naštěstí) snížit ani skutečnost, že nakladatelství Naše vojsko knihu vydalo se zpožděním, ve skutečně mizerné kvalitě, bez korektur a dokonce bez příloh, které obsahují sestavy armád a mapy. Velmi problematická jsou z těchto hledisek i tři pokračování, z nichž poslední (Žáby na prameni) vyšlo po řadě odkladů letos v říjnu. Proto před časem vzbudily nemalou pozornost zprávy, že Honza Drnek hodlá své nejdůležitější dílo vydat znovu a naštěstí jinde, konkrétně v nakladatelství Computer Press, jež spadá do skupiny Albatros Media a už má na „kontě“ nemálo kvalitních knih z oboru military, mj. legendárního Amerického snipera. Čekání se vyplatilo, protože v listopadu vyšla kniha, která dostala jméno 1938: Věrni zůstaneme a představuje první díl přepsané podoby Žab v mlíku. Ano, opravdu je to jen první polovina, jelikož vzhledem k rozsahu přepracovaného textu by se tloušťka dostala na dost nepraktickou úroveň. Děj knihy tedy končí v noci z 30. září na 1. října 1938, tzn. těsně před vypuknutím samotné války. Popis jejího průběhu i kompletní přílohy se sestavami armád přinese druhý díl, jehož vydání se plánuje na jaro 2017. A můžeme očekávat, že podobně se to učiní i s následujícími třemi knihami Drnkovy „žabí“ série, takže kompletní nové vydání „Žab ve válce“ (jak se cyklu běžně říká) bude čítat osm svazků.

Aktualizovaná učebnice historie

Nabízí se asi otázka, zda má smysl si kupovat druhé vydání, když už člověk vlastní to první (a když není nekompromisní sběratel). Už po rychlém prolistování knihy 1938: Věrni zůstaneme se však dá jednoznačně konstatovat, že za pořízení určitě stojí! Honza Drnek opravdu výrazně přepsal téměř celý text, doplnil mnoho zcela nových pasáží a postaral se o to, aby obsah knihy ladil s tím, co čtenáři znají z pozdějších dílů. Znalci si jistě všimli, že spousta informací z knih Žába a škorpion, Žáby v bouři a Žáby na prameni ne úplně souhlasí s tím, co předestřely Žáby v mlíku (tedy ty první), takže bylo potřeba to napravit. Jak kdosi výstižně poznamenal v jedné diskusi, přepracované vydání můžete chápat (s určitou nadsázkou) třeba jako výsledek dalšího historického bádání, při němž byly zjištěny dříve neznámé skutečnosti, a proto musíme trochu změnit zápisy v učebnicích. (Někdo jiný totiž zase před časem důvtipně pravil, že „Žáby“ jsou vlastně cosi jako „učebnice alternativního dějepisu“.) V nové knize se tedy dozvíte, že některá z jednání, která vedla k odmítnutí kapitulace, probíhala nejspíš poněkud jinak. Základní smysl a vyznění se ovšem samozřejmě nemění, protože stále jde o jedno a totéž. O hledání místa nás Čechů v Evropě, o odvahu riskovat, převzít odpovědnost a postavit se proti zlu. Když ne my a když ne právě teď, tak kdo jiný a kdy jindy to udělá?

Lukáš Visingr

Publikace: RadioDixie.cz, 6. prosince 2016

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

8.prosince 1914 oplatili Britové Němcům předchozí porážku (v bitvě u Coronelu) a v bitvě u Falklandských ostrovů potopili 2 pancéřové křižníky (Scharnhorst a Gneisenau), 2 lehké křižníky (Leipzig a Nürnberg) a 2 transportní lodě (Baden a Santa Isabel). Sami neztratili žádnou loď.

8.prosince 1369 zemřel Konrád Waldhauser, rakouský reformní kazatel (původně augustinián), jejž pozval do Prahy Karel IV. Waldhauser kázal o nepravostech v církvi a získal značnou oblibu. Připravil půdu pro českou reformaci.

8.prosince 1942 byla spuštěna na vodu britská letadlová loď HMS Indefatigable.

Translate